Pinus johannis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxPinus johannis
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení nahosemenné (Pinophyta)
Třída jehličnany (Pinopsida)
Řád borovicotvaré (Pinales)
Čeleď borovicovité (Pinaceae)
Rod borovice (Pinus)
Podrod Strobus
Sekce Parrya
Podsekce Cembroides
Binomické jméno
Pinus johannis
M.-F.Robert
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pinus johannis je malá mexická borovice s velmi ozdobnými jehlicemi. Je to jediný dvoudomý zástupce celého rodu Pinus.[1]

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Stálezelený, jehličnatý, dvoudomý a větrosprašný keř nebo strom, dorůstající do výšky 2-4 m. Kmen je většinou násobný a jen vzácně jednotlivý. Větve jsou o 3-4 m vně prodloužené. Koruna je nízká, hustá, zaoblená a rozprostřená. Borka je u mladých stromů hladká a šedá, u starších stromů hrubá a šupinovitá a pouze s mělkými brázdami a hřebeny. Letorosty jsou drsné, tmavošedé, s mírně dolů směřujícími základnami listenů. Jehlice jsou ohebné, vyskytují se ve svazečcích (Fasciculus) po 3 (vzácně též po 2 a 4). Jehlice jsou 3-5 cm dlouhé a 0,9-1,2 mm tlusté, se 2 vnějšími a horními pryskyřičnými kanálky, s jediným cévním svazkem, s průduchy (Stomata) pouze na spodních površích a s typickým různobarevným vzhledem, protože horní povrchy jsou tmavozelené a spodní povrchy jsou stříbrnomodrošedozelenobílé- Okraje jehlic jsou celistvé; svazečkové pochvy jsou oranžovohnědé, 3 mm dlouhé, pozvolna šednoucí a zkroucené dozadu do růžice, později někdy opadávající.

Samičí (semenné) šištice - šišky (Megastrobilus) jsou v prvním roce hnědé, 9-11 mm dlouhé a 5-7 mm široké, rostou po jedné nebo po dvou na krátkých tenkých stopkách, ve zralosti jsou červenohnědé, pryskyřičnaté, obdélníkové, v zavřeném stavu 3-4,5 cm dlouhé a 2-3 cm široké, po rozevření 4-5,5 cm široké; šišky se otevírají ve zralosti a brzy opadávají; stopky šišek jsou 3-4 mm dlouhé a opadávají se šiškami. Šupiny šišek jsou tenké a tuhé, pouze prostředních 3-15  šupin je plodných, šupiny na základnách a vrcholech šišek jsou malé a neplodné. Výrůstky (Apophysis) jsou nepravidelně kosodélníkové, malé, tenké, ploché nebo mírně vyvýšené a 10-15 mm široké, se slabým příčným hřebenem. Přírůstek prvního roku (Umbo) je horní, snížený, s nepatrným a brzy opadávajícím trnem. Semena jsou tmavooranžovohnědá, 11-14 mm dlouhá a 10 mm široká; s 0,5-1 mm silným a tvrdým osemením a bílým endospermem. Křídla semen jsou nevyvinutá a 0,5-1 mm dlouhá. Děložních lístků (Cotyledon) je 6-11.

Příbuznost[editovat | editovat zdroj]

Platnost borovice Pinus johannis jako druhu je zpochybňována, někteří botanici ji považují za synonymum pro borovici Pinus discolor a jiní za varietu borovice Pinus culminicola: Pinus culminicola varieta johannis, nicméně vzhledem k odlišným morfologickým znakům, především mezi všemi borovicemi jedinečnou dvoudomostí, považují mnozí další botanici borovici Pinus johannis za samostatný druh.[2] Borovice Pinus johannis je blízce příbuzná s borovicemi Pinus culminicola a Pinus edulis.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Domovinou stromu je Mexiko (státy Coahuila, Nuevo León a Zacatecas).

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Borovice Pinus johannis roste v nadmořských výškách 1700-2800 m. Roční srážkové úhrny se pohybují v rozpětí 300-400 mm a průměrná roční teplota je 16 °C, v prosinci a lednu také s mrazy, strom je mrazuvzdorný do –12 °C. Strom tvoří lesy například s borovicemi Pinus cembroides (na strmých svazích na půdách vápencového původu v nadmořských výškách 2700 m ve státě Zacatecas) a Pinus nelsonii (v nadmořských výškách 2800 m ve státě Nuevo León).

Využití člověkem[editovat | editovat zdroj]

Větve tohoto stromu jsou občas využívány jako palivové dříví. Semena borovice Pinus johannis jsou jedlá[3], a jsou z tohoto důvodu sbírána. Pro své velmi půvabné modrozelené jehlice bývá strom občas pěstován jako okrasa.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Protože není borovice Pinus johannis považována organizací IUCN za platný druh, není ani touto organizací ohodnocena z hlediska ohrožení. Strom je nicméně vzácný, jedinečný a zranitelný pro jeho využívání a ztráty přirozeného prostředí, související s rozvojovými činnostmi.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.conifers.org/pi/Pinus_johannis.php
  2. http://www.conifers.org/pi/Pinus_johannis.php
  3. http://www.conifers.org/pi/Pinus_johannis.php
  4. http://www.conifers.org/pi/Pinus_johannis.php

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]