Husova lípa (Chlístov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxuPamátný strom (chráněný)
Husova lípa
červen 2011
červen 2011
Druhlípa velkolistá
Tilia platyphyllos[1]
Evidenční č.102799 (9599)
Ochranaod 1. prosince 1990[1]
Poloha
KrajJihočeský
OkresPrachatice
ObecKratušín
KatastrChlístov u Lažišť
PolohaChlístov
Nadmořská výška675 m n. m.
Souřadnice
Husova lípa
Husova lípa
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Husova lípa v Chlístově je živé torzo lípy velkolisté, která je díky kombinaci svého věku, mohutnosti a údajné souvislosti s Janem Husem považována za jeden z nejvýznamnějších památných stromů jižních Čech. Strom roste při severní hranici CHKO Šumava.

Základní údaje[editovat | editovat zdroj]

Strom stojí v zahradě u domu č.2 v jižní části vesnice (poblíž silnice na Trpín), v nadmořské výšce 675 m.

Stav stromu a údržba[editovat | editovat zdroj]

V roce 1898 byla část pozemku s lípou věnována klubu českých turistů.[3] Ke stromu vede chodníček, vedle kterého je umístěna informanční tabule.

Původně byla lípa mohutný strom s široce rozvětvenou korunou a dutým kmenem. Otvory do dutiny byly zastřešené a větve stažené. Roku 1995 ale poryv větru připravil strom o korunu. Po následném ošetření lípa zmladila a vytvořila korunu novou. Ta je velice pravidelná, ale oproti kmenu působí decentrovaně.

Husova lípa (Chlístov)
historický snímek (Jan Vilím)
kolem roku 1900

Historie a pověsti[editovat | editovat zdroj]

Podle pověsti pod lípou roku 1414 kázal mistr Jan Hus[6], který se narodil v nedalekém Husinci. Při kázání seděli posluchači i v koruně mohutné lípy. Tato pověst by se teoreticky mohla zakládat na pravdě, pokud bychom brali v potaz odhadované stáří 750 let (v době kázání by tak byla přes 150 let stará a mohla by posluchače unést).

Dle místního podání v r. 1414 pod ní kázával Mistr Jan Hus, od čehož asi název její. Již prý tehdy byla tato lípa tak mohutná, že na větvích jejích sedávalo mnoho posluchačů, žádostivých slova »pravdy«.

Jan Evangelista Chadt-Ševětínský, 1908[7]

Také se vypráví, že si na lípu dělal zálusk místní chalupník. Chtěl ji porazit a vydělat si prodejem dřeva. Než stihl svůj plán zrealizovat, odkoupil od něj místní loučku i s lípou sedlák Fiedler, který tím strom zachránil.[8]

Další zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Husova lípa je druhý nejmohutnější strom jižních Čech (po Sudslavické lípě). Společně s Cisterciáckou lípou, Běleňskou lípou a Kamenickou lípou patří ke 4 nejstarším památným stromům Jihočeského kraje. Stromu byl věnován prostor v televizním pořadu Paměť stromů, konkrétně v dílu č. 9: Stromy osobností.

Památné a významné stromy v okolí[editovat | editovat zdroj]

větve narostlé od rozlámání koruny roku 1995

Prachaticko a Vimpersko je (zvlášť při severní hranici CHKO Šumava) velmi bohaté na staré a památné stromy, především pak lípy. Většina následujících stromů roste v okruhu do 10 km.

blízké okolí

SV směr

SZ směr

J směr

JV směr

Prachatice

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Registr památných stromů AOPK ČR drusop.nature.cz
  2. a b c d e Hodnocení vybraných památných stromů Archivováno 8. 3. 2016 na Wayback Machine. mzp.cz
  3. a b c d NĚMEC, Jan. Památné stromy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha: Olympia, 2003. 224 s. ISBN 80-7033-781-8. Kapitola Jižní Čechy, s. 77. 
  4. a b c Přehled vybraných památných stromů Archivováno 6. 10. 2008 na Wayback Machine. ekoserver.cz
  5. HRUŠKOVÁ, Marie. Památné stromy (1). Ilustrace Jaroslav Turek. [s.l.]: Silva Regina, 1995. 192 s. ISBN 80-902033-0-2. 
  6. Časopis Český lid XVII (1908) - Pověsti a dohady o starých a památných stromech v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. tyfoza.no-ip.com
  7. CHADT-ŠEVĚTÍNSKÝ, Jan Evangelista. Pověsti a dohady o starých a památných stromech v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.. Český lid. 1908, roč. XVII, s. 395. 
  8. Pověsti a báje z regionu Archivováno 12. 6. 2020 na Wayback Machine. krajempodsumavou.cz

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]