Borovice halepská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxBorovice halepská
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení nahosemenné (Pinophyta)
Třída jehličnany (Pinopsida)
Řád borovicotvaré (Pinales)
Čeleď borovicovité (Pinaceae)
Rod borovice (Pinus)
Podrod Pinus
Sekce Pinus
Podsekce Pinaster
Binomické jméno
Pinus halepensis
Miller
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Borovice halepská (Pinus halepensis) je jehličnatý strom z čeledi borovicovitých a asi nejběžnější borovice, se kterou se lze setkat v oblasti Středomoří. Jeho název je odvozen od města Aleppo v Sýrii.[2][3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Borovice halepská je poměrně vzrůstný, až 20 metrů vysoký strom se silným, často větrem pokrouceným kmenem a širokou nepravidelnou korunou. Kůra je u mladých stromů a na letorostech hladká a stříbřitě šedá, s přibývajícím věkem rozpukává a zbarví se do šedohnědého či rudohnědého odstínu. Jehlice rostou na kratičkých brachyblastech ve svazečcích po dvou; jsou jasně světle zelené či šedozelené, velmi jemné, měkké a zhruba 6 až 10 centimetrů dlouhé, často rozložené až na koncích větévek. Pupeny jsou bez pryskyřice. Šišky bývají 5 až 12 centimetrů dlouhé, úzce válcovité, červenohnědé či žlutohnědé, o průměru asi 4 centimetry. Vyrůstají na výrazných, dolů sehnutých, 1-2 cm dlouhých stopkách, což je rys, podle něhož lze tuto borovici snadno rozeznat. Dozrávají druhým rokem, třetího roku se rozevírají a uvolňují mnoho okřídlených semen, která roznáší vítr; na stromě však zůstávají viset ještě několik dalších let a postupně šednou.[2]

Ekologie a rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Velmi dobře snáší sucho a ve vhodném podnebí roste ve všech půdách, nejlépe vápenitých. Na půdní podmínky je velmi nenáročná, dokáže růst i na vyprahlých skalách a krasových terénech včetně téměř aridních oblastí s ročním uhrnem srážek kolem 300 mm.[3]

Roste přirozeně ve Středomoří, zejména v jihovýchodním Španělsku, severním Maroku a Alžírsku, v jižní Francii, v Dalmácii, v Řecku a v Izraeli. lesnicky introdukována byla jako užitková dřevina do mnoha klimaticky odpovídajících zemí světa; v Austrálii se stala nepříjemným invazním druhem.[2]

Pro pěstování v českých podmínkách není mrazuvzdorná.[2]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Dřevo borovice halepské je pouze průměrné kvality. Lesnicky se využívá k zalesňování náročných a suchých stanovišť. Třísloviny z kůry se využívaly v koželužství. Široké uplatnění měla pryskyřice, ať už k impregnaci lodí, či výrobě terpentýnu; dodnes se přidává do řeckého bílého vína zvaného retsina.[2]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Blízce příbuznými druhy jsou borovice kanárská (Pinus canariensis), jež je endemitem ostrova Tenerife, a také borovice kalábrijská (Pinus brutia), rostoucí ve východním Středomoří, která bývá někdy považována i za její poddruh (pak jako Pinus halepensis subsp. brutia). Od borovice halepské se liší delšími, tuhými, tmavě zelenými jehlicemi a šiškami bez stopek; oba druhy se v místě překryvu areálů kříží.[2][3]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. a b c d e f PINUS HALEPENSIS Mill. – borovice halepská / borovica halepská | BOTANY.cz [online]. [cit. 2019-06-08]. Dostupné online. 
  3. a b c ZELENÝ, Václav. Rostliny Středozemí. Praha : Academia, 2005. s. 84. ISBN 80-200-1224-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]