Východní katolické církve
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Východní katolické církve je souhrnné označení pro 23 katolických církví sui iuris, které na rozdíl od římskokatolické církve užívají ve své liturgii některý z východních ritů. Vznikly během 12. až 20. století, a to většinou odtržením od některé pravoslavné nebo starobylé východní církve, na rozdíl od nich však uznávají papežský primát, výjimku tvoří Maronitská katolická církev, která jako jediná zachovala společenství s římským biskupem i po Velkém schizmatu (1054). Řídí se Kodexem kánonů východních církví (CCEO), vydaným v roce 1990. Ty z nich, které používají byzantský ritus, se nazývají řeckokatolické církve.
Liturgie se člení na tzv.rity (obřady) a katolická církev se dělí na západní (latinskou) a východní (orientální) církev.
Západní církev:
- latinský ritus (římskokatolická církev, v rámci níž se užívá partikulárních a monastických ritů.)
Partikulární rity:
- Římský ritus: (užívá se s výjimkami v celé římskokatolické církvi, vychází ze vzorové papežské liturgie)
- Ambrosiánský ritus (užívá se na většině území milánské arcidiecéze a v několika italských a švýcarských farnostech)
- Mozarabský ritus (užívá se ve Španělsku, především v toledské arcidiecézi a v několika španělských farnostech)
- zvláštní partikulární rity v Lyonu a Braze
- zaniklé rity (severoafrický ritus, galikánský ritus, keltský ritus...)
Monastické rity:
- dominikánský ritus (dominikáni se na rozdíl od františkánů považovali za kanovníky s bohatou chórovou modlitbou a na základě pařížské liturgie rozvinuli bohatý bohoslužebný život s mnoha procesími)
- karmelitánský ritus (obutí karmelitáni staré observance si udrželi z palestinské kolébky svého řádu zvláštní ritus Chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě)
- premonstrátský ritus (jakožto řeholní kanovníci si podrželi mnoho z bohoslužeb laonského biskupství, kde se nacházel jejich 1.klášter)
- kartuziánský ritus
- františkánský ritus
- a další...
Východní církve:
- koptský ritus (koptská církev)
- západosyrský ritus (syrská církev)
- východosyrský ritus (chaldejská církev)
- malankarský ritus (syrsko-malankarská církev)
- malabarský ritus (syrsko-malabarská církev)
- arménský ritus (arménská církev)
- maronitský ritus (maronitská církev)
- etiopský ritus (etiopská církev a eritrejská církev)
- byzantský ritus (ukrajinská církev, běloruská církev, chorvatská a srbská církev, albánská církev, maďarská církev, rusínská církev, rumunská církev, melchitská církev, řecká církev, bulharská církev, ruská církev, makedonská církev, italo-albánská církev a slovenská církev)
Východní katolické církve se tradičně rozdělují do 5 liturgických tradic:
- tradice alexandrijská (církve koptská, etiopská a eritrejská)
- tradice antiošská (církve syrská, maronitská a syro-malankarská)
- tradice arménská (církev arménská)
- tradice chaldejská (církve chaldejská a syro-malabarská)
- tradice konstantinopolská: (církve albánská, běloruská, chorvatsko-srbská, bulharská, řecká, melchitská, italo-albánská, makedonská, rumunská, ruská, ruténská, slovenská, ukrajinská a maďarská)
Východní katolické církve se dělí na:
- patriarchální církve (v čele stojí patriarcha, volený synodou biskupů patriarchální církve) - církev koptská (1 alexandrijský patriarchát), církev melchitská (1 antiošský patriarchát, 15 archieparchií, 5 eparchií, 5 exarchátů a 2 patriarchální závislé území-misie), církev maronitská (1 antiošský patriarchát, 8 archieparchií, 17 eparchií a 3 exarcháty), církev syrská (1 antiošský patriarchát, 6 archieparchií, 3 eparchie, 5 exarchátů a 1 patriarchální závislé území-misie), církev chaldejská (1 babylonský patriarchát, 4 metropolitní archieparchie, 5 archieparchií, 13 eparchií a 2 patriarchální závislé území-misie) a církev arménská (1 kilikijský patriarchát, 4 archieparchie, 6 eparchií a 6 exarchátů)
- církve arcibiskupské větší (v čele stojí tzv. "větší arcibiskup", volený stejně jako patriarcha a následně potvrzen papežem, na rozdíl od patriarchy, který žádá jen o tzv.communio) - církev syro-malankarská (1 větší archieparchie, 1 archieparchie a 10 eparchií), církev syro-malabarská (1 větší archieparchie, 3 metropolitní archieparchie, 1 archieparchie a 31 eparchií), církev ukrajinská (1 větší archieparchie, 7 archieparchií, 21 eparchií a 7 exarchátů) a církev rumunská (1 větší archieparchie a 6 eparchií).
- metropolitní církve sui iuris (v čele stojí metropolita, jmenovaný papežem ze 3 kandidátů navržených Radou hierarchů) - církev etiopská (1 metropolitní archieparchie a 3 eparchie), církev ruténská (tato církev nemá společný synod, resp.společného metropolitu, v tomto konkrétním případě výraz ruténská církev znamená to, že mají společnou byzantskou tradici a liturgii. Tato církev se dělí na 3 samostatné církve sui iuris, které jsou přímo podřízené Svatému stolci: Metropolitní církev sui iuris v Pittsburghu zahrnující všechny katolíky byzantského obřadu v USA (1 metropolitní archieparchie a 3 eparchie), dále eparchie sui iuris v Mukačevu na území Zakarpatské Ukrajiny a Apoštolský exarchát (sui iuris) v České republice.), církev slovenská (1 metropolitní archieparchie v Prešově a 3 eparchie v Bratislavě, Košicích a kanadském Torontu), církev maďarská (od r.2015 - 1 metropolitní archieparchie a 2 eparchie) a církev eritrejská (od r.2015 1 archieparchie a 3 eparchie).
- ostatní církve sui iuris (v čele stojí hierarcha, kterého jmenuje papež) - církev albánská (1 sufragánní apoštolská administratura římskokatolické arcidiecéze v Tiranë), církev běloruská (bez hierarchie, pouze římskokatolická), církev chorvatská a srbská (2 eparchie), církev bulharská (1 apoštolský exarchát), církev řecká (2 apoštolské exarcháty v Athénách a Istanbulu-sede vacante od r.1957), církev italo-albánská (2 eparchie a 1 územní opatství-monastýr), církev makedonská (1 apoštolský exarchát), církev ruská (2 apoštolské exarcháty sede vacante v Rusku od r.1951 a v čínském Charbinu od r.1952).
- ordinariáty pro věřící východního ritu (v čele stojí římskokatolický ordinář) - ordinariát pro východní katolíky v Argentině (ordinářem je arcibiskup z Buenos Aires), ordinariát pro katolíky byzantského ritu v Rakousku (ordinářem je vídeňský arcibiskup), ordinariát pro východní katolíky v Brazílii (ordinářem je arcibiskup z Belo Horizonte), ordinariát pro katolíky arménského ritu ve východní Evropě (ordinářem je titulární archieparcha v Gjumri), ordinariát pro východní katolíky ve Francii (ordinářem je pařížský arcibiskup), ordinariát pro katolíky arménského ritu v Řecku (ordinářem je apoštolský administrátor sede vacante v Athénách), ordinariát pro východní katolíky v Polsku - arménský ritus (ordinářem je varšavský arcibiskup), ordinariát pro katolíky arménského ritu v Rumunsku (ordinářem je apoštolský administrátor sede vacante v Gherla) a ordinariát pro východní katolíky ve Španělsku (ordinářem je madridský arcibiskup).
Řeckokatolické církve[editovat | editovat zdroj]
Řeckokatolické církve (celkem 16)
Další východní katolické církve[editovat | editovat zdroj]
| církev | status | ritus | vznik | stát, v němž především působí |
|---|---|---|---|---|
| Koptská katolická církev | patriarchální | koptský | 1741 | Egypt |
| Etiopská katolická církev | metropolitní | etiopský | 1846 | Etiopie |
| Eritrejská katolická církev | metropolitní | etiopský | 2015 | Eritrea |
| Syrská katolická církev | patriarchální | západosyrský | 1781 | Libanon, Sýrie a další |
| Maronitská katolická církev | patriarchální | maronitský | Libanon, Sýrie a další | |
| Syrsko-malankarská katolická církev | větší arcibiskupská | malankarský | 1930 | Indie |
| Chaldejská katolická církev | patriarchální | východosyrský | 1692 | Irák, Írán a další |
| Syrsko-malabarská katolická církev | větší arcibiskupská | malabarský | Indie, USA | |
| Arménská katolická církev | patriarchální | arménský | 1742 | Libanon, Sýrie, Irák a další |
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu východní katolická církev na Wikimedia Commons
- (anglicky) Eastern Catholic Churches
