Biljana Plavšićová
| Biljana Plavšićová | |
|---|---|
Biljana Plavšićová (12. září 1996) | |
| 2. prezidentka Republiky srbské | |
| Ve funkci: 19. červenec 1996 – 4. prosinec 1998 | |
| Předchůdce | Radovan Karadžić |
| Nástupce | Nikola Poplašen |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Srpska demokratska stranka (1990–1997) Serbian People's Alliance of the Republika Srpska (1997–2006) |
| Narození | 7. července 1930 Tuzla |
| Úmrtí | 1. října 2026 (ve věku 96 let) Bělehrad |
| Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
| Občanství | Jugoslávské království, Socialistická federativní republika Jugoslávie, Bosna a Hercegovina a Srbsko |
| Alma mater | Univerzita v Sarajevu |
| Profese | politička a vysokoškolská učitelka |
| Náboženství | Srbská pravoslavná církev |
| Ocenění | Řád Republiky srbské (2019) Fulbrightův program |
| Commons | Biljana Plavšić |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biljana Plavšićová (7. července 1930 Tuzla, Království Jugoslávie – 1. října 2026[1] Bělehrad) byla politička, univerzitní profesorka a vědkyně, která sloužila jako prezidentka Republiky srbské a později byla v únoru 2003 odsouzena Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) k 11 letům vězení za zločiny proti lidskosti za roli v bosenské válce. V říjnu 2009 byla po uplynutí dvou třetin trestu podmínečně propuštěna.[2]
Plavšićová je nejvýše postaveným politickým představitelem z bývalé Jugoslávie, kterého tento mezinárodní tribunál odsoudil.[3]
Život
[editovat | editovat zdroj]Plavšićová byla profesorkou biologie na univerzitě v Sarajevu a děkankou Fakulty přírodních věd a matematiky.[4] Je Fulbrightovou stipendistkou a jako taková strávila dva roky v Boyce-Thompsonově institutu na Cornellově univerzitě v New Yorku výzkumem botaniky. Poté se specializovala na elektronovou mikroskopii v Londýně a virologii rostlin v Praze a Bari. Publikovala přes sto vědeckých prací.[5]
V roce 1991 se stala jedním ze zakladatelů politické strany Srpska demokratska stranka. Od roku 1992 byla viceprezidentkou Republiky srbské, v letech 1996–1998 prezidentkou.
V roce 2001 se Plavšićová sama vydala haagskému tribunálu. Podle jeho výroku se za války v letech 1992–1995 podílela na pronásledování a vyhánění bosenských Muslimů a Chorvatů. V únoru 2003 proto byla odsouzena k 11 letům odnětí svobody, z nichž si ve švédském vězení odpykala dvě třetiny.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Nova BH na Facebooku 2026-10-01 (bosensky)
- ↑ Plavšičová opustila švédské vězení a odletěla do Bělehradu. ČT24 [online]. 2009-10-27 [cit. 2015-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-04-02.
- ↑ Kryla Karadžičovi záda při čistkách. Srbku Plavšičovou pustí z vězení. tn.Nova.cz [online]. 2009-10-15 [cit. 2015-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ Плавшићева стигла у Београд. RTS. 27 October 2009. Dostupné online.
- ↑ Biljana Plavsic: Serbian iron lady. BBC News. 27 February 2003. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Biljana Plavšićová na Wikimedia Commons
- Bosenští Srbové
- Prezidenti Republiky srbské
- Prezidentky
- Obžalovaní u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii
- Odsouzení u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii
- Narození v roce 1930
- Narození 7. července
- Narození v Tuzle
- Úmrtí v roce 2026
- Úmrtí 1. října
- Úmrtí v Bělehradě
- Odsouzení za zločiny proti lidskosti