Vejdova lípa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu Památný strom (chráněný)
Vejdova lípa
listopad 2011
Druh lípa velkolistá
Tilia platyphyllos[1][2][3]
Evidenční č. 101227 (8027)
Počet 1 (původně několik)
Vysazen po r. 1200 (dle pověsti)
Ochrana od 22. května 1997[2]
Poloha
Kraj Pardubický
Okres Ústí nad Orlicí
Obec Pastviny
Katastr Pastviny u Klášterce nad Orlicí
Poloha Na Vejdovně
Nadmořská výška 540 m n. m.
Seznam PS v okrese Ústí nad Orlicí
Souřadnice
Vejdova lípa
Vejdova lípa
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vejdova lípa je obvodem nejmohutnější památný strom na území České republiky. Roste v Pastvinách nedaleko Klášterce nad Orlicí. Lip bylo původně více, ale dodnes se zachovala jediná. Druhá nejstarší (jižně od statku) byla zničena vichřicí v 70. letech. Oba stromy byly chráněny již ve 40. letech 20. století.[4]

Základní údaje[editovat | editovat zdroj]

Určitá nesrovnalost mezi jednotlivými zdroji se týká druhového zařazení. Některé zdroje chybně uvádějí, že se jedná o lípou malolistou (srdčitou)[4], ale vyhlašovací dokumentace, registr památných stromů (který přebírá informace z vyhlašovací dokumentace), odborné studie a publikace klasifikují lípu jako velkolistou.

Lípa je veřejně přístupná, roste u bývalé hájovny (č. p. 21), severním směrem.

Stav stromu a údržba[editovat | editovat zdroj]

Vejdova lípa v listopadu 2011
zakrytá dutina kmene

Strom je s ohledem na věk ve velmi dobrém stavu. Původní kmen uzavírá rozměrnou dutinu shora krytou stříškou. Otvor do dutiny je částečně překryt a ponechán je pouze průchod. Z nízkého kmene se rozrůstá široká vitální koruna. Podle zápisu z místní školní knihy z konce 19. století ještě nebyla dutina otevřená a strom měl v obvodu 11 metrů.[6] K otevření pravděpodobně došlo vylomením části srostlice mezi lety 1880 a 1907, což potvrzuje i pokles celkového obvodu v této době.

Lípy byly odborně ošetřeny roku 1977. Došlo na průřez koruny, vyčištění dutin, konzervaci skalicí modrou a zakrytí šindelovým krytem. Koruny byly staženy ocelovými lany.[5] V roce 1992 musela být odstraněna jedna z větví, roku 1999 došlo na prořez koruny, instalaci vazeb, konzervaci dutiny, opravu stříšky a ošetření odumřelých míst. V roce 2008 byl proveden zdravotní a redukční řez koruny.

Historie a pověsti[editovat | editovat zdroj]

První historická zmínka o obci Pastviny se datuje do r. 1513, takže je pravděpodobné, že lípy stály již při založení vesnice. Po roce 1200 stával na místě současné hájovny (č. 21) srub, který užívali pasáci vrchnosti ze Žampachu. Lípy údajně označovaly roh ohrady pro dobytek. Lípa označující druhý roh, jihovýchodně od statku (druhá Vejdova lípa, viz níže), byla už kolem roku 1900 popisovaná jako velice sešlá, již bez poloviny kmene. Třetí roh určovaly prý Bouchalovy lípy (3 stromy), které snad vyrostly jako výmladky původní lípy. O čtvrté lípě se neví.

Vejdovy lípy získaly své přízvisko podle přezdívky jednoho z bývalých majitelů statku, pana Dolečka. Ten se mezi sousedy proslavil větou „Kdypak já na ten kopec vejda?“, kterou údajně pronášel při návratu z dolní hospody domů. Po „Vejdovi“ pak byl pojmenován původní selský dvůr, lípy, později i hájovna (roku 1872 nahradila statek) a nakonec i nová zástavba („Na Vejdovně“) vzniklá po vysídlení z důvodu stavby přehrady ve 30. letech 20. století. Ve 40. letech 20. století vlastnil hájovnu pan Josef Ježek, který ji koupil, když se musel odstěhovat z usedlosti zaplavené přehradou.

větvička s plody

Podle pověsti do lípy kdysi zapadl pasáček, ze kterého byla po mnoha letech nalezena pouze kostra.[5] Kolem půlnoci je prý z lípy slyšet sten a ve větvích se objevuje světlo. Strašení zřejmě ustalo, když se kmen počátkem 20. století otevřel.[6] Podle vyprávění současné obyvatelky domu č. 21 se kostra ve skutečnosti nenašla ve Vejdově lípě, ale v jiném nedaleko stojícím stromě a očitým svědkem byl údajně její otec, ročník narození 1888.

V těchto místech prý působil i loupežník Ledříček, který si ukryl své poklady ve stráni pod lípou a nedalekém lese Sekyří poblíž tzv. Katova dolu.[10]

detail plodů

Další zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Vejdova lípa je od roku 1997 (poškození Tatrovické lípy) vůbec nejmohutnějším stromem České republiky. Z lip bývala krom Tatrovické (1650 cm) mohutnější ještě Bzenecká (1400 cm, do přelomu 19. a 20. století) a srovnatelné Běleňská (1250 cm, do roku 1951) nebo lípa ve Velké Losenici (1256 cm).

Do dutiny stromu se podle dobového hlášení četnické stanice pohodlně vejde stůl a čtyři židle. Dočasně byla využívána i jako skladiště hospodářského nářadí.[4] Vejdově lípě byl věnován prostor v televizním pořadu Paměť stromů, konkrétně v dílu č. 4: Stromy žijí s lidmi.

Vejdova lípa v umění[editovat | editovat zdroj]

Krom zmíněného literárního díla byla lípa zachycena na mnoha kresbách a malbách. Prodávané byly pohlednice s kresbami akademického malíře K. Rubeše, ve vlastivědné publikaci Žambersko byl uveden dřevoryt J. Krčmářové. Zdařilé vyobrazení bylo také uváděno v díle Krása našeho domova od Jana Březiny (1934). Lípu také zachytil akademický malíř Jaroslav Turek nebo Dr. Vladimír Lepš (2000).

Památné a významné stromy v okolí[editovat | editovat zdroj]

Druhá Vejdova lípa[editovat | editovat zdroj]

Vejdovy lípy byly podle některých zdrojů původně čtyři. Do dnešní doby se dochovala jediná. Druhá Vejdova lípa rostla jižně od statku. Jednalo se lípu velkolistou, jejíž původní kmen se částečně rozpadl a vytvořil zdání dvou samostatných stromů. Na jednom z kmenů visel obrázek sv. Václava a prý pod ním sedávala hospodyně oplakávající rodinné poměry. Toto téma je literárně zpracované Jožkou Žamberským v románu Drama na Vejdově statku v Pastvinách. Ve 40. letech 20. století byl obvod větší části kmene 600 cm a menší 340 cm.[4] Druhou Vejdovu lípu zničila vichřice 11. září 1978.[5] Lípa ale nezanikla úplně, z živých kořenů vyrašil výmladek a časem z něj vyrostl mladý stromek.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d NĚMEC, Jan. Památné stromy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha: Olympia, 2003. 224 s. ISBN 80-7033-781-8. Kapitola Východní Čechy, s. 142, 143. 
  2. a b Registr památných stromů
    drusop.nature.cz
  3. a b Hodnocení vybraných památných stromů mzp.cz
  4. a b c d e f g HROBAŘ, František. Staré a památné stromy na Žambersku, Králicku a Rokytnicku v Orlických horách. [s.l.]: Svaz spolků okrašlovacích a ochranářských v Praze, 1949. 160 s. Kapitola Pastviny, s. 71, 72. 
  5. a b c d e f Pamětihodnosti - Vejdovy lípy obecpastviny.cz
  6. a b c d HRUŠKOVÁ, Marie. Památné stromy (1). Ilustrace Jaroslav Turek. [s.l.]: Silva Regina, 1995. 192 s. ISBN 80-902033-0-2. Kapitola 23. Jako pohádka, s. 114. 
  7. a b CHADT-ŠEVĚTÍNSKÝ, Jan Evangelista. Staré a památné stromy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 2., rozmn. vyd.. vyd. Praha: vlastní náklad, 1913. 215 s. S. 552. 
  8. a b c Přehled vybraných památných stromů Archivováno 6. 10. 2008 na Wayback Machine ekoserever.cz
  9. ANDERLE, Václav Leo. Přírodní památky v lesích župy královéhradecké a sousedních. Hradec Králové: [s.n.], 1923. S. 64. 
  10. DOLEČEK, Josef. Loupežník Ledříček. Lidový deník. Roč. 18, čís. 158. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]