Nedvědice
| Nedvědice | |
|---|---|
 Pohled na městys přes rybník | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Tišnov |
| Obec s rozšířenou působností | Tišnov (správní obvod) |
| Okres | Brno-venkov |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°27′25″ s. š., 16°20′3″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 298 (2023)[1] |
| Rozloha | 6,54 km²[2] |
| Nadmořská výška | 324 m n. m. |
| PSČ | 592 62 |
| Počet domů | 446 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Nedvědice 42 592 62 Nedvědice mestys@nedvedice.cz |
| Starosta | Petr Konečný |
| Oficiální web: www | |
  Nedvědice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 596175 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nedvědice je městys v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládá se v Hornosvratecké vrchovině, v přírodním parku Svratecká hornatina, přibližně 14 kilometrů severozápadně od Tišnova. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel. Součástí městyse je kromě samotné Nedvědice (ležící v katastrálním území Nedvědice pod Pernštejnem) také osada Pernštejn (ve stejnojmenném katastrálním území).
Poloha a přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]
Nedvědice leží v podhradí hradu Pernštejna, přibližně 40 km od centra Brna, na soutoku Svratky a Nedvědičky, uprostřed přírodního parku Svratecká hornatina.
Název[editovat | editovat zdroj]
Vesnice byla pojmenována podle hradu Pernštejna ("Medvědí kámen"), pod nímž leží. V nejstarším dokladu (1350) je podoba Medvědice (Medwidicz), jinak se vždy jméno psalo s počátečním N-.[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zpráva o vesnici Nedvědice je z roku 1350. Je zapsána v zemských deskách brněnských a píše se v ní, že Filip mladší z Pernštejna potvrdil Jimramovi z Pernštejna držbu částí několika vesnic pernštejnského panství, mezi nimi i třetinu vsi Nedvědice. Zápis dokazuje, že obec byla od svého založení součástí pernštejnského panství. Ovšem založena byla dříve. Z roku 1231 pochází první písemné zmínky o klášteru v Doubravníku a o 4 roky později patřily mezi vesnice, které byly klášteru užitečné, také Maňová, Klokočí a Rakové a záhy zaniklá obec Bořihněv (stávala v místech pozdějšího bořinovského dvora). Všechny tyto vsi se nacházely a nacházejí v okolí Nedvědice, proto nelze vyloučit, že obec existovala už v této době. Jisté je, že Nedvědice stála v roce 1285, ze kdy pochází první záznamy o hradu Pernštejn. V tomto případě lze vycházet z toho, že vznikla jako jeho podhradí. V roce 1350 pak lze v zemskodeskovním zápise najít také obce Jámy (dnes zaniklá, stávala v místech pozdějšího dvora Mansberk), Bor, Býšovec a poněkud vzdálené Pavlovice a Daňkovice.
V roce 1401 je Nedvědice uváděna jako farní ves. O 82 let později došlo k povýšení na městečko. Roku 1596 byl Jan z Pernštejna nucen rodový majetek prodat. Novými majiteli Nedvědice byli např. Adam Licko z Rýzmburka či Kryštof Pavel z Lichtenštejna-Kastelkornu. Výrazně se pak Nedvědice a především hrad Pernštejn zapsala do dějin v průběhu třicetileté války, konkrétně roku 1645, kdy se pouze stočlenná posádka hradu dokázala ubránit téměř 6 tisícům švédských vojáků. Pošta v obci byla založena 10. září 1851.[5]
V okolí Nedvědice byl od středověku v několika lomech nad obcí těžen bílý mramor, který je pojmenován nedvědický mramor. Byl využit na stavbu hradu Pernštejna a kostela v Doubravníku. Po vzniku Československa v roce 1918 fungovala těžba pod obecní správou.[6][7]
K 1. lednu 2005 byla obec Nedvědice společně s dalšími 23 obcemi převedena z okresu Žďár nad Sázavou (Kraj Vysočina) do okresu Brno-venkov (Jihomoravský kraj).
Dne 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[8]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 062 | 950 | 974 | 941 | 1 272 | 1 370 | 1 247 | 1 313 | 1 415 | 1 470 | 1 551 | 1 443 | 1 329 | 1 317 | 1 265 |
| Počet domů | 142 | 140 | 132 | 135 | 168 | 186 | 228 | 300 | 299 | 341 | 354 | 387 | 408 | 432 | 446 |
Vývoj počtu obyvatel městysu Nedvědice
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 830 | 731 | 736 | 727 | 1 041 | 1 126 | 1 078 | 1 149 | 1 248 | 1 313 | 1 444 | 1 353 | 1 262 | 1 266 | 1 215 |
| Počet domů | 101 | 101 | 94 | 96 | 129 | 147 | 191 | 252 | 299 | 306 | 321 | 362 | 380 | 402 | 415 |
Vývoj počtu obyvatel části obce Nedvědice
Znak[editovat | editovat zdroj]
Pečeť nedvědické rychty, k níž patřily obce Černvír, Chlébské, Skorotice a Smrček, z roku 1688 obsahovala zubří hlavu, radlici a krojidlo. Ve znaku má Nedvědice od 16. století hnědou zubří hlavu se zlatou houžví v nozdrách, keser (druh sítě na ryby) a medvědí tlapu. V polovině 19. století se však ve znaku objevila i kráčející medvědice s dítětem na ramenou. Tento znak tedy odpovídá známé pověsti o původu městečka.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- hrad Pernštejn
- kostel svaté Kunhuty s jádrem z 15. století, současná podoba je barokní z 18. století. Před kostelem se nachází mramorový kříž s letopočtem 1867. Materiál na jeho zhotovení pochází z bývalých lomů, které dodávaly materiál i na stavbu hradu Pernštejna či kostela v Doubravníku.
- dům čp. 35
- vila Marie Loosové
- vila Vendolských
- Frankova vila
- vila Mitrovských
- dřevěný most
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- František Uhlíř – kameník; mramorové kříže z jeho kamenictví stojí po celé Moravě
- Alois Lukášek – akademický malíř-krajinář
- Eduard Berka – autor učebnic, jeden z vůdců Petičního výboru Věrni zůstaneme
- Oldřich Vašica – malíř; vyzdobil prostějovský orloj
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- Na nedvědickém nádraží se natáčel česko-řecký film Podzimní návrat.
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Úřad městyse
-
Boží muka u hřbitova
-
Základní škola
-
Hotel U Nádraží
-
Pomník
-
Boží muka u lípy Svobody
-
Železniční stanice
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 124.
- ↑ PM. Historický kalendář. Poštovní noviny. Září 2016, čís. 17, s. 11.
- ↑ Jindřich Pařízek: Za nedvědickým mramorem. [cit. 2020-12-22]
- ↑ Česká geologická služba: Nedvědice. [cit. 2020-12-22]
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-03-26]. Dostupné online.
- ↑ a b Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Tišnov, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-03-26]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nedvědice na Wikimedia Commons - Nedvědice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Nedvědice – oficiální stránky obce
