Borovice Gerardova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxBorovice Gerardova
alternativní popis obrázku chybí
Borovice Gerardova (Pinus gerardiana)
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení nahosemenné (Pinophyta)
Třída jehličnany (Pinopsida)
Řád borovicotvaré (Pinales)
Čeleď borovicovité (Pinaceae)
Rod borovice (Pinus)
Podrod Strobus
Sekce Parrya
Podsekce Gerardianae
Binomické jméno
Pinus gerardiana
Wall. ex D. Don, 1832
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Borovice Gerardova (Pinus gerardiana) je menší asijská tříjehličná borovice.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Pinus gerardii.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Stálezelený, jehličnatý, větrosprašný, jednodomý a pomalu rostoucí strom, dorůstající do výšky 10-25 m. Kmen je jednotlivý a od země zavětvený. Větve jsou nepravidelné. Koruna je u mladých stromů kuželovitá, u starších kulatá; je hluboká, široká, otevřená a často nepravidelná, s dlouhými vzpřímenými větvemi, v hustých lesích užší a mělčí. Borka je vločkovitá, odloupáváním odkrývající světle šedozelené skvrny a tenká. Letorosty jsou hladké a žlutozelené. Jehlice jsou tuhé, jehlovité a přímé, seshora zelené, na vnitřních površích šedozelené; vyskytují se ve svazečcích po 3 ; jehlice jsou 6-10 cm dlouhé, na okrajích jemně zubaté; svazečkové pochvy opadávají za 1 rok.

Samičí (semenné) šištice - šišky jsou 12-20 cm dlouhé, po rozevření 10 cm široké; pryskyřičnaté; vejčité; na krátkých a tlustých stopkách. Výrůstky jsou zvrásněné, zpět zahnuté a s příčným kýlem. Přírůstek prvního roku je horní, kosočtverečný, u základny zakřivený dovnitř, snížený a s krátkým hrotem. Semena jsou válcovitá, 15-25 mm dlouhá a 6-9 mm široká; semena nevypadávají ze šišek, ale zůstávají přichycena s nevyvinutým křídlem k základně šupiny nad semenem.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Domovinou borovice Gerardovy je Afghánistán, Indie (stát Džammú a Kašmír), Pákistán a Tibet.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Strom, rostoucí v nadmořských výškách 2000-3350 m v Himálajích, což znamená, že jeho výskyt je omezen na údolí mezi velkými horskými pásmy, což jednotlivé rozdílné populace stromu od sebe navzájem do jisté míry izoluje. Borovice Gerardova roste na suchých a slunných svazích, v oblastech se slabými letními monzuny, většina srážek se zde vyskytuje ve formě sněhu a roční srážkové úhrny se pohybují okolo 1000 mm. Mrazuvzdorná je do –17 °C. Půdy jsou často vápencového původu. Strom zde s oblibou roste ve společnosti cedru himálajského (Cedrus deodara), cypřiše Cupressus torulosa, jalovce ztepilého (Juniperus excelsa subsp. polycarpos), jalovce polokulovitého (Juniperus semiglobosa), borovice himálajské (Pinus wallichiana), smrku indického (Picea smithiana) a dalších.

Přátelé[editovat | editovat zdroj]

Semena stromu jsou rozšiřována ořešníkem Nucifraga multipunctata.

Využití člověkem[editovat | editovat zdroj]

V Afghánistánu je strom pěstován pro svá jedlá semena.[2][3] Dřevo borovice Gerardovy je využíváno na lehké konstrukce, v tesařství a jako palivové dříví. Strom je málokdy pěstován v hortikultuře a jeho pěstování probíhá hlavně v arboretech.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Borovice Gerardova je považována za téměř ohroženou a stav její populace je klesající. Ohrožení představuje přeměna lesů pro účely zemědělství, přílišné využívání stromu jako palivového dříví, zvyšování roztříštěnosti populace stromu, přílišné spásání dobytkem a přílišný sběr šišek, znemožňující přírodní regeneraci populace stromu. Při tradičních způsobech sběru šišek byl ponecháván dostatek šišek na stromech, aby byla zajištěna přírodní regenerace populace stromu.[2] V oblastech výskytu mimo Afghánistán se strom vyskytuje v chráněných oblastech, nicméně jak v chráněných, tak též v nechráněných oblastech dochází k poškozování populací stromu v důsledku získávání zemědělské půdy, nadměrného spásání a nadměrného využívání stromu jako palivového dříví. Aby populace stromu dále neklesala a strom se nestal ohroženým, je třeba zkombinovat programy znovuzalesňování s udržitelnými způsoby jeho využívání.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. a b Archivovaná kopie. www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2016-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-22. 
  3. http://www.conifers.org/pi/Pinus_gerardiana.php

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]