Zapadni pokrajnini
Zapadni pokrajnini (Западни покрайнини) je termín používaný v Bulharsku pro území, která byla součástí bulharského státu do roku 1919, kdy je Neuillyská smlouva přiřkla Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Jde o čtyři vzájemně nesouvisející oblasti, z nichž 1545 km² patří v současnosti Srbsku a 1028 km² Severní Makedonii. Největšími městy jsou Dimitrovgrad (Srbsko) (Caribrod), Bosilegrad a Strumica, většina obyvatel se hlásí k bulharské národnosti (Šopové) a mají vzdělávací a kulturní instituce v bulharštině.[1] Mezi dvěma světovými válkami zde působila iredentistická organizace VZRO (Вътрешна западнопокрайска революционна организация).[2] V letech 1941 až 1944 byla oblast znovu připojena k Bulharsku. V roce 1947 Jugoslávie přislíbila v Bledské dohodě navrácení území pod bulharskou správu, ale roztržka mezi Titem a Stalinem uskutečnění plánu zabránila.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Archivovaná kopie. archives.bnr.bg [online]. [cit. 2019-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-02-17.
- ↑ https://voinaimir.info/2018/03/%d0%b7%d0%b0%d0%bf%d0%b0%d0%b4%d0%bd%d0%b8%d1%82%d0%b5-%d0%bf%d0%be%d0%ba%d1%80%d0%b0%d0%b9%d0%bd%d0%b8%d0%bd%d0%b8-%d0%b2%d0%b7%d1%80%d0%be/
