Borovice přímořská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxBorovice přímořská
alternativní popis obrázku chybí
Borovice přímořská
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělenínahosemenné (Pinophyta)
Třídajehličnany (Pinopsida)
Řádborovicotvaré (Pinales)
Čeleďborovicovité (Pinaceae)
Rodborovice (Pinus)
PodrodPinus
SekcePinea
PodsekcePinaster
Binomické jméno
Pinus pinaster
Aiton, 1789
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Borovice přímořská[2] (Pinus pinaster), také nazývaná borovice hvězdovitá[3] je až 30 metrů vysoký vždyzelený jehličnatý strom, rostoucí převážně kolem Středozemního moře.[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Tento strom je charakteristický svou plochou a širokou korunou.[3] Kmen je zakřivený již u mladých stromů. Zakroucené větve vytvářejí mezi sebou velký prostor. Díky tomu koruna borovice přímořské působí volným dojmem.[3]

Borka je u mladých exemplářů světle šedá, stárnutím stromu tmavne až do černo červené barvy a je brázditá i šupinatá.[3]

Jehlice jsou žlutě až tmavě zelené, pevné, asi 2,5 mm tlusté.[2] Délka se pohybuje mezi 13 a 23 cm.[2] Na brachyblastech vyrůstají po dvou (méně často i po třech) a na stromě vydrží až 4 roky.[2]

Samičí šištice se vyskytují na mladších letorostech.[3] Jsou zpočátku zelenavé potom světle hnědé, dorůstají až do 18 cm.[2] Tvarem oválné, na šupinách šišek je trn, který není ostrý. Na větvích jsou rozloženy v přeslenu po pěti šišticích.[2] Po svém vysemenění zůstávají obvykle na stromě ještě několik let.

Období květu[editovat | editovat zdroj]

Během dubna až května.

Nároky na půdu[editovat | editovat zdroj]

Borovice přímořská je nenáročná na půdu (nejvíce ji vyhovují kyselé a písčité půdy),[2][3] dobře snáší i sucho. Nesnese však zimu, která panuje ve střední Evropě.[2]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Tato borovice se nejvíce vyskytuje u západního pobřeží Středozemního moře.[2][3] Hojně je také vysazována u pobřeží Atlantského oceánu (Francie, Portugalsko). Avšak lesnicky je nejvíce využívaná především v jižní Africe, kde je tímto stromem osázena velká část území.[3]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Ve Francii se borovice přímořská využívá především ve stavebnictví a v papírenckém průmyslu. Pryskyřice, která je v tomto stromě obsažena ve značném množství, je využívána na výrobu terpentýnu a kalafuny.[3]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.2. 4. září 2021. Dostupné online. [cit. 2021-10-05]
  2. a b c d e f g h i j AAS, Gregor. Stromy-kapesní atlas. [s.l.]: Slovart, 1997. ISBN 80-7209-007-0. Kapitola Borovice přímořská, s. 58. 
  3. a b c d e f g h i KREMER, Bruno. Stromy. [s.l.]: Ikar, 1995. ISBN 80-85830-92-2. Kapitola Borovice hvězdicovitá, s. 48. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]