Borovice rumelská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxBorovice rumelská (makedonská)
alternativní popis obrázku chybí
Borovice rumelská
Stupeň ohrožení podle IUCN
Téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení nahosemenné (Pinophyta)
Třída jehličnany (Pinopsida)
Řád borovicotvaré (Pinales)
Čeleď borovicovité (Pinaceae)
Rod borovice (Pinus)
Podrod Strobus
Sekce Quinquefoliae
Podsekce Strobus
Binomické jméno
Pinus peuce
Grisebach, 1846
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Borovice rumelská (makedonská) (Pinus peuce) je evropská pětijehličná borovice (balkánský endemit), rostoucí v horských polohách především na Balkáně na žulovém podloží, kde se střídá s borovicí Heldreichovou, která zde roste na vápencích. Vzhledem a šiškami připomíná borovici vejmutovku.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Pinus cembra var. fruticosa Grisebach (1841), Pinus excelsa var. peuce Velenovský (1899)

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Úzce kuželovitý strom, 10-30 m vysoký, zavětvený až k zemi.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Balkánská pohoří (Albánie, Srbsko a Černá Hora, Makedonie, S Řecko, Z Bulharsko), v nadmořských výškách 800 až 2200 m, kde tvoří horní hranici lesa s klečí a jalovcem.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se na žule převážně v monokulturách, někdy jako příměs ve smíšených jehličnatých lesích. Velmi dobře snáší kyselé půdy. Jedná se o třetihorní relikt, v té době byla rozšířena v celé Evropě. U nás dříve zřídka pěstovaná, v poslední době, díky své flexibilitě a odolnosti vůči rzi vejmutovkové a vůči imisím, je hojně vysazovaná i v lesních porostech v imisních polohách Krušných hor a na rekultivacích na Sokolovsku.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Mimo rekultivace a imisní polohy se velmi dobře hodí pro svůj nádherný habitus jako okrasná dřevina do zahrad, parků a okrasných výsadeb, především jako substituce za borovici vejmutovku.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.1. Dostupné online. [cit. 2017-06-11]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PILÁT, A. 1964. Jehličnaté stromy a keře našich zahrad a parků. – Nakladatelství ČSAV, Praha.
  • POKORNÝ, J. 1963. Jehličnany lesů a parků. – SZN, Praha.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]