Biljana Plavšićová
| Biljana Plavšićová | |||||||||||
 Biljana Plavšićová (1996) | |||||||||||
| |||||||||||
| |||||||||||
|
| |||||||||||
| Narození |
7. července 1930 (88 let) Tuzla | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Národnost | Srbové | ||||||||||
| Alma mater | Faculty of Science, University of Zagreb | ||||||||||
| Profese | učitelka, politička a vysokoškolská učitelka | ||||||||||
| Ocenění | Fulbrightův program | ||||||||||
| Commons | Kategorie Biljana Plavšić | ||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||||||
Biljana Plavšićová (* 7. července 1930 Tuzla, Království Jugoslávie) je bývalá prezidentka bosenské Republiky srbské. Za zločiny proti lidskosti byla v únoru 2003 Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) odsouzena k 11 letům vězení. V říjnu 2009 byla po uplynutí dvou třetin trestu podmínečně propuštěna.[1]
Plavšićová je nejvýše postaveným politickým představitelem z bývalé Jugoslávie, kterého tento mezinárodní tribunál odsoudil.[2]
Život[editovat | editovat zdroj]
Plavšićová byla profesorkou biologie na univerzitě v Sarajevu.
V roce 1991 se stala jedním ze zakladatelů politické strany Srpska demokratska stranka. Od roku 1992 byla viceprezidentkou Republiky srbské, v letech 1996–1998 prezidentkou.
V roce 2001 se Plavšićová sama vydala haagskému tribunálu. Podle jeho výroku se za války v letech 1992–1995 podílela na pronásledování a vyhánění bosenských Muslimů a Chorvatů. V únoru 2003 proto byla odsouzena k 11 letům odnětí svobody, z nichž si ve švédském vězení odpykala dvě třetiny.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Plavšičová opustila švédské vězení a odletěla do Bělehradu. ČT24 [online]. 2009-10-27. Dostupné online.
- ↑ Kryla Karadžičovi záda při čistkách. Srbku Plavšičovou pustí z vězení. tn.Nova.cz [online]. 2009-10-15. Dostupné online.
