Pernštejnský tis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu Památný strom (chráněný)
Pernštejnský tis
srpen 2006
srpen 2006
Druh tis červený
Taxus baccata[1]
Evidenční č. 100601 (7401)
Vysazen 863-1250 (pověsti)[2][3]
Ochrana od 18. listopadu 1999[1]
Poloha
Kraj Jihomoravský
Okres Brno-venkov
Obec Nedvědice
Katastr Pernštejn
Poloha Pernštejn
Seznam PS v okrese Brno-venkov
Souřadnice
Pernštejnský tis
Pernštejnský tis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pernštejnský tis je nejstarším tisem červeným na Moravě[4] a jedním z nejstarších památných stromů v České republice. Roste na severním svahu pod hradem Pernštejnem u staré cesty na Nedvědici.

Základní údaje[editovat | editovat zdroj]

Stav stromu a údržba[editovat | editovat zdroj]

Pernštejnský tis
historický snímek (Jan Vilím)
kolem roku 1900

Mohutný kmen – dvoják svírá dutinu, která je provizorně zakryta. Hustě ovětvenou korunu zpevňují táhla. Tis již poznamenal věk, ale stále je vitální.[5] Snad v druhé polovině 19. století tis chřadnul, protože byl do výšky 50 centimetrů zalit v náplavu bahna. Tehdejší zahradník nechal náplav odstranit, což stromu umožnilo zregenerovat.[4]

Historie a pověsti[editovat | editovat zdroj]

O Pernštejnském tisu se vypráví pověst, která existuje v několika variacích. Společná je postava poutníka z daleké země, který tu do země zarazil svoji tisovou hůl. Ta se ujala a vyrostl z ní současný strom. Dokud se tisu bude dařit, bude v pořádku i hrad. V jedné z verzí pověsti je ústřední postavou poutník, který se vrací ze svaté země v době stavby hradu (polovina 13. století),[3] jiná verze uvádí křižáckého vojína (ve stejné době), případně měl oním poutníkem být věrozvěst Metoděj (druhá polovina 9. století).[2]

Když na skalnatém ostrohu vysoko nad údolím řeky Svratky budovali strážní hrad, vzbuzovalo to úžas. Sklepení vysekali do kamene, stěny hradu jsou spojené se skálou, takže se zdá jako by hrad do skalního masivu vrůstal. Poutník, který se vracel ze Svaté země a cestou už viděl ledacos, nevěřil, že se stavitelům podaří takový hrad dobudovat. To se spíš jeho suchá poutnická hůl zazelená… Hůl se skutečně zazelenala, vyrostl z ní tis a nahoře na skále mohutný hrad. Hrad Pernštejn stojí už staletí a stále vzbuzuje obdiv. Jeho obyvatelé po staletí věřili na spojení mezi hradem a životem stromu a v tom je podporovaly i záhadné souvislosti, když se u tisu se ulomil jeden z vrcholů, na hradě se z nenadání propadla klenba. Tis také předpovídal i smrt v rodině majitelů hradu, významného moravského rodu Pernštejnů.[3][6] Naposledy se na začátku dubna roku 2005 stromu ulomila větev a dne 15. dubna 2005 zachvátil část hradu rozsáhlý požár, který zničil hradní sýpku s cenným depozitářem.

Další zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Pernštejnskému tisu byl věnován prostor v televizním seriálu Paměť stromů, konkrétně v dílu č. 10: Stromy u hradů a zámků. Také vyhrál anketu Strom České republiky roku 2005. Obvodem kmene patří v rámci tuzemských tisů na druhé místo. Primát patří tisu v Krompachu, který roste v samém centru Lužických hor.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Registr památných stromů AOPK ČR
    drusop.nature.cz
  2. a b c DVOŘÁČKOVÁ, Vendula. 222 tajemných míst. Ilustrace Petr Dvořáček. Praha: Levné knihy KMa, 2003. 116 s. ISBN 80-7309-148-8. Kapitola Pernštejn - Metodějův tis, s. 82. 
  3. a b c HRUŠKOVÁ, Marie. Památné stromy (1). Ilustrace Jaroslav Turek. [s.l.]: Silva Regina, 1995. 192 s. ISBN 80-902033-0-2. Kapitola 13. Při moravských hradech, s. 70-71. 
  4. a b c d CHADT-ŠEVĚTÍNSKÝ, Jan Evangelista. Staré a památné stromy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 2., rozmn. vyd.. vyd. Praha: vlastní náklad, 1913. 215 s. S. 29-30, 185-186. 
  5. a b c d e NĚMEC, Jan. Památné stromy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha: Olympia, 2003. 224 s. ISBN 80-7033-781-8. Kapitola Jižní Morava, s. 152. 
  6. a b HRUŠKOVÁ, Marie. Stromy památné v kresbách Jaroslava Turka. Ilustrace Jaroslav Turek. Praha: Marie Hrušková, 2007. 85 s. ISBN 978-80-254-1015-8. Kapitola Pernštejnský tis, s. 31. 
  7. a b c Acta Pruhoniciana 2003 mzp.cz

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NĚMEC, Jan. Památné stromy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha: Olympia, 2003. 224 s. ISBN 80-7033-781-8. 
  • DVOŘÁČKOVÁ, Vendula. 222 tajemných míst. Ilustrace Petr Dvořáček. Praha: Levné knihy KMa, 2003. 116 s. ISBN 80-7309-148-8. 
  • HRUŠKOVÁ, Marie. Stromy památné v kresbách Jaroslava Turka. Ilustrace Jaroslav Turek. Praha: Marie Hrušková, 2007. 85 s. ISBN 978-80-254-1015-8. 
  • HRUŠKOVÁ, Marie. Památné stromy (1). Ilustrace Jaroslav Turek. [s.l.]: Silva Regina, 1995. 192 s. ISBN 80-902033-0-2. 
  • CHADT-ŠEVĚTÍNSKÝ, Jan Evangelista. Staré a památné stromy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 2., rozmn. vyd.. vyd. Praha: vlastní náklad, 1913. 
  • Hynek Jurman: Pernštejnský tis, pověsti ze Zubří země. 1. vydání Petrov 1991, 5. vydání 2012 v edici Zubří země.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]