Ilidža

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ilidža
Илиџа
Općina Ilidža
Ilidža.jpg
Poloha
Souřadnice
Stát Bosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
entita Federace Bosny a Hercegoviny
Kanton Kanton Sarajevo
Ilidža Илиџа
Ilidža
Илиџа
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 143,4 km²
Počet obyvatel 47 654
Hustota zalidnění 332,3 obyv./km²
Etnické složení Bosňáci, Chorvati, Srbové
Náboženské složení muslimové
Správa
Starosta Amer Ćenanović
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ilidža (v srbské cyrilici Илиџа) je lázeňské město nedaleko Sarajeva (administrativně pod něj spadá jako općina Ilidža). Je předměstím hlavního města.[1] Nachází se v blízkosti soutoku řek Željeznica a Bosna. Obyvatelstvo je především bosňácké národnosti.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Název Ilidža pochází z tureckého slova iladž, které doslova označuje zdravé místo nebo místo které zajišťuje dobré zdraví, kde se lidé léčí a kde se nacházejí léčivé látky.

V bosenštině je používáno spojení na Ilidži, obdobně jako např. v případě českého na Slovensku nebo na Ukraině.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V lokalitě dnešní Ilidži existovalo římské osídlení.[2] Doloženy jsou záznamy o sídle s názvem Aquae S. Nalezeny byly rovněž části kamenných sloupů, které zde tvořily části jednotlivých budov. Podle archeologického průzkumu se zde nacházely vily a lázně (v blízkosti Ilidži se nachází zřídlo řeky Bosny). Dochovány byly rovněž i mozaiky z téhož období[3], nalezena keramika, mince apod.

Během období turecké nadvlády nad Bosnou zde byl zbudován kamenný most přes řeku Bosnu. Nacházel se zde také hamam, turecké lázně.

Mapa ilidžské lázeňské zóny v závěru 19. století.

Ilidža byla až do roku 1878, kdy po Berlínském kongresu připadla Bosna a Hercegovina Rakousko-Uhersku, jen obyčejnou vesnicí. Nedlouho po té se tehdejší nová správa rozhodla místní příhodné podmínky využít pro výstavbu lázeňského komplexu. Během 80. let 19. století byl tento komplex vybudován (na jeho realizaci se podílel i český architekt Karel Pařík, který zde vybudoval restauraci – dnes kino). Do konce roku 1895 zde byly vybudovány hotely Igman, Hungaria, Austria a Bosna. Vznikl zde lázeňský park s alejemi, umělými jezery a sportovišti. V této době zde byla zasázená také Velká alej, kterou tvoří 726 platanů a nemalý počet kaštanů. Alej spojila výletiště pramene Bosny s lázeňským areálem. Od roku 1885 měla Ilidža také i tramvajové spojení se Sarajevem.

Během existence socialistické Jugoslávie měla Ilidža sloužit především lidu, a tak zde byly některé objekty v areálu modernizovány a zpřístupněny široké veřejnosti. V roce 1947 byly posunuty hranice města Sarajeva dál na západ a volné plochy okolo několika staveb, které vznikly z doby Rakousko-Uherska, začaly doplňovat nové budovy.[4] Okolní venkov v rovinaté krajině údolí řek Bosny a Željeznice byl industralizován a díky tomu se stala obec velmi rychle jedním z výrobních center na území republiky. Od roku 1961 získala Ilidža i tramvajové spojení se zbytkem Sarajeva.[4]

Nacházelo se zde několik továren, které vyráběly např. jízdní kola, nábytek, ledničky apod. V nedaleké vesnici Blažuj byl později zbudován závod společnosti Coca Cola. Ilidža získala nové centrum v blízkosti tramvajové konečné, byly zde postaveny panelové domy a v souvislosti s rozvojem Sarajeva se jako jeho předměstí dynamicky rozšířila i co do počtu obyvatel. V okolí původní Ilidži vznikly celé čtvrti rodinných domů.

V 70. letech se v Ilidži často konala setkání intelektuálů, kteří debatovali nad národnostními otázkami tehdejší Jugoslávie bez obav z politických represí. K tomu jim sloužila vila v lokalitě Stojčevac nedaleko pramene řeky Bosny.[5]

Během války v Bosně a Hercegovině obsadily Ilidži Vojska Republiky srbské a představovala jednu z pozic při Obléhání Sarajeva. Po skončení konfliktu byla na základě Daytonské dohody předána Federaci Bosny a Hercegoviny. Mnohé z domů osídlili uprchlíci z války. Na začátku 21. století se stala Ilidža populární mezi blízkovýchodními investory.[6] Stavební rozvoj Ilidže, který doprovází často i výstavba nelegální[7], má do budoucna doprovázet i výstavba nové tramvajové trati.[8]

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Na území općiny Ilidža se nachází několik lomů, kde se těží dolomit. Rovněž je zde stáčena minerální voda, jejíž ložiska se nacházejí pod nedalekými vrcholky hor, stejně jako zdroje pitné vody, která je distribuována obyvatelům nedalekého Sarajeva.

V dobách existence socialistické Jugoslávie se na jižním okraji Ilidže nacházel průmyslový podnik Famosa, který se zabýval výrobou dopravních prostředků.

Ilidža je rovněž oblíbená výletní i turistická destinace, především díky okolní přírodě, lázeňskému areálu a blízkosti města Sarajeva. V roce 2019 město navštívilo 249 tisíc turistů.[9]

Zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]

Budova polikliniky.

V centru města se nachází poliklinika (Dom zdravlja Ilidža) na ulici Mustafe Pintola, která je hlavním zdravotnickým zařízením ve městě. Kromě toho se na území Ilidži nachází i početná řada soukromých zdravotních klinik.

Školství[editovat | editovat zdroj]

Jižně od středu města se nacházejí dva kampusy soukromých vysokých škol, které vznikly v období po válce v Bosně a Hercegovině. Jedná se o International university of Sarajevo a Sarajevo College/International Burch University.

Ve městě se nachází také několik základních škol, které jsou číslovány.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

Na území općiny Ilidža se nachází několik kulturních památek, např. pozůstatky kostela u vesnice Vrutci se středověkým hřbitovem, Římský most u pramene řeky Bosny, pravoslavný kostel sv. Sávy u Blažuje, katolický kostel panny Marie, partyzánský památník ve velkém parku, budova starého nádraží a dům Zildžića kuća.

Mezi navštěvované lokality patří rovněž římské vykopávky, které se nacházejí v blízkosti lázeňského parku. V parku samotném se nachází celá řada staveb z přelomu 19. a 20. století, včetně restaurací a hotelů. Známá je rovněž i Velká alej.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Terminál autobusové a tramvajové dopravy ve středu města.

Severním okrajem města prochází čtyřproudá silnice, která spojuje nedaleké Sarajevo s městem Hadžići. Ve stejném směru jsou vedeny i hlavní silniční tahy, které vedou z města Sarajeva do Mostaru. Další významný silniční tah přímo z Ilidži na jih vede do lokality Butmir a směrem k údolí řeky Željeznica, resp. ve směru do Foči.

Veřejnou dopravu zajišťují autobusy a tramvajová trať, směřující do Sarajeva.

Na území općiny Ilidža se rovněž nachází i Letiště Sarajevo, která je však přístupné z místní části Dobrinja. Dříve měla Ilidža i železniční nádraží; dochovaná stará budova je dnes kulturní památkou, svému účelu již ale neslouží.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. R. DONIJA, Robert. Sarajevo: biografija grada. Sarajevo: Izdavač za istoriju, 2006. 462 s. ISBN 9958-9642-8-7. S. 23. (bosenština) 
  2. R. DONIJA, Robert. Sarajevo: biografija grada. Sarajevo: Izdavač za istoriju, 2006. 462 s. ISBN 9958-9642-8-7. S. 32. (bosenština) 
  3. R. DONIJA, Robert. Sarajevo: biografija grada. Sarajevo: Izdavač za istoriju, 2006. 462 s. ISBN 9958-9642-8-7. S. 114. (bosenština) 
  4. a b R. DONIJA, Robert. Sarajevo: biografija grada. Sarajevo: Izdavač za istoriju, 2006. 462 s. ISBN 9958-9642-8-7. S. 240. (bosenština) 
  5. R. DONIJA, Robert. Sarajevo: biografija grada. Sarajevo: Izdavač za istoriju, 2006. 462 s. ISBN 9958-9642-8-7. S. 270. (bosenština) 
  6. Článek na portálu telegraf.rs
  7. Čánek na portálu klix.ba (bosensky)
  8. Článek na portálu klix.ba (bosensky)
  9. Článek na portálu ba.n1info.com (bosensky)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ilidža na bosenské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]