Bratrská lípa v Kunvaldu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxuPamátný strom (chráněný)
Bratrská lípa
červen 2007
červen 2007
Druhlípa malolistá
Tilia cordata[1]
Evidenční č.101232 (8032)
Vysazen1547 (pověst)
Ochranaod 23. května 1997[1]
Poloha
KrajPardubický
OkresÚstí nad Orlicí
ObecKunvald
KatastrKunvald
Nadmořská výška490 m n. m.
Souřadnice
Bratrská lípa
Bratrská lípa
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bratrská lípa v Kunvaldu je památný strom, který podle pověsti vyrostl ze tří polosuchých větviček, jimiž si českobratrští exulanti hrabali hrstky rodné půdy na památku při odchodu do exilu v roce 1547.

Základní údaje[editovat | editovat zdroj]

  • název: Bratrská lípa v Kunvaldu
  • výška: 32 m (1945)[2], 26 m[3], 29 m (1978)[4], 25,5 (1993)[4], 32 m (1996)[4], 32 m (2001)[5]
  • obvod: 717 cm (1940)[6], 840 cm (1945)[2], 785 cm (1978)[4], 780 cm (1993)[3][4], 834 cm (1996)[4], 900 cm (2001)[5]
  • věk: 450 let[3], 490 let (dle pověsti),[5] 477 let (aktuálně, podle tabulky)
  • sanace: vyzdění, vybourání, ošetření a zakyrytí dutiny
  • souřadnice: 50°7'48.72"N, 16°29'50.26"E

Lípa roste u silnice nedaleko domu č. 77 (Divíškův statek), při žluté turistické trase. Ve 30. letech byla na lípě umístěna červenobílá tabulka s nápisem:

Bratská lípa zasazena při rozloučení s vlastí 1547

Stav stromu a údržba[editovat | editovat zdroj]

6. srpna 1930 se za bouřky zlomil jeden ze tří kmenů lípy, ale po čase dorostl a koruna získala zpět svoji pravidelnost. Ve 40. letech byla vybetonována dutina kmene, po letech došlo opět k odstranění vyzdívky (vyzdívání dutin je dnes považované za nevhodnou metodu, protože brání ventilaci dutiny, růstu adventivních kořenů a celkové regeneraci kmene). Stav stromu je dobrý, lípa je pravidelně ošetřována, úžlabí mezi kmeny a dutiny zakrývá šindel.

Historie a pověsti[editovat | editovat zdroj]

K lípě se vážou pověsti o odchodu českých bratří z vlasti roku 1547. Jedna z verzí vypráví o zasazení tří lip: za víru, lásku a naději, že se opět vrátí. Stromy posléze srostly v jeden. Roku 1930 padla Naděje, po letech ale opět dorostla a zesílila.[5] Pověst je vyprávěna ale i jinak: Když čeští bratři odcházeli, nakázal stařec dětem, ať nahrabou trochu české půdy, s sebou na památku. Ze třech lipových větviček, kterými děti hrabaly, pak vyrostla současná lípa.

Sborník z přelomu 30. a 40. let 20. století uvádí: "…bývala dříve trojvrchá, jest téměř 40 m vysoká a objem přes 7 m". Traduje se, že z ulomené větve byly zhotoveny bohoslužebné nádoby. Ve skutečnosti bylo dřeva dost i na výrobu upomínkových předmětů, které bylo možné ve 30. letech 20. století zakoupit Na sboru. Vlastivědný popis Žambersko z roku 1933 uvádí obvod 7 metrů ve výšce 1 metru nad zemí.[2]

Další zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Z odlomeného kmene nechali lidé z jednoty bratrské vyrobit kalich (se znakem beránka, vinnými listy a hrozny) a bohoslužebnou misku. Kalich byl k vidění v první polovině 30. let 20. století na výstavě bratrských památek v Žamberku.[7] V roce 1996 a 1997 byly odebrány rouby a semena v rámci projektu Záchrana genofondu památných stromů. Lípě byl věnován prostor v televizním pořadu Paměť stromů (konkrétně v dílu č. 4: Stromy žijí s lidmi) a Živé srdce Evropy.

V roce 2022 byla Bratrská lípa nominována do ankety Strom roku, dostala se do finále jako strom č. 4 a skončila na 6. místě.

Památné a významné stromy v okolí[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Registr památných stromů AOPK ČR drusop.nature.cz
  2. a b c HROBAŘ, František. Staré a památné stromy na Žambersku, Králicku a Rokytnicku v Orlických horách. [s.l.]: Svaz spolků okrašlovacích a ochranářských v Praze, 1949. 160 s. Kapitola Kunvald, s. 41, 42, 43, 44. 
  3. a b c Žambersko, Letohradsko - památné stromy[nedostupný zdroj] twist.muzbk.cz
  4. a b c d e f Záchrana genofondu památných stromů v jihočeském a východočeském regionu Archivováno 6. 5. 2014 na Wayback Machine. mzp.cz
  5. a b c d NĚMEC, Jan. Památné stromy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha: Olympia, 2003. 224 s. ISBN 80-7033-781-8. Kapitola Východní Čechy, s. 143. 
  6. SIMON, Josef. Památné stromy na Žambersku. Krása našeho domova. 1941, roč. 33, čís. 3, s. 60. 
  7. MAŠÍNOVÁ, Leontina. S poutnickou holí. O jednotě bratrské. Praha: [s.n.], 1936. Kapitola Do sirého vyhnanství. Bratrská lípa, s. 36. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]