Borovice pichlavá
 Borovice pichlavá | |
|---|---|
 Borovice pichlavá u Blue Ridge Parkway ve Virginii, USA | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
| Třída | jehličnany (Pinopsida) |
| Řád | borovicotvaré (Pinales) |
| Čeleď | borovicovité (Pinaceae) |
| Rod | borovice (Pinus) |
| Podrod | Pinus |
| Sekce | Trifoliae |
| Podsekce | Australes |
| Binomické jméno | |
| Pinus pungens Lamb., 1805 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Borovice pichlavá (Pinus pungens) je druh borovice, pocházející z východu Severní Ameriky.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Je to obvykle menší stálezelený strom, dorůstající výšky 6–12 metrů, s přímým nebo pokřiveně vystoupavým kmenem a nepravidelnou kulovitou korunou, která se sama špatně čistí od suchých větví. Borka je tenká, šedohnědá až červenohnědá, v dospělosti rozpraskaná do nepravidelných hrubě šupinatých plátů. Dožívá se zhruba 250 let.[2][3][4]
Jehlice vyrůstají po dvou, zřídka i po třech ve svazečcích s vytrvalou pochvou; jsou žlutozelené až zelené, 4–7 cm dlouhé, velmi tuhé a ostře pichlavé, na stromě vytrvávají obvykle tři roky. Pupeny jsou pryskyřičnaté. Šišky jsou téměř přisedlé, nepravidelně vejčité, až 9 cm dlouhé, s výrazně vystouplými štítky (apofýzami), které jsou zakončeny nápadnými, až 1 cm dlouhými ostny. Dozrávají druhým rokem, část z nich je serotinního typu, otevírají se tedy se zpožděním; i po otevření a vypuštění okřídlených semen ještě dlouho vytrvávají na stromě (až 30 let).[2][3][4]
Ekologie a rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Domovinou borovice pichlavé je Appalačské pohoří na východě Spojených států amerických, kde roste roztroušeně až do nadmořské výšky 1350 m (v extrémech až 1760 m). Je pionýrským druhem preferujícím slunná, suchá, písčitá nebo kamenitá stanoviště převážně na kyselých půdách; pro úspěšné zmlazování ze semen potřebuje pravidelné disturbance, především lesní požáry. Mrazuvzdorná je do -23 °C. Větší zapojené lesy nevytváří, roste obvykle solitérně či v menších roztroušených porostech, v příznivých polohách je příměsí smíšených lesů s borovicí tuhou a virginskou, s javory (Acer rubrum), duby (Quercus coccinea, Quercus velutina), tupelou lesní (Nyssa sylvatica) nebo kyslounem stromovým (Oxydendrum arboreum), v podrostu s rododendrony, brusnicemi či cesmínou.[3]
Význam[editovat | editovat zdroj]
Je druhem borovice bez většího ekonomického významu vzhledem k malým rozměrům a nepravidelnému růstu. Její nepříliš kvalitní dřevo je lokálně využíváno jako palivo nebo zdroj buničiny. Ekologický význam spočívá ve zpevňování svahů a poskytování útočiště volně žijícím živočichům. Místy se pěstuje jako okrasná dřevina pro exotický vzhled ostnitých šišek, v ČR spíše výjimečně jako sbírková dřevina v některých arboretech a zahradách, mj. v arboretu Žampach nebo v Dendrologické zahradě v Průhonicích.[5][4]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Habitus stromu -
Detail jehlic -
Pylové šištice -
Mladá šiška -
Jedinec na extrémním stanovišti
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
- ↑ a b c Pinus pungens (Table Mountain pine) description - The Gymnosperm Database. www.conifers.org [online]. [cit. 2019-08-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c Aljos Farjon: A Handbook of the World's Conifers, Sv. 2, s. 746
- ↑ a b c PINUS PUNGENS Lamb. – borovice pichlavá / borovica | BOTANY.cz [online]. [cit. 2019-08-26]. Dostupné online.
- ↑ VÝSLEDKY VYHLEDÁNÍ - Katalog botanických zahrad - katalog Florius. www.florius.cz [online]. [cit. 2019-08-26]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu borovice pichlavá na Wikimedia Commons
