Blaj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Blaj

Řeckokatolická katedrála Nejsvětější Trojice
Blaj – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Stát Rumunsko Rumunsko
historická země Sedmihradsko
župa Alba
Blaj
Red pog.svg
Blaj
Blaj, Rumunsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 98,93 km²
Počet obyvatel 20 630 (2011)
Hustota zalidnění 208,5 obyv./km²
Etnické složení 84% Rumuni
Náboženské složení 71% řečtí katolíci
Správa
Starosta Gheorghe Valentin Rotar
Vznik 1271
Oficiální web primariablaj.ro
Telefonní předvolba (+40) 02 58
PSČ 515400
Označení vozidel AB
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blaj (maďarsky: Balázsfalva; německy: Blasendorf) je město v župě Alba (v rumunském Sedmihradsku), středisko rumunské řeckokatolické církve. V roce 2011 mělo 20 630 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původ názvu města[editovat | editovat zdroj]

První zmínka pochází z roku 1252, kdy oblast u místní řeky koupil německý šlechtic Graf Herbord s svým bratrem Laurentiusem. Herbordů syn Blaise Cserei v roce 1313 celý majetek zdědil a pojmenoval osadu po sobě. V průběhu dějin město získalo latinský název Villa Blasii a maďarský Balázsfalva.

Stručná historie[editovat | editovat zdroj]

Původně vznikla osada jako místo pro dvacet rodin. Během 17. století byla vesnice několikrát vypleněna Turky. Centrem místní řeckokatolické církve se Blaj stal v roce 1687, kdy na úkor Turecka získalo vliv v tehdejším Sedmihradsku Rakouské císařství. Zlom v historii města přišel v roce 1737, kdy bylo biskupství řeckokatolické církve přesunuto z Făgăraș právě do Blaje. Nastal rychlý rozvoj osady, která získala už v roce 1739 městská práva. První rumunsky vyučující škola byla otevřena právě zde v roce 1754. Blaj se stal také jedním z prvních míst, kde se začala rumunština zapisovat latinkou místo cyrilice a taktéž město bylo u začátků rumunského národního obrození. Působil zde Inocențiu Micu-Klein a jeho následovníci Samuel Micu, Gheorghe Șincai, Petru Maior a Ion Budai Deleanu, kteří se zasloužili o osvícení rumunské kultury. V roce 1848 proběhly ve městě velké bouře proti připojení Sedmihradska k tehdejším Uhrám.

Těžkou ránu pro město znamenal komunisty nařízený zákaz Řeckokatolické církve v Rumunsku v roce 1948. Řeckokatolická akademie byla uzavřena a Ústřední knihovna zničena. Místní inteligence byla rozptýlena po celém Rumunsku. Došlo i na zatýkání kněží a na nucené deportace.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj obyvatelstva v průběhu doby[editovat | editovat zdroj]

Rok 1930 1948 1956 1966 1977 1992 2002 2011
Obyvatelé 4 618 6 641 8 731 15 775 20 826 22 425 21 819 20 630

Etnické složení obyvatelstva[editovat | editovat zdroj]

Významné osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

  • Timotei Cipariu (1805-1887) rumunský řeckokatolický duchovní, pedagog, filolog, novinář a politik

Hospodářtví[editovat | editovat zdroj]

Region je známý produkcí bílého vína. Kromě tradičního dřevozpracujícího průmyslu je rozvinut i strojírenský průmysl. V roce 2007 zde otevřela pobočka německé firmy Robert Bosch Bosch Rexroth AG zcela novou výrobní halu na produkující lineární techniku.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Město leží na státní silnici DN 14B (spojení Bukurešť - Kluž - Oradea) a silnici DN 7 (spojení Arad - Temešvár). Železnice vedoucí z Bukurešti prochází městem a vede dál do maďarské Budapešti a rakouské Vídně. Nejbližší letiště jsou v Sibiu (60 km), Kluži (100 km) a Târgu Mureș (75 km).

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]