Tanzimat

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Jako období tanzímátu je považováno období reforem v Osmanské říši, které byly vyhlášeny sultánem Abdulmecidem roku 1839. Jejich úkolem bylo reformovat soudnictví, hospodářství, školství a úřední aparát Osmanské říše, tak, aby byla říše schopna konkurovat Západu. Mimo jiné přinášely i myšlenku Osmanismu. Vše bylo završeno v roce 1876, když sultán Abdülhamit II. přijal ústavu a zavázal se respektovat základní lidská práva. Nakonec byl v roce 1877 svolán parlament. Avšak všechny tyto změny, které měly modernizovat Osmanskou říši, přicházely pozdě a v konečném důsledku pouze zpomalily její rozpad.

Vyhlášením dekretu vstoupily reformy ihned v platnost. Cílem také bylo zlepšit postavení křesťanského obyvatelstva v evropské části říše, které bylo pod drobnohledem řady evropských mocností. Realizace reforem tanzimátu však byla liknavá; řada místních správců v mnohých regionech proti nim vyjadřovala odpor. Křesťané je nepovažovali za dostatečné a muslimové naopak za přílišné ústupky obyvatelstvu druhé kategorie.

Slovní spojení vychází z arabského jazyka. Tanzím je gerundiem od II. kmene slovesa nazama, tedy nazzama, které samo o sobě znamená uspořádat, organizovat. Tanzímát, jakožto plurál od tanzím má tedy význam uspořádání. Druhou částí spojení je substantivum deuri, tedy období. To pochází z arabského dawra. Tanzímát deuri můžeme tedy volně přeložit jakožto období reforem.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dominic Lieven: Dilemmas of Empire 1850-1918. Power, Territory, Identity. Journal of Contemporary History 1999; 34; 163