Strumica (město)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Strumica
Плоштад Гоце Делчев Струмица (2).jpg
Strumica – znak
znak
Strumica – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška203 m n. m.
StátSeverní MakedonieSeverní Makedonie Severní Makedonie
Statistický regionJihovýchodní
OpštinaStrumica
Strumica
Strumica
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha109,8 km²
Počet obyvatel45 087 (2002)
Hustota zalidnění410,6 obyv./km²
Správa
StarostaKosta Janevski
Vznik1920
Oficiální webstrumica.gov.mk
Telefonní předvolba34
PSČ2400
Označení vozidelSR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strumica (v makedonské cyrilici Струмица), je město v jihovýchodním regionu Severní Makedonie. Má celkem 35 311 obyvatel[1]. Nachází se poblíž hranice s Bulharskem, v úrodné nížině.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Název města pochází podle řeky Strumica, která jím protéká. Osídlení zde však bylo již v 2. století př. n. l. Tehdejší řecké město bylo známé pod názvem Αστραίον (Astraion). Později bylo připomínáno pod názvem Tiveriopolis. Současný název jak města tak i řeky je slovanského původu. Turecký název města byl přejat od slovanského obyvatelstva a zněl Ustrumca. Doložen je také starší název v podobě Strumnica. Řecká podoba názvu zní Στρούμιτσα.

V roce 1519 zde podle tureckého defteru žilo 2780 obyvatel.

Roku 1845 jej navštívil ruský slavista Viktor Grigorovič. O jedenáct let později zde byla v souvislosti s reformami tanzimatu otevřena pravoslavná (bulharská) farnost. Roku 1870, otevřela ve Strumici i první škola, která vznikla při místní pravoslavné obci. Po Berlínském kongresu, kdy Osmanská říše ztratila značná území v oblasti Jihovýchodní Evropy, odešla řada místních muslimů právě do Strumici, která Turecku zůstala (Strumica byla součástí Evropského Turecka až do roku 1912).

V roce 1900 měla Strumica 10 160 obyvatel.

Během balkánských válek bylo město opuštěno, vypálené a poničeno. Spolu s okolním územím ale nebylo dáno na rozdíl od zbytku Vardarské Makedonie Srbsku. Teprve až po skončení první světové války jej nově vzniklé Království Srbů, Chorvatů a Slovinců získalo (spolu s městy Bosilegrad a Dimitrovgrad) na úkor Bulharska v roce 1919. Během meziválečného období bylo město jako odlehlé jugoslávské sídlo snadným cílem bulharských ozbrojenců, kteří zde útočili na jugoslávské policisty a bezpečnostní složky. Za druhé světové války se jej Bulharsko opět zmocnilo.

Po roce 1945 zůstalo město součástí území Jugoslávie. V roce 1948 přislíbil Tito navrácení Strumici a dalších několika měst s víceméně bulharským obyvatelstvem (tzv. Zapadni pokrajnini) Bulharsku, nicméně vzhledem k roztržce mezi Jugoslávií a východním blokem k tomu nedošlo. Naopak byla hranice mezi Jugoslávií a Bulharskem na dlouhou dobu uzavřena, což znamenalo zpřetrhání řady místních vazeb.

V roce 1951 se zde uskutečnil proces s pěti studenty, kteří byli později popraveni (tzv. Струмичката петорка).

Během války v Kosovu v roce 1999 bylo město využíváno jako základna pro 1. a 2. německý kontingent jednotek KFOR, zejména kasárna na západě města, včetně přidruženého areálu makedonské armády. Vzhledem ke své blízkosti k řeckým hranicím byla Strumica vhodnou volbou, neboť rozmístěný zásobovací prapor často přepravoval zboží a vybavení z přístavu v Soluni.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Město se díky vhodným podmínkám pro zemědělství stalo v průběhu dějin významným centrem potravinářského i textilního průmyslu. Pěstován a zpracováván je rovněž tabák. Do druhé světové války zde nebyl žádný průmysl, zemědělství bylo částečně neúspěšně kolektivizováno.

Po druhé světové válce byly postaveny odvodňovací kanály v rovinaté krajině v okolí řeky stejného názvu. V blízkosti Strumici se nachází malá vodní elektrárna Turija, dokončená roku 1985.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo je převážně makedonské národnosti. Zastoupena je rovněž romská a turecká menšina.

Většina Strumičanů se hlásí k makedonské pravoslavné církvi, jejíž hlavní kostel je zasvěcen Cyrilu a Metodějovi.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Každoročně se ve Strumici koná pravidelný filmový festival Aster fest a také karneval.[2]

V centru města se nachází kulturní dům pojmenovaný po Antonovi Popovovi.

Město Strumica se rovněž stalo předlohou pro některé romány Karla Maye.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Nedaleko od města se nachází pevnost známá pod názvem Carevi kuli. V centru města je památkově chráněno několik budov, např. secesní rohový hotel Srpski kral.

V okolí Strumici jsou turisticky zajímavé lokality, např. vodopády, nebo lázně u vesnice Bansko.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Ve Strumici sídlí dva fotbalové týmy, a to Belasica, založený roku 1922 a Tiverija, založený o rok později.

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Ze Strumici pocházely následující významné osobnosti:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Popis na naselenieto [online]. DOMA]INSTVATA I STANOVITEVO REPUBLIKA MAKEDONIJA, 2002 [cit. 2016-10-07]. S. 57. Dostupné online. (makedonsky) 
  2. Článek na portálu freshholiday.bg (bulharsky)
  3. Goran Pandev, national-football-teams.com (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]