Dimitrovgrad (Srbsko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dimitrovgrad
Dimitrovgrad-tsaribrod-view.jpg
Dimitrovgrad – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Stát SrbskoSrbsko Srbsko
Dimitrovgrad
Dimitrovgrad
Rozloha a obyvatelstvo
Správa
Oficiální web www.dimitrovgrad.rs
PSČ 18320
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Dimitrovgradský pravoslavný kostel.
Municipalities of Serbia Dimitrovgrad.png

Dimitrovgrad (srbsky: Димитровград) je město a správní celek o rozloze 483 km2 v okrese Pirot v jihovýchodním Srbsku, při hranicích s Bulharskem. K roku 2011 žilo ve městě 6 278 obyvatel, v celé obci pak 10 118.

Název[editovat | editovat zdroj]

Oficiálním srbským názvem je Dimitrovgrad (Димитровград), ale v Srbsku bývá používáno i staré označení Caribrod (Цариброд). V Bulharsku bývá preferováno jméno Caribrod, protože se v zemi nachází i další město stejného názvu a protože tak bývalo označováno před tím, než se stalo součástí Jugoslávie.

Dimitrovgrad nese svoje jméno po Georgii Dimitrovovi, bulharském komunistickém předákovi který se zasazoval o vytvoření tzv. Balkánské frederace a snažil se spojit Bulhary s ostatními jugoslávskými národy. Od této myšlenky ale bylo upuštěno poté, co se jugoslávký vůdce Tito nedokázal dohodnout na podmínkách federace s Josifem Stalinem. Nicméně samotný Dimitrov byl v Jugoslávii stále populární osobou a jméno města mu dodnes vzdává čest i přes to, že většina Bulharů jej označuje za Caribrod.

V minulosti se objevily snahy o navrácení starého jména. V roce 2004 bylo vyhlášeno referendum, ale kvůli nízké účasti (dostavilo se pouze 47,8% z 9 811 voličů, přičemž zákonem stanovené minumum je 50%) se stalo neplatným. 2 586 voličů se přálo zachovat stávající název a 1 786 voličů bylo pro návrat ke starému jménu Caribrod.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Radnice

K roku 1991 žila ve městě absolutní převaha etnických Bulharů. Během sčítání lidu v roce 2002 byla populace promíchanější, ale s relativní bulharskou většinou. V roce 2011 byli Bulhaři stále ve většině.

Podle sčítání lidu z roku 2002 žilo v obci 11 748 lidí, z nich:

Podle sčítání lidu z roku 2011 žilo v obci 10 118 lidí, z nich:

  • Bulhaři 5 413 (53,5%)
  • Srbové 2 819 (27,86%)
  • Ostatní (včetně těch kteří na otázku etnicity odmítli odpovědět)

Bez ohlednu na etnickou identitu místních obyvatel, většina z nich mluví jižním slovanským dialektem nazývaným Torlak, obsahujícím prvky z Bulharštiny i Srbštiny včetně části unikátní slovní zásoby.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Skrze město vedla již v 1. století římská cesta Via Militaris. Během stavby panevropského koridoru 10 (spojujícího rakouský Salzburg s řeckou Soluní) byly v roce 2010 odkryty dobře zachovalé relikty této pravěké komunikace.

Před úplným osamostatněním balkánských národů, fungovala v západní části Dimitrovgradu osmanská vojenská základna.

V roce 1912 se v Caribrodu sešli premiéři Srbska a Bulharska za účelem projednávání sporných území v Makedonii. 27. listopadu 1919 připadla část bulharského území (včetně oblasti Dimitrovgradu) nově vzniklému Království Srbů, Chorvatů a Slovinců na základě tzv. Neuillyské smlouvy.

Mezi lety 1929 a 1941 byl Caribrod součástí Moravské bánoviny, Jugoslávského království.

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Město se nachází v údolí mezi horami v nadmořské výšce 545 m n.m. Protéká jím řeka Nišava. Na severovýchod od města krajina přechází do západní části pohoří Stara Planina (nejvyšší bod 2 376 m n.m.).

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dimitrovgrad, Serbia na anglické Wikipedii.