Svatováclavský dub

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Zdroje k infoboxu Památný strom (chráněný)
Svatováclavský dub
Svatováclavský dub se sochou sv. Václava, červenec 2016
Druh dub letní
Quercus robur[1]
Evidenční č. 104144 (10944)
Vysazen r. 903 (pověst)
Ochrana od 25. července 1978[1]
Poloha
Kraj Středočeský
Okres Kladno
Obec Stochov
Katastr Stochov
Poloha náměstí
Nadmořská výška 450 m n. m.
Seznam PS v okrese Kladno
Souřadnice
Svatováclavský dub
Svatováclavský dub
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek je o památném dubu ve Stochově. O památném dubu na Svaté hoře pojednává článek Svatováclavský dub (Svatá hora).

Svatováclavský dub (také známý jako dub svatého Václava nebo Tisíciletý dub) je považovaný za jeden z nejstarších dubů v České republice. Tento památný strom roste v obci Stochov nedaleko Kladna.

Základní údaje[editovat | editovat zdroj]

Strom roste na náměstí, před kostelem (nadmořská výška 448 m n. m.). Prostor lemuje podezdívka opatřená nízkým plotem.

Stav stromu a údržba[editovat | editovat zdroj]

Silný dutý kmen nese poslední živou větev, zbytky suchých větví jsou staženy lany, kmen zpevňují obruče. Pozůstatky kmene jsou poznamenané i larvami brouků, které se živí tlejícím dřevem. Před 100 lety byla koruna výrazně bohatší, byť už nekompletní (viz historický snímek). Obvodem byl tehdy řazen na 14. místo.

Strom byl několikrát odborně ošetřen.

Svatováclavský dub ve Stochově
Svatováclavský dub
historický snímek (Jan Vilím)
kolem roku 1900

Podle pověstí by Svatováclavský dub byl starý asi 1100 roků. Současné odhady věku jsou ale střídmější a mluví nejčastěji o 700–900 letech. Některé zdroje uvádějí, že jde vůbec o nejstarší památný strom v republice.[8] Tato informace se vzhledem k odhadům věku některých dalších památných stromů (Vilémovický tis, Pernštejnský tis, Žižkův dub v Náměšti a další) jeví jako nepravděpodobná (není ověřitelná). Jiní autoři předpokládají, že památné duby, jejichž věk se podle pověstí pohybuje kolem 1000 let, by ve skutečnosti mohly být nástupci původních stromů.[3]

Historie a pověsti[editovat | editovat zdroj]

V místě současného Stochova stávalo před tisíci lety hradiště českých knížat. Stochovský hrad uvádí již Hájkova kronika v roce 870. Podle pověsti kněžna svatá Ludmila roku 903, když se narodil její prvorozený vnuk Václav, vysadila dub v rohu hradního nádvoří. Byla sice křesťankou, ale ctila i staré tradice, ke kterým vysazování stromu na počest narození dítěte patřilo. Strom prý zalévaly chůvy vodou, ve které koupaly malého Václava. Podle Václava Hájka z Libočan byla obec Stochov pojmenována podle sta chův, které se o svatého Václava staraly.

Svatováclavský dub
zhruba 1930-1940, zřejmě retuš horních větví

V roce 1887 byl před strom umístěn podstavec s pískovcovou sochou sv. Václava, která je na místě k vidění dodnes.

Text na tabulce uvádí:

"Tenhle dub byl zasazen v r. 903 sv. Ludmilou při narození sv. Václava ve hradě, který tu kdysi stával. Dub má 8,5 m v obvodu."[3]

Jiné pověsti hovoří o tom, že strom vysadil strážný, nebo ovčák, který tudy vodil stádo.[9]

Významné a památné stromy v okolí[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

ratolest památného dubu ve znaku města

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Registr památných stromů AOPK ČR
    drusop.nature.cz
  2. Masarykův dub tn.nova.cz
  3. a b c d e f NĚMEC, Jan. Památné stromy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha: Olympia, 2003. 224 s. ISBN 80-7033-781-8. S. 32, 44. 
  4. a b Přehled vybraných památných stromů ekoserver.cz
  5. a b Svatováclavský dub priroda.cz
  6. Středočeské památné stromy nsev-kladno.cz
  7. CHADT-ŠEVĚTÍNSKÝ, Jan Evangelista. Pověsti a dohady o starých a památných stromech v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.. Český lid. 1908, roč. XVII, s. 396. 
  8. Svatováclavský dub ve Stochově pamatnestromy.cz
  9. HRUŠKOVÁ, Marie. Památné stromy (1). Ilustrace Jaroslav Turek. [s.l.]: Silva Regina, 1995. 192 s. ISBN 80-902033-0-2. Kapitola Tisíciletý, s. 12.