Borovice kanárská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxBorovice kanárská
alternativní popis obrázku chybí
Solitérní jedinec borovice kanárské (Pinus canariensis)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení nahosemenné (Pinophyta)
Třída jehličnany (Pinopsida)
Řád borovicotvaré (Pinales)
Čeleď borovicovité (Pinaceae)
Podčeleď borovicové (Pinoideae)
Rod borovice (Pinus)
Podrod Pinus
Sekce Pinus
Podsekce Pinaster
Binomické jméno
Pinus canariensis
C.Sm. ex Buch, 1825
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Borovice kanárská (Pinus canariensis) je mohutný jehličnatý strom, který se přirozeně vyskytuje pouze na Kanárských ostrovech. Patří k významným hospodářským a okrasným borovicím pěstovaným v subtropech celého světa a mnohde zdomácnělým. Svými rozměry je to největší borovice Starého světa. Její nejbližší příbuznou je himálajská borovice dlouholistá (Pinus roxburghii).[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Otevřená zralá šiška

Vzrůstný, stálezelený, jednodomý strom, dorůstající výšek 25–40 metrů (největší známý jedinec měří 60 m), s přímým rovným kmenem a tlustou červenohnědou borkou, která ve stáří podélně praská a odlupuje se v silných šupinách. Koruna je v mládí úzce kuželovitá, ve stáří široce oválná až nepravidelná. Jehlice jsou 15–30 cm dlouhé a 1 mm silné, s pilovitými okraji a průduchy po všech stranách, svěže zelené až žlutozelené, často nápadně svěšené; vyrůstají ve svazečcích po třech, na stromě vytrvávají 1–3 roky. Samičí šištice vyrůstají na silných, lehce ohnutých stopkách, dozrávají na jaře dva roky po opylení a otevírají se následující léto nebo až v dalším roce; ve zralosti jsou pravidelně vejčité, 10–20 cm dlouhé, kaštanově hnědé. Semena jsou leskle hnědočerná, o rozměrech zhruba 7×15 mm, s pevně přirostlým, až 25 mm dlouhým křídlem.[3][2]

Borovice kanárská patří mezi nemnohé borovice nadané kmenovou výmladností ze spících pupenů, což má značný význam vzhledem k tomu, že roste v oblastech s častými požáry. Výmladky s juvenilními jehlicemi mají nápadnou stříbrošedou barvu.[3][2]

Ekologie a rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Les borovice kanárské na ostrově Gran Canaria

Tato borovice se přirozeně vyskytuje pouze na Kanárských ostrovech, konkrétně na ostrovech Gran Canaria, Tenerife, La Palma, Hierro a Gomera, kde roste na vulkanických substrátech v nadmořských výškách 600–2000 m a vytváří zde rozlehlé, často jednodruhové lesní porosty, na suchých jižních svazích řídké a otevřené, na severních hustší. Je stromem vyloženě subtropického klimatu, což limituje možnosti jejího rozšíření do vyšších zeměpisných či nadmořských výšek, neboť nesnese mrazy větší než −6 °C. Dobře naopak snáší sucho.[3]

V ekosystému Kanárských ostrovů má borovice kanárská klíčovou úlohu v zadržování vody. Důvodem je často se vyskytující oceánská mlha, která kondenzuje na dlouhých jehlicích této borovice a posléze skapává na zem. V oblastech, kde roste, činí roční srážky někdy pouhých 50 mm, pod těmito stromy se ale může tato hodnota až zečtyřnásobit a velmi silně tak podporovat vodní hospodaření na ostrovech.[3]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Jde o strom s velmi kvalitním dřevem, které je tvrdé, trvanlivé, dobře opracovatelné a vzhledem k obsahu pryskyřice příjemně voní. Má zajímavý vzhled díky výrazné kresbě a jasně oddělené žluté běli a červenohnědému jádru. Pro svůj dekorativní habitus je strom často pěstován pro okrasu v parcích a zahradách v subtropických oblastech celého světa; zdomácněl například v Kalifornii, Austrálii nebo v Jižní Africe, kde invaduje vzácné původní biotopy jako jsou mallee a fynbos. V českých klimatických podmínkách není zdaleka otužilý a lze využít pouze zcela okrajově jako kbelíková dřevina přezimující ve světlém skleníku.[4] Opadané suché jehlice se na ostrovech dříve využívaly jako vycpávkový materiál při balení zásilek banánů.[3][2]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Nepatří mezi bezprostředně ohrožené druhy, i přes svůj malý areál a intenzivní těžbu v minulosti. Nepříznivými faktory jsou nicméně krom těžby také potlačování požárů, které borovice potřebují k přirozené obnově na stanovišti, a komerční tlak na turistické a rekreační využití pozemků.[5]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2020.3. 10. prosince 2020. Dostupné online. [cit. 2020-12-29]
  2. a b c d Pinus canariensis (Pino canario, Canary Island pine) description - The Gymnosperm Database. www.conifers.org [online]. [cit. 2020-08-04]. Dostupné online. 
  3. a b c d e Pinus canariensis / Canary Island pine | Conifer Species. American Conifer Society [online]. [cit. 2020-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Hieke, Karel: Encyklopedie jehličnatých stromů a keřů. CPress 2019
  5. GROUP), Philip Thomas (IUCN SSC Conifer Specialist. IUCN Red List of Threatened Species: Pinus canariensis. IUCN Red List of Threatened Species [online]. 2015-09-18 [cit. 2020-08-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]