Viktor Grigorovič

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vìktor Grigorovič
GrigorovicViktor.jpg
Rodné jménoВиктор Иванович Григорович
Віктор Іванович Григорович
Narození30. dubnajul. / 12. května 1815greg.
Balta
Úmrtí19.jul. / 31. prosince 1876greg. (ve věku 61 let)
Kropyvnyckyj
Místo pohřbeníKropyvnyckyj
Alma materCarská charkovská univerzita
Carská tartuská univerzita
Povolánívědec
ZaměstnavateléCarská kazaňská univerzita
Carská novoruská univerzita
OceněníŘád sv. Vladimíra 3. třídy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Viktor Ivanovič Grigorovič (rusky Виктор Иванович Григорович), též Viktor Ivanovyč Hryhorovyč (ukrajinsky Віктор Іванович Григорович), známý v ruské formě jména (30. dubnajul./ 12. května 1815greg. Balta – 19. prosincejul./ 31. prosince 1876greg. Kropyvnyckyj) byl ukrajinský filolog a slavista, historik, profesor na univerzitách v Kazani, Moskvě a Oděse.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve městě Balta v Podolské gubernii v četnické rodině; jeho otec byl národností Ukrajinec a matka Polka.

Mezi osmým a patnáctým rokem studoval na řeckokatolické škole v Umani. V letech 1830 – 1833 studoval na filozofické fakultě Charkovské univerzity, kde absolvoval eticko-filologický obor a poté nastoupil do zaměstnání v Petrohradě. Po několika měsících podal výpověď a v lednu 1834 se stal studentem Tartuské univerzity, kde studoval klasickou filologii. Na začátku roku 1839 byl poslán na Kazaňskou univerzitu, aby se připravoval na katedře historie a literatury slovanských dialektů. Magisterský titul získal v únoru 1843 za svoji práci Výzkum výkladu literatury Slovanů v nejdůležitějších obdobích (Опыт изложения литературы словен в её главнейших эпохах). Současně se studiem vyučoval v letech 1839 – 1841 na univerzitě řečtinu.[1]

Mezi srpnem 1844 a dubnem 1849 podnikl zahraniční studijní cestu. Dle jeho slov vedla z Cařihradu a Soluně, přes Athos, Makedonii, Thrákii, Médii, neboli zemi bulharskou, k Dunaji; pak přes Valašsko do Rakouského císařství - Banátem a zejména Uhry do Vídně a odtud na jih do Kraňska, Benátek, Dalmácie, Černé Hory, Chorvatska, Slavonie; dále na sever na Moravu a do Čech; přes Drážďany, Lipsko, Berlín a Královec se vrátil do vlasti.[2] Cestou po západoslovanských zemích získal řadu cenných rukopisů, například Rilské fragmenty, Mariánský kodex, Ohridské evangelium,[3] Chludovský žaltář a také po něm nazvaný parimejník, které přivezl do Ruska.

V květnu 1847 byl jmenován mimořádným profesorem Kazaňské univerzity. V roce 1848 publikoval Nástin vědeckého cestování po evropském Turecku (Очерк учёного путешествия по Европейской Турции) a v říjnu téhož roku byl během personálních rozporů na Moskevské univerzitě jmenován tamějším řádným profesorem historie a literatury slovanských dialektů. Zde přednášel během prvního semestru akademického roku 1849/1850, ale již v prosinci 1849 se vrátil na Kazaňskou univerzitu na místo profesora. V roce 1851 byl Grigorovič zvolen dopisujícím členem Petrohradské akademie věd.[4] Kromě Kazaňské univerzity přednášel v letech 1854 – 1856 slavistiku na Kazaňské teologické akademii. V Kazani učil až do září 1863, kdy mu byl udělen titul doktora honoris causa slovansko-ruské filologie, a poté odešel do důchodu.[5]

Od 1. května 1865 do roku 1876 vedl katedru slavistiky na Novoruské univerzitě v Oděse a byl prvním děkanem fakulty historie a filologie. 23. prosince 1866 byl jmenován státním radou.[6] V roce 1876 se stal čestným členem Moskevské univerzity. Téhož roku odešel jako zasloužilý profesor do důchodu[5] a poté se v září odstěhoval do Jelisavetgradu, kde zemřel 19.(31.) prosince.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Pomník Grigoroviče v Kropyvnyckém[7]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Григорович, Виктор Иванович (филолог) na ruské Wikipedii.

  1. LAPTĚVA, L. P. ГРИГОРОВИЧ Виктор Иванович. In: ANDREJEV, A. J.; CYGANKOV, D. A. Императорский Московский университет, 1755-1917: энциклопедический словарь. Moskva: РОССПЭН, 2010. ISBN 978-5-8243-1429-8. S. 193–194. (rusky)
  2. Биографический словарь профессоров и преподавателей Императорского московского университета: За истекающее столетие, со дня учреждения января 12-го 1755 года, по день столетнего юбилея января 12-го 1855 года, составленный трудами профессоров и преподавателей, занимавших кафедры в 1854 году, и расположенный по азбучному порядку. Часть I.. Moskva: Императорский Московский университет, 1855. 684 s. Dostupné online. 67. Григорович, Виктор Иванович, 1849 - 1850, s. 271–272. (rusky) 
  3. KARAIVANOV, Nikola. Професор Виктор Григорович (1815-1876) и неговите научни приноси за българската средновековна и възрожденска култура. Българите в Северното Причерноморие. Изследвания и материали. Унив. изд. Св. Св. Кирил и Методий, 2018, Том 13, Брой 1, s. 64–79. Dostupné online. ISSN 978-954-400-183-4. (bulharsky) 
  4. Григорович Виктор Иванович [online]. Ruská akademie věd, rev. 2002-12-02 [cit. 2020-10-22]. Dostupné online. (rusky) 
  5. a b Список гражданским чинам IV класса. Petrohrad: Инспекторский отд. собственной е. и. в. канцелярии, 1875-01-25. 1494 s. Dostupné online. Heslo Григорович Виктор Иванович, s. 325. (rusky) 
  6. Список гражданским чинам IV класса. Petrohrad: Инспекторский отд. собственной е. и. в. канцелярии, 1868-06-01. 1107 s. Dostupné online. Heslo Григорович Виктор Иванович, s. 890. (rusky) 
  7. TARAN, Vladimir. Памятник Григоровичу В.И. (копия бюста) [online]. [cit. 2020-10-22]. Dostupné online. (rusky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GEORGIJEV, Pavel V. Две рукописи В. И. Григоровича: несколько штрихов к портрету учёного-слависта. Славяноведение. Moskva: 2018, čís. 6, s. 111–116. Dostupné online. ISSN 0869-544X. (rusky) 
  • GEORGIJEV, Pavel V. Университетская наука и духовное образование: из опыта слависта В.И. Григоровича. In: MJAGOV, G. P. В.К. Пискорский и развитие науки всеобщей истории в России. Kazaň: Казанский федеральный университет, 2019. Dostupné online. S. 141–148. (rusky)
  • KIRPIČNIKOV, Alexandr I. В. И. Григорович и его значение в истории русской науки. Исторический вестник. Petrohrad: 1892, Tом 50, čís. 12, s. 755–763. Dostupné online. ISSN 2411-1511. (rusky)  Archivováno 29. 10. 2013 na Wayback Machine
  • KIRPIČNIKOV, Alexandr I. Григорович (Виктор Иванович). In: ARSEŇJEV, Konstatnin K.; PETRUŠEVSKIJ, Fjodor F. Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron. Petrohrad: Brockhaus & Jefron, 1893. Dostupné online. Díl IXa. S. 717–718. (rusky)
  • MANUJLOV, Alexandr. Во имя славянства [online]. Українська Православна Церква [cit. 0202-10-22]. Dostupné online. (rusky) 
  • SERGEJEV, Alexandr V. Исторические взгляды В. И. Григоровича. Kazaň: Казанский федеральный университет, 1978. 132 s. Dostupné online. (rusky) 
  • В. И. Григорович и развитие славяноведения в России материалы "круглого стола" с международным участием, посвященного 200-летию со дня рождения ученого. Redakce Mjagov, German P.. Kazaň: Институт международных отношений, истории и востоковедения, 2015-04-10. 256 s. Dostupné online. ISBN 978-5-00019-498-0. (rusky) 
  • VOLKOV, Vladimir A.; KULIKOVA, Marina V.; LOGINOV, V. S. Московские профессора XVIII-начала ХХ веков: Eстественные и технические науки. Moskva: Яанус-К, 2006. 300 s. Dostupné online. ISBN 5-8037-0318-4. S. 81–82. (rusky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]