Lukavac

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lukavac
Trg Bremena. - panoramio.jpg
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška252 m n. m.
StátBosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
EntitaFederace Bosny a Hercegoviny
KantonTuzlanský
Lukavac
Lukavac
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha337 km²
Počet obyvatel46 731
Hustota zalidnění138,7 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.lukavac.ba
PSČ75300
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lukavac (v srbské cyrilici Лукавац) je město v Tuzlanském kantonu na severu Bosny a Hercegoviny. Rozkládá se v údolí řeky Spreča ve směru hlavních dopravních tahů mezi městy Doboj a Tuzla, a to v blízkosti Modračského jezera. V současné době je Lukavac v Bosně a Hercegovině znám především díky dolům a těžkému průmyslu.

Lukavac je centrem stejnojmenné općiny. V současné době má okolo patnácti tisíc obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původ názvu města není do dnešních dob zcela dostatečně doložen, datuje se nejspíše do 17. století. Nedaleká vesnice Bokovići byla poprvé připomínána v roce 1512. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1528, kdy existoval Gornji Lukavac a Donji Lukavac. V roce 1644 se ještě objevil název Paša Lukavac, který nejspíše odkazuje na původního (tureckého) vlastníka, nebo vlivného člověka, který v místě žil a působil. Označení Lukavac odkazuje na lukavého, tj. zlého člověka. V roce 1885 sčítání lidu zmiňuje existenci Srbského Lukavce a Tureckého Lukavce, tj. samostatné pravoslavné a muslimské části. Rakousko-Uhersko zde vybudovalo továrnu na výrobu uhličitanu amonného, což odstartovalo průmyslový rozvoj sídla. V roce 1895 zde žilo celkem 477 obyvatel. Její oficiální název zněl Bistarac-Fabrika.

Platanové aleje ve městě.

V roce 1930 byl otevřen místní katolický kostel svatého Antonína Paduánského, jehož projekt vypracoval český architekt působící v tehdejší Jugoslávii, Karel Pařík.

Rozvoj Lukavace nastal až po druhé světové válce V Lukavaci byl zmodernizován a rozšířen průmysl zpracování cementu po druhé světové válce a vybudována koksovna. Bytová výstavba zde byla rozsáhle realizována po roce 1958. Intenzivní průmysl nicméně vedl k značným ekologickým škodám, v okolí Lukavace se nachází lokality s největší ekologickou zátěží v celé Bosně a Hercegovině.[1],

Lukavac má rovněž i význam z hlediska turistiky, ubytovací zařízení se nachází na břehu Modračského jezera.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Lukavacem prochází trať Doboj–Tuzla. Jihozápadně od města probíhá ve stejném směru silnice celostátního významu. Z průmyslových závodů na okraji Lukavace směřuje přes Modračské jezero nákladní lanová dráha.

Lukavac je plánované město a má pravidelnou uliční síť, v níž jednotlivé ulice svírají většinou pravý úhel.

Zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]

V Lukavaci stojí poliklinka (bosensky Dom zdravlja Lukavac)

Známé osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. 'Bosanski černobili': Toksični otpad u BiH. Slobodna Evropa [online]. [cit. 2022-02-05]. Dostupné online. (srbsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]