Meša Selimović

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Meša Selimović
Narození 26. dubna 1910
Tuzla
Úmrtí 11. července 1982 (ve věku 72 let)
Bělehrad
Povolání spisovatel a vysokoškolský pedagog
Národnost Srbové
Alma mater Bělehradská univerzita
Významná díla Derviš a smrt
Ocenění Literární cena NIN (1966)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Meša Selimović (26. dubna 1910 Tuzla, Bosna a Hercegovina11. července 1982 Bělehrad, Srbsko), vlastním jménem Mehmed, byl srbský a bosenskohercegovský spisovatel, prozaik a esejista bosňáckého původu. Sám se považoval za Srba muslimského vyznání.

Život[editovat | editovat zdroj]

Původem byl z rodiny bosenského bega z Tuzly. Tam také dokončil studia na gymnáziu. Vysokou školu studoval v Bělehradě, přesněji srbochorvatský jazyk a literaturu na Univerzitě v Bělehradě. Od roku 1935 do vypuknutí války v roce 1941 pracoval jako profesor na Reálném gymnáziu v Tuzle, které dnes nosí jeho jméno.

Jako účastník komunistického partyzánského boje za druhé světové války byl v jugoslávské společnosti uznávanou osobností. Mezi řadami partyzánů působil jako politický komisař a pracovník agitpropu. I když byl oddaným komunistou a byl i zajat okupační mocí za sympatizování s nepřítelem, jeho vztah k partyzánům poškodil fakt, že jeho bratra Šefkiju, partyzánského důstojníka, roku 1944 popravili za údajnou krádež nábytku.

V období socialistické Jugoslávie nejprve žil v Bělehradě, poté se přestěhoval do Sarajeva. Jako spisovatel začal působit v pozdních letech. Své první dílo sepsal ve čtyřiceti letech, další pak v jednapadesáti. Stal se ředitelem Bosna-filmu, nakladatelství Svjetlost a působil v různých dalších kulturních institucích a zastával řadu funkcí. Roku 1971 odešel do penze a roku 1973 přestěhoval se do Bělehradu, kde později zemřel.

Stal se členem Akademie věd a umění Bosny a Hercegoviny (ANUBiH) a Srbské akademie věd a umění (SANU).

Meša se oženil s Daroslavou (Darkou) Božić, s měl dcery Mašu a Jesenku.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Ve svých dílech (Tvrdá země, První rota[1]) se zabývá tematikou války a partyzánského boje, v jiných dílech ale rozebírá i témata víry (hlavně tedy islámu), života v časech osmanské říše, či existence člověka jako takového. Jeho první práce přijala kritika rozporuplně, spíše odmítavě. Román Derviš a smrt (Derviš i smrt, 1966, česky 1969) patří k Selimovićovým nejvýznamnějším dílům[1], vysvětluje nelehké podmínky života za dob turecké nadvlády a bývá často označován za metaforu tehdejšího jugoslávského režimu. Podobné struny[2] se drží i román Tvrz (Tvrđava, 1970, česky 1974), který pojednává o krutém životě válečného veterána v Bosně v období územních ztrát Turecka. Selimovićova díla se velmi často drží psychologické roviny; hledají morální hodnoty, označují dobro a zlo a střet mezi nimi.[zdroj?] V rozpravě Pro i proti Vukovi (Za i protiv Vuka, 1967) se zabývá reformou srbštiny, kterou v 19. století navrhl Vuk Stefanović Karadžić.

Za svoji tvorbu získal Selimović několik ocenění - prestižní cenu časopisu NIN a řád AVNOJe.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b DERETIĆ, Jovan. Istorija srpske književnosti. Beograd : Prosveta, 2002. Kapitola Pregled književnosti druge polovine XX veka, s. 1197. (srbština)  
  2. PELIKÁN, Jan, a kol. Dějiny Srbska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-671-0. S. 563. Dále jen Dějiny Srbska. 
  3. Životopis autora (bosensky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]