Borovice Bungeova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxobox Borovice Bungeova
alternativní popis obrázku chybí
Borovice Bungeova (Pinus bungeana)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení nahosemenné (Pinophyta)
Třída jehličnany (Pinopsida)
Řád borovicotvaré (Pinales)
Čeleď borovicovité (Pinaceae)
Rod borovice (Pinus)
Podrod Strobus, resp. Ducampopinus
Sekce Parrya
Podsekce Gerardianae
Binomické jméno
Pinus bungeana
Zucc. ex Endl., 1847
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Borovice Bungeova (Pinus bungeana) je čínská tříjehličná pomalu rostoucí a středně vysoká borovice, s nápadnou, v nepravidelných plátech se odlupující, borkou, a s rozvětveným kmenem; v Asii často vysazovaná kolem chrámů a na hřbitovech, v Evropě a v USA pěstovaná v několika arboretech.


Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Pinus excorticata.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Stálezelený, jehličnatý, větrosprašný, jednodomý a pomalu rostoucí strom, dorůstající do výšky 30 m. Kmen je jednotlivý nebo u základny rozvětvený, a dosahuje průměru 3 m. Koruna je široce jehlanovitá nebo deštníkovitá. Borka je u mladých stromů hladká a mdle šedá, u starších křídově bílá; se světlou vnitřní borkou; borka se odlupuje v malých nepravidelných a tenkých vločkovitých plátech, podobně jako u platanu. Letorosty prvního roku jsou šedozelené a hladké. Zimní pupeny jsou 12 mm dlouhé, složené z červenohnědých šupin, vejčité a bez pryskyřice. Jehlice jsou tuhé, tmavozelené, ploché, při poranění vydávají silnou vůni; jehlice se vyskytují ve svazečcích po 3, jehlice jsou 5-10 cm dlouhé a 0,5-2 mm široké, na okrajích jemně zubaté a s ostrou špičkou; s 6-7  okrajovými pryskyřičnými kanálky, vzácně též 1-2 středovými; s 1 cévním svazkem; s mdlými řadami průduchů na všech površích; jehlice jsou v průřezu trojúhelníkově polokruhové; svazečkové pochvy brzy opadávají; jehlice zůstávají na stromě 3-4 roky.

Samčí (pylové) šištice jsou válcovité a nažloutlé. Samičí (semenné) šištice - šišky jsou zprvu bledě zelené, později, dozráváním, žlutohnědé; šišky jsou vejčité nebo kuželovitě vejčité či kulovité; rostou na koncích či po stranách větví na krátkých silných stopkách; šišky jsou 5-7 cm dlouhé, 4-6 cm široké; vyskytují se po jedné nebo v přeslenech po 2 . Šupiny šišek jsou široce obdélníkově klínovité a se zesíleným vrcholem. Výrůstky jsou kosočtverečné, s příčným hřbetem a 20 mm široké. Přírůstek prvního roku je horní, 10 mm široký, trojúhelníkový, vyčnívající a obvykle ukončený zakřiveným trnem. Semena jsou šedohnědá, téměř obvejčitá, 10 mm dlouhá a 5-6 mm široká. Křídla semen jsou volně připojená a 5 mm dlouhá. K opylení dochází v dubnu až květnu. Semena dozrávají v říjnu až listopadu druhého roku.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Domovinou borovice Bungeovy je Čína (provincie Che-nan, Che-pej, Chu-pej, Kan-su, S’-čchuan, Šan-si, Šan-tung a Šen-si).

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Strom, rostoucí v rozsahu nadmořských výšek 500-2150 m v horách, často na vápencových skalách a na jih směřujících svazích, v severní části oblasti výskytu roste také na kyselých půdách; borovice Bungeova zde roste ve společnosti borovice čínské (Pinus tabuliformis) a listnatých dřevin. Borovice Bungeova je náročná na světlo, mrazuvzdorná do –28 °C; půdy vyžaduje kyselé, neutrální nebo zásadité a dobře pro vodu propustné.

Využití člověkem[editovat | editovat zdroj]

Semena borovice Bungeovy jsou jedlá [2][3] a tradiční čínská medicína je používá ke zmírnění respiračních onemocnění. [4] Využití stromu jako zdroje řeziva není příliš významné, v severovýchodní Číně je místně dřevo stromu využíváno jako řezivo ve stavebnictví, na výrobu kůlů, plotů, bran, krabic, nábytku a dýh. V Číně a Koreji byl strom tradičně vysazován okolo chrámů a na hřbitovy. V USA je borovice Bungeova pěstována v několika botanických zahradách; v Evropě je mimo jiné pěstována například též v České republice v Botanické zahradě Univerzity Karlovy v Praze a v Botanické zahradě a arboretu Mendelovy univerzity v Brně a v několika dalších; ve Slovenské republice v Arboretu Mlyňany. [5]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Strom není organizací IUCN považován za ohrožený, stav jeho populace je stabilní. Populace borovice Bungeovy je značně roztříštěna, ale je v jednotlivých místech výskytu hojná. Části populace stromu se vyskytují v nepřístupných oblastech. Většina oblastí, ve kterých strom roste, není chráněna, z chráněných oblastí je to například přírodní rezervace Wudaoxia Reserve.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. Archivovaná kopie. www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2016-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-28. 
  3. http://www.pfaf.org/user/Plant.aspx?LatinName=Pinus+bungeana
  4. Archivovaná kopie. www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2016-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-28. 
  5. http://botany.cz/cs/pinus-bungeana/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]