Neopatrijské vévodství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Neopatrijské vévodství
Ducat de Neopàtria (ca)
Δουκάτο Νέων Πατρών (el)
Ducatus Neopatriae (la)
 Epirský despotát 13191390 Florentská republika 
Státní znak
znak
geografie
Mapa
obyvatelstvo
katalánština (úřední), řečtina (majoritní)
římskokatolické (oficiální), řecké pravoslaví (majoritní)
státní útvar
mateřská
(nadřazená)
země:
Státní útvary a území
Předcházející:
Epirský despotát Epirský despotát
Nástupnické:
Florentská republika Florentská republika

Neopatrijské vévodství (katalánsky Ducat de Neopàtria, řecky Δουκάτο Νέων Πατρών) byl křižácký stát založený po čtvrté křížové výpravě v Řecku. Vévodství se nacházelo v centrálním Řecku kolem města Neai Patrai (dnešní Ypati, řecky Υπάτη) v údolí řeky Spercheios, západně od Lamie.

V roce 13181319 žoldnéři z Katalánské společnosti pod velením sicilského prince Alfonsa Fredericka po dobytí většiny území Athénského vévodství stočili svou pozornost na území Epirského despotátu v jižní Thessálii. Na nově dobytých územích bylo zřízeno Neopatrijské vévodství, které se sjednotilo s Athénským vévodstvím a bylo součástí Aragonské koruny. Správa vévodství se dělila na kapitánství Siderokastronské, Neopatrijské, and Salonské.

Část území v Thessálii byla dobyta srbským vládcem Štefanem Dušanem v roce 1337. V témže roce byl titul Vévoda z Neopatrie převzat Petrem IV. Aragonským a byl dále předáván zároveň s mnoha dalšími tituly jeho nástupcům a dodnes patří k plnému titulu španělských panovníků.

Útoky Byzantské říše postupně zmenšily území Neopatrijského vévodství až do chvíle, kdy v roce 1390 padlo celé do rukou Florencie.

Související články[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Duchy of Neopatria na anglické Wikipedii.