Kapistránská lípa
 Památný strom (chráněný)Kapistránská lípa | |
|---|---|
 | |
| Druh | lípa malolistá Tilia cordata[1] |
| Evidenční č. | 100782 (7582) |
| Vysazen | 1315, 1554, 1687 (pověsti) |
| Ochrana | od 12. února 1976[1] |
| Poloha | |
| Kraj | Vysočina |
| Okres | Třebíč |
| Obec | Jemnice |
| Katastr | Jemnice |
| Poloha | u kostela sv. Víta |
| Nadmořská výška | 475 m n. m. |
| Souřadnice | 49°1′14,27″ s. š., 15°34′47,76″ v. d. |
  Kapistránská lípa | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kapistránská lípa (také zvaná Svatovítská lípa, Františkánská lípa nebo lípa královny Elišky) je starý památný strom, dnes spíš omlazené torzo stromu, které roste u kostela svatého Víta v městě Jemnici.
Základní údaje
[editovat | editovat zdroj]- název: Kapistránská lípa, Svatovítská lípa, Eliščina lípa
- výška: 4 m[1]
- obvod: 900 cm (1901)[2], 700 cm (1975)[3][1]
- věk: 800 let[4], 450–550 let, podle pověstí (níže): 700 let, 460 let, 325 let…
- sanace: ano
- souřadnice: 49°1'14.27"N, 15°34'47.76"E
Lípa roste u kostela sv. Víta, poblíž domu č. 620 (621)
Stav stromu a údržba
[editovat | editovat zdroj]V roce 1901 dosahoval obvod 9 metrů, u země 10. Později lípa začala odumírat, dutý kmen byl vyzděn, později vybourán (pravděpodobně v 80. nebo 90. letech). V roce 2001 je uváděna jen skořepina kmene (podpíraná kovovou konstrukcí) s jedinou živou větví.[1] Tato informace ale zřejmě bude staršího data, protože na záběrech lípy z roku 2002 je patrných několik (již poměrně silných) větví, které nahrazují kmen a skládají současnou druhotnou korunu. Větve již tehdy byly zkráceny ořezem, torzo původního kmene zakryté stříškou a strom zakonzervovaný.
Historie a pověsti
[editovat | editovat zdroj]K lípě a jejímu zasazení se váže řada příběhů a pověstí.
O Elišce
[editovat | editovat zdroj]Podle některých byla zasazena roku 1315 královnou Eliškou Přemyslovnou (případně na její počest), když tu jako host purkrabího Lichtenberka čekala na krále Jana Lucemburského, který válčil na Moravě.[5][1]. Tabulka u lípy z roku 1933 a některé jiné zdroje mluví dokonce o roku 1312.[6][7]
O Janu Kapistránovi
[editovat | editovat zdroj]Další pověst mluví o kázání fanatického kněze italského původu, Jana Kapistrána v letech 1451 a 1454 (nebo snad roku 1452[2]). Kapistrán měl pod touto lípou kázat proti kališníkům, králi Jiřímu z Poděbrad a vůbec potlačovat husitské myšlenky.[7][5][6]
O františkánech
[editovat | editovat zdroj]Třetí pověst vypráví o františkánech, kteří lípu vysadili jako výraz smutku při zrušení kláštera roku 1687, kdy odešli do Dačic.[7][6] Františkáni byli sice známí zahradníci, ale 200 let je na devítimetrový kmen přece jen málo, zvlášť u drobnější lípy srdčité. Druhá verze příběh o františkánech vypráví jinak. Zasazuje ho do roku 1554, kdy se město ocitlo v rukách nekatolíků. Františkáni prý před svým útěkem na protest vykopali několik lip, zasadili je korunami do země a jedna se ujala.[8][2] I tady jsou na místě určité pochyby. 350 let není málo, ale na kmen o obvodu 9 metrů u lípy srdčité bývá potřeba vyšší věk. Například Lípa v Lipce, naše nejmohutnější lípa srdčitá, jejíž kmen se blíží 9 metrům obvodu, je odhadována na 600 let věku.
Novodobá historie
[editovat | editovat zdroj]Lípa se na přelomu 19. a 20. století dostala do dražby. Koupil ji starosta města Josef Augusta (do úřadu nastoupil v lednu 1890[9]) a rozhodl, že strom bude žít dál.[6]
Nakonec by se patřilo zmínit, že název Svatovítská pochází od blízkého kostela svatého Víta (poslední dochované stavby původního klášterního komplexu) a tradičních červencových poutí, kterých se účastnilo tolik lidí, že se ani nevešli do kostela a kázání proto probíhala pod lipou.[7]
Další zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Kapistránské lípě byl věnován prostor v televizním pořadu Paměť stromů, konkrétně v dílu č.12: Stromy klášterů a poutních míst.
Památné a významné stromy v okolí
[editovat | editovat zdroj]- Lhotická lípa (3 km V)
- Třebelovické lípy (skupina 2 stromů, zanikla, 7 km V)
- Pekařův dub (Oponešice, 7,5 km SV)
- Alej u Police (31 lip malolistých, 8 km JV)
- Lípa u hájenky Černá blata (Dešov, cca 12 km JV)
- Dub u hájenky Černá blata (Dešov, cca 12 km JV)
- Buk u cesty na Suchou horu (Dešov, cca 12 km JV)
- Klen pod Suchou horou (Dešov, cca 12 km JV)
- Buk ve Žlíbku (Dešov, cca 12 km JV)
- Buk pod Stříbrným vrchem (Dešov, cca 12 km JV)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f Registr památných stromů AOPK ČR drusop.nature.cz
- ↑ a b c CHADT-ŠEVĚTÍNSKÝ, Jan Evangelista. Pověsti a dohady o starých a památných stromech v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.. Český lid. 1908, roč. XVII, s. 395.
- ↑ EKOserver. Přehled vybraných památných stromů - EKOserver - ekologie, příroda, akce, recyklovaný papír, ekoprodukty, knihy, [online]. EKOserver, 2006-04-06 [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Jemnice - Kapistránská lípa turistika.cz
- ↑ a b HRUŠKOVÁ, Marie; LUDVÍK, Bedřich. Paměť stromů. [s.l.]: Mladá fronta, 2006. 255 s. ISBN 80-204-1500-9. Kapitola XII, s. 182.
- ↑ a b c d lípa Svatovítská čili Kapistránská - informační tabule foto.mapy.cz
- ↑ a b c d HRUŠKOVÁ, Marie. Památné stromy (1). Ilustrace Jaroslav Turek. [s.l.]: Silva Regina, 1995. 192 s. ISBN 80-902033-0-2. Kapitola 30. Slavené a opomíjené, s. 155.
- ↑ TV pořad Paměť stromů, díl 12. - scénář ceskatelevize.cz
- ↑ SLABÝ, Martin. Jemnice - historie města [online]. Martin Slabý [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Lípa malolistá (srdčitá)
- Jemnice
- Jan Kapistrán
- Památný strom v Česku
- Paměť stromů
- Seznam památných stromů v okrese Třebíč
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kapistránská lípa na Wikimedia Commons - Fotografie: Kapistránská lípa v roce 2005 foto.mapy.cz
