Pinus nelsonii

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxobox Pinus nelsonii
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
ohrožený
ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení nahosemenné (Pinophyta)
Třída jehličnany (Pinopsida)
Řád borovicotvaré (Pinales)
Čeleď borovicovité (Pinaceae)
Rod borovice (Pinus)
Podrod Strobus, resp. Ducampopinus
Sekce Parrya
Podsekce Nelsonianae
Binomické jméno
Pinus nelsonii
Shaw
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pinus nelsonii je malá, tříjehličná mexická borovice, jedinečná mnoha svými vlastnostmi, nevyskytujícími se u žádné jiné borovice na světě[2], [3].

Popis[editovat | editovat zdroj]

Stálezelený, jehličnatý, jednodomý, větrosprašný strom, dorůstající do výšky 6-10 m. Kmen je jednotlivý a přímý a dosahuje průměru do 30 cm. Větve stromu jsou ohnuté vzhůru. Koruna je zaoblená a hustá, odspodu zavětvená. Borka je na kmenech do průměrů 15 cm hladká a bledě šedá, na kmenech větších průměrů podélně rozpraskaná a tmavnoucí. Letorosty jsou tenké, světle šedé. Jehlice jsou žlutozelené; jehlice jsou ve svazečcích (Fasciculus) po 3  (vzácně též po 4 ), pro své zubaté okraje jsou jehlice zaklesnuté či lehce srostlé do sebe a tvoří jednu zdánlivou jehlici; jehlice jsou 4-10 cm dlouhé a 1 mm široké, v průřezu trojhranné; s průduchy (Stomata) na všech površích; okraje jehlic jsou nepatrně vroubkované; svazečkové pochvy jsou 1 cm dlouhé, červenohnědé a u jediné borovice v podrodu Strobus neopadavé.

Samičí (semenné) šištice - šišky (Megastrobilus) jsou válcovité; 6-12 cm dlouhé a 4-5 cm široké, nezralé šišky jsou zelené, zralé šišky jsou červenohnědé; šišky jsou natočené zpětně ke kmeni na silných, 3-7 cm dlouhých a 7-10 mm tlustých, dolů zahnutých, stopkách; občas, u jediné ze všech borovic, se svazečky jehlic, které uzráním šišek opadávají. Šupiny šišek jsou jemně zvrásněné, krátké, silné, 20-25 mm široké, s příčným hřebenem. Výrůstky (Apophysis) jsou ve tvaru nepravidelného mnohoúhelníka, s příčným kýlem, uprostřed jehlancovité a po okrajích vyvýšené. Přírůstek prvního roku (Umbo) je velký 10-15 mm a málo vymezený v důsledku mezi všemi borovicemi jedinečnou nepřítomností odpočinkové fáze v růstu stromu ve věku 6-12 měsíců. Semena jsou 10-12 mm dlouhá a 8 mm široká, načernalá a s červenou tečkou u špičky. Křídla semen jsou nevyvinutá (pozůstatková) [4], 1-2 mm dlouhá, po odstranění semene zůstávající připojená k šupině. Semena nevypadávají ze šišek sama, jejich rozšiřování zajišťují ptáci, především sojka mexická Aphelocoma ultramarina; po odstranění semen šišky opadávají a jejich stopky zůstávají na větvích. Semenáče mají po dobu několika let nedospělé jehlice. Šišky dozrávají v listopadu.

Příbuznost[editovat | editovat zdroj]

Borovice Pinus nelsonii nemá žádné blízké příbuzné, s ostatními borovicemi je příbuzná jen vzdáleně a velmi se od nich odlišuje, pravděpodobně pro svůj prastarý původ [5], [6].

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Strom se vyskytuje endemicky v Mexiku (státy Coahuila, Nuevo León, San Luis Potosí, Tamaulipas).

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Horský až vysokohorský strom, rostoucí na hornatinách a stolových horách v nadmořských výškách 1600-2450 m. Podnebí je polopouštní, roční srážky mezi 300-600 mm, ke srážkám dochází hlavně v létě při krátkých bouřích. Strom roste na mělkých a kamenitých, vodu dobře propouštějících půdách vápencového původu a potřebuje hodně slunce a snáší též přímořské podnebí. Nejnižší teploty, které strom vydrží, se pohybují kolem –5 °C (maximálně –12,1 °C). Borovice Pinus nelsonii roste často ve společnosti dalších borovic, hlavně borovice Pinus cembroidesPinus remota, také s rostlinami z rodů Comarostaphylis, Dasylirion, dub Quercus, Brahea, jalovec Juniperus, jerlín Sophora, mahónie Mahonia, juka Yucca a z čeledi kaktusovité Cactaceae.

Využití člověkem[editovat | editovat zdroj]

Pro svůj malý vzrůst a vzácný výskyt v nepřístupných oblastech není strom komerčně využíván. Semena borovice Pinus nelsonii jsou jedlá [7] a chutná, a domorodí američané (Indiáni) je s oblibou konzumují [8]. Semena jsou bohatá na olej a s mírnou chutí pryskyřice. Strom je pěstován pouze v několika botanických zahradách a dendrologických sbírkách.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Populace borovice Pinus nelsonii klesá, strom je považován za ohrožený. Celková populace borovice Pinus nelsonii je odhadována na méně než 10000 dospělých jedinců, populace je z většiny roztříštěna do podpopulací, čítajících několik stovek jedinců [9]. Hlavní ohrožení způsobují porušování přirozeného prostředí výskytu stromu, zvyšující se pastva dobytka a s pasteveckým typem hospodaření související výskyt požárů. Borovice Pinus nelsonii naléhavě potřebuje ochranu, především vytvořením přírodních rezervací v místech velkých podpopulací tohoto stromu, spolu s vyloučením pasteveckých aktivit v těchto oblastech.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. http://botany.cz/cs/pinus-nelsonii/
  3. http://www.conifers.org/pi/Pinus_nelsonii.php
  4. http://www.conifers.org/pi/Pinus_nelsonii.php
  5. http://www.conifers.org/pi/Pinus_nelsonii.php
  6. http://botany.cz/cs/pinus-nelsonii/
  7. http://www.iucnredlist.org/details/32628/0
  8. http://www.conifers.org/pi/Pinus_nelsonii.php
  9. http://www.iucnredlist.org/details/32628/0

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]