Ávila
| Ávila Ávila de los Caballeros | |
|---|---|
 Město s hradbami a katedrálou | |
.svg) Znak  Vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 40°39′16″ s. š., 4°41′46″ z. d. |
| Nadmořská výška | 1 132 m n. m. |
| Stát |  Španělsko |
| Autonomní společenství | Kastilie a León |
| Provincie | Ávila |
| Comarca | Ávila |
  Ávila | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 231,90 km² |
| Počet obyvatel | 59 107 (2025)[1] |
| Hustota zalidnění | 254,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Jesús Manuel Sánchez Cabrera (od 2019) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 920 |
| PSČ | 05001–05006 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ávila (s čestným titulem Ávila de los Caballeros, zkráceně Ávila d.l.C) je hlavní město španělské provincie Ávila. Je součástí autonomního společenství Kastilie a León. Ve městě žije přibližně 59 tisíc[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Oblast kolem Ávily, zvaná Obila nebo Abula, byla osídlena již keltskými kmeny Arevaci a Vettones. Území města bylo osídleno nepřetržitě od římského starověku. Za Vizigótů se díky své blízkosti k hlavnímu městu Toledu stalo jedním z nejdůležitějších měst království. Od 8. do 11. století byla Ávila pod nadvládou Maurů. Tehdy začaly být stavěny středověké kamenné hradby, jejichž počátek sahá do 11. století a měly chránit španělská území před Maury. Poloha města v Kastilii – ve sporné pohraniční oblasti mezi muslimským a křesťanským světem zpočátku bránila hospodářské prosperitě, která začala až v 15. století, kdy se boje přesunuly dále na jih a muslimové byli nakonec v roce 1492 ze Španělska zcela vyhnáni.
Svůj zlatý věk město zažilo v 16. století. Mor, vyhnání Morisků, tj. konverze Maurů ke křesťanství, emigrace mnoha lidí do Střední a Jižní Ameriky a exodus šlechty do Madridu vedly k postupnému úpadku Ávily, z něhož se město až od 19. století vzpamatovávalo jen pomalu.
Během napoleonských válek na Pyrenejském poloostrově byla Ávila v roce 1813 obléhána a dobyta francouzskými vojsky, kteří rabovali domy a znásilňovali ženy.
Během španělské občanské války a následné Frankovy diktatury byla Ávila považována za k němu obzvláště loajální město a nesla titul „Ávila de los leales“ („Ávila, město loajálních“). Ve starém městě dodnes visí několik pamětních desek, které měly posílit slávu generála Franka.
Ávila je v katolickém světě známá především působením svaté Terezie Ježíšovy, která zde vstoupila do kláštera ve věku 15 let.
Mezi historické čestné tituly (udělené španělskými králi) patří Ávila del Rey („královská Ávila“), Ávila de los Leales („Ávila Věrných“) a Ávila de los Caballeros („Ávila rytířů“). Právě název Ávila de los Caballeros byl oficiálním názvem města do roku 1877.
Historická část města byla v roce 1985 zařazena ke světovému dědictví UNESCO.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Ávila je železniční křižovatkou mezi Madridem, Valladolidem a Salamankou; její význam však poklesl s vybudováním tratě AVE trasované přes Segovii.
Památky
[editovat | editovat zdroj]- Katedrála Spasitele, založená roku 1091, dostavěná do 15. století
- Kostel svatých Vincenta, Sabiny a Kristety, románsko-gotická trojlodní bazilika s emporami, založená králem Ferdinandem I. Kastilským a zasvěcená třem římským prvomučedníkům († 304 za císaře Diokletiana); vystavěna na základech ze žulových kvádrů; dva románské portály s bohatou sochařskou výzdobou, křížové klenby gotické, uvnitř románský sarkofág tří svatých patronů, římských prvomučedníků, s reliéfními scénami z jejich života; uctívána je také středověká dřevěná socha trůnící madony s Ježíškem, zvaná „Madona z podzemí“ (španělsky Virgen de la Soterraña).
- Městské hradby s válcovými bastiony
- Plaza del Mercado Chico, Tržní náměstí Chico s arkádovým ochozem renesančních a barokních domů, centrum starého města
- Plaza del Mercado Grande, Velké tržní náměstí, také Náměstí svaté Terezy se sloupem svaté Terezy a kostelem sv. Petra (Iglesia de San Pedro al fondo)
- Klášter sv. Tomáše s kostelem, v němž je monumentální alabastrový sarkofág se sochou 19letého následníka královského trůnu katolických králů Jana Aragonského a Kastilského († 1497), který vytvořil italský sochař Domenico Fancelli roku 1513 v Janově.[2]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Katedrála od severozápadu
Kostel Sv. Vicenta, Sabiny a Kristety
Kvadratura kláštera sv.Tomáše
Velké tržní náměstí a sloup sv. Terezie
Tržní náměstí Chico
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Terezie z Ávily (1515–1582), mystička, reformátorka karmelitánského řádu, světice, první učitelka církve
- Gil González de Ávila (1559–1658), historik
- Tomás Luis de Victoria (asi 1548–1611), hudební skladatel
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ávila na anglické Wikipedii.
- 1 2 Národní statistický institut: Padrón municipal de España de 2025. 13. prosince 2025. Dostupné online.
- ↑ Adele Condorelli: Fancelli, Domenico. In: Fiorella Bartoccini (Ed.): Dizionario Biografico degli Italiani. Díl 44: Fabron–Farina. Istituto della Enciclopedia Italiana Trecani, Roma 1994,
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ávila na Wikimedia Commons - Galerie Ávila na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Avila v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
