August Šenoa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
August Šenoa
August Šenoa.jpg
Narození 14. listopadu 1838
Záhřeb
Úmrtí 13. prosince 1881 (ve věku 43 let)
Záhřeb
Místo pohřbení Mirogoj
Pseudonym Onufrius Kopriva
Povolání spisovatel, básník a novinář
Rodiče Milan Šenoa
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

August Ivan Nepomuk Eduard Šenoa (14. listopadu 1838[1] Záhřeb13. prosince 1881 tamtéž) byl chorvatský spisovatel slovenského a sudetoněmeckého původu, básník, kritik a fejetonista.

Kromě práce na řadě časopisů (Vijenac, Slavische Blätter, Glasonoš), se projevil jako autor období přechodu od romantického „opěvování slovanské vzájemnosti a velkoleposti“ k realistické literatuře. Studoval v Praze a v Záhřebu. Proslavil se hlavně svým dílem Selská vzpoura (chorvatsky Seljačka buna), kde zachytil události selské vzpoury proti všehoschopné (maďarské) vrchnosti v atmosféře neustálých obav před expanzí Turků. Byl ale autorem i řady dalších historických románů, jako jsou např. Zlatarovo zlato (1871), Čuvaj se senjske ruke (1875) nebo Diogenes (1878). Řada z nich byla vydána také česky. Kromě toho sepsal také celou řadu vlastenecky laděných básní.

Šenoova díla přecházejí v použité formě od romantismu k realismu; hledají témata nové doby a ostře odsuzují staré, především feudalistické pořádky.[2] V románu Selská vzpoura se projevil jeho odpor k maďarským feudálům[2] (Chorvatsko bylo v té době součástí Uher) jako k síle, která potlačuje typického chorvatského sedláka. Chorvatské feudály naopak vnímal jako nevýznamné vlastníky polí a sadů. Šenoa se zajímal také i o politiku; názorově neměl daleko k Ante Starčevićovi[zdroj?], a to i přesto, že se ho nebál otevřeně kritizovat.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Záznam o narození a křtu
  2. a b FRANGEŠ, Ivo. Povijest hrvatske književnosti. Záhřeb, Lublaň: Cankarjeva založba, 1987. S. 188-189. (srbochorvatština) 
  3. FRANGEŠ, Ivo. Povijest hrvatske književnosti. Záhřeb, Lublaň: Cankarjeva založba, 1987. S. 192. (srbochorvatština) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]