Borovice zobanitá
 Borovice zobanitá | |
|---|---|
 Borovice zobanitá (Pinus uncinata) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
| Třída | jehličnany (Pinopsida) |
| Řád | borovicotvaré (Pinales) |
| Čeleď | borovicovité (Pinaceae) |
| Rod | borovice (Pinus) |
| Podrod | Pinus |
| Sekce | Pinus |
| Podsekce | Pinus |
| Binomické jméno | |
| Pinus uncinata Ramon ex DC, 1805 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Borovice zobanitá (Pinus uncinata) je druh borovice z taxonomicky složitého okruhu druhů borovice kleče (Pinus mugo agg.), některými taxonomy pojímaný jako samostatný druh, jinými jako pouhý poddruh (Pinus mugo subsp. uncinata). Od kleče se liší především monokormním růstem, tj. jedním vzpřímeně rostoucím kmenem (na rozdíl od poléhavé či vystoupavé a vícekmenné kleče).[2]
Systematika[editovat | editovat zdroj]
Celý agregát borovice kleče je složitá taxonomická skupina zahrnující tři výchozí taxony a množství kříženců a přechodných forem. Vedle kleče (Pinus mugo subsp. mugo) je to právě borovice zobanitá, u níž se rozlišují dva poddruhy, ve starší literatuře brané i jako samostatné druhy:
- Pinus uncinata subsp. uncinata Rajone, 1805; syn. Pinus mugo subsp. uncinata – borovice zobanitá pravá, borovice pyrenejská
- Pinus uncinata subsp. uliginosa (Neumann ex Wimm.) Businský; syn. Pinus rotundata, Pinus mugo subsp. uliginosa – borovice blatka
Determinace jednotlivých taxonů je ovšem obtížná vzhledem k morfologické proměnlivosti, ekologické plasticitě a především snadné hybridizaci jak jednotlivých poddruhů, tak kříženců navzájem; složité hybridní roje vznikají také tam, kde se připojuje ještě borovice lesní.[2]
Poddruhy[editovat | editovat zdroj]
Borovice pyrenejská[editovat | editovat zdroj]
Je to vzpřímeně rostoucí menší strom, 10–15(–20) m vysoký, s pravidelnou košatou korunou a zpravidla rovným průběžným kmenem. Borka je i v horní části kmene tmavá. Jehlice jsou dlouhé 3–5 cm a vyrůstají ve svazečcích po dvou;[3] na rozdíl od blatky jsou poněkud kratší a tmavší. Samičí dozrálé šišky jsou 4–5 cm dlouhé, kuželovité, asymetrické, výstředně stopkaté, pupek je excentrický. Apofýzy s nápadně hákovitými štítky vyčnívají na volné straně více než na straně obrácené k větvi. Vyskytuje se v Pyrenejích, západních Alpách a západním Švýcarsku až do nadmořské výšky 2300 m, s optimem 1500 – 2200 m. V Česku se přirozeně nevyskytuje. Na rozdíl od borovice blatky roste na minerální půdě (vápence, metamorfované usazeniny) až k horní hranici lesa a dorůstá do větších výšek. V kontaktních zónách s borovicí lesní se vyskytují četné mezidruhové hybridy.
Hospodářské využití není známé, v Česku bývá v poslední době hojně využívána pro svůj kompaktní habitus v okrasných zahradách a parkových výsadbách.
Synonyma[editovat | editovat zdroj]
- Pinus uncinata (sensu stricto) Ramond in Lam. & DC., 1805
- Pinus uncinata var. rostrata Antoine, 1840
- Pinus montana subsp. uncinata var. rostrata Willkomm, 1872
- Pinus mugo subsp. uncinata var. rostrata (Antoine) Domin, 1935
Borovice blatka[editovat | editovat zdroj]
Středoevropský endemit, který se vyskytuje jen v prostoru podél severního úpatí a dále na sever od masívu Alp, s těžištěm v jihozápadních a jižních Čechách V České republice se přirozeně vyskytuje na Třeboňsku, na šumavských rašeliništích a ve Slavkovském lese, na Moravě na Rejvízu v Hrubém Jeseníku. Jde o poddruh specializovaný na rašeliniště zejména přechodového typu.
Pokud není ovlivněna mezidruhovou hybridizací, je to v dospělosti strom střední výšky (12–20 m), monokormní, vzpřímený, s kuželovitou a kompaktní korunou. Šišky jsou 2,7–5,4 cm dlouhé, kuželovité až vejčité, slabě zygomorfní. Pupek (umbo) má krátký se slabě zahnutým ostnem. Na rozdíl od borovice lesní a jejích kříženců, u kterých je stopka koneletů (jednoletých šištic) ohnutá, mají její konelety přímou stopku.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Borovice pyrenejská – větévka se šiškou -
Detail otevřené šišky -
Borka kńa kmeni -
Borovice pyrenejská – vysokohorský porost -
Borovice blatka
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ a b ROMAN., Businský,. Borovice v České republice : výsledky dlouhodobého hodnocení rodu Pinus L. v kultuře v České republice = Pines in the Czech Republic : results from the long-term evaluation of the genus Pinus L. cultivated in the Czech Republic. Průhonice: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví 180 s. ISBN 9788085116908, ISBN 8085116901. OCLC 806199229
- ↑ PINUS UNCINATA Ramond ex DC. subsp. UNCINATA – borovice pyrenejská / borovica | BOTANY.cz [online]. [cit. 2019-02-09]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BUSINSKÝ, R. 2004. Komentovaný světový klíč rodu Pinus L. – Závěrečná zpráva „Výzkum a hodnocení genofondu dřevin z aspektu sadovnického použití“, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice.
- KAŇÁK, J. 2004. Možnosti a úskalí introdukce některých druhů rodu Pinus. [Possibilities and difficulties of introduction of some species of Pinus genus.] In: Karas, J., Kobliha, J. (eds.): Perspektivy lesnické dendrologie a šlechtění lesních dřevin. Sborník z konference. Kostelec n. Č. lesy, 12. – 13. 5. 2004. Praha, FLE ČZU, s. 76–84. ISBN 80-213-1164-9.
- PILÁT, A. 1964. Jehličnaté stromy a keře našich zahrad a parků. – Nakladatelství ČSAV, Praha.
- POKORNÝ, J. 1963. Jehličnany lesů a parků. – SZN, Praha.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu borovice pyrenejská na Wikimedia Commons
