Prezidentské volby v Maďarsku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sándor-palota sídlo prezidenta

Prezident Maďarské republiky je do svého úřadu volen parlamentem v tajných volbách na 5 let a může být zvolen na dvě po sobě následující období.

Prezidenti[editovat | editovat zdroj]

Období Prezident (strana) Protikandidát (strana)
19901995 Árpád Göncz (SZDSZ)
19952000 Árpád Göncz (SZDSZ) Ferenc Mádl Ferenc Mádl (nestraník)
20002005 Ferenc Mádl Ferenc Mádl (nestraník)
20052010 László Sólyom László Sólyom (nestraník) Image of none.svg Katalin Szili (MSZP)
20102012 Pál Schmitt (2011).jpg Pál Schmitt (Fidesz) Image of none.svg András Balogh (MSZP)
20122017 Ader Janos.jpg János Áder (Fidesz)

Volby 1990[editovat | editovat zdroj]

Po prvních svobodných volbách v roce 1990, na základě paktu mezi MDF a SZDSZ (dvě nejsilnější strany), zvolil parlament prvním prezidentem Maďarské republiky spisovatele a disidenta Árpáda Göncze, který byl členem SZDSZ.

Volby proběhly dne 29. července 1990, z celkem 310 odevzdaných hlasů bylo 308 platných. Pro zvolení Árpáda Göncze hlasovalo 295 poslanců.[1] Úřadu se ujal dne 2. května 1990 a v roce 1995 byl prezidentem zvolen podruhé.

Volby 1995[editovat | editovat zdroj]

Prezidentské volby 1995 se konaly 19. června. Kandidátem vládnoucí koalice MSZP-SZDSZ byl tehdejší prezident Árpád Göncz, kandidátem opozice (zvané Občansko-demokratická) byl Ferenc Mádl. Poslanci FKGP se neúčastnili hlasování, jelikož požadovali přímou volbu prezidenta. Výsledky tajného hlasování dopadly jednoznačně: Árpád Göncz získal 259 hlasů, zatímco Ferenc Mádl jen 76 hlasů, dále bylo 14 hlasů neplatných.[1]

Prezidentem republiky s mandátem do roku 2000 byl tedy podruhé zvolen Árpád Göncz, který je zatím stále jediným prezidentem, který vládl ve dvou funkčních obdobích.

Volby 2000[editovat | editovat zdroj]

Prezidentské volby 2000 se konaly 5. a 6. června. Kandidátem vládnoucí pravicové koalice byl Ferenc Mádl. Opozice žádného kandidáta nenavrhla. Hlasovalo se tedy, zdali se má stát Ferenc Mádl prezidentem. Pro ANO hlasovalo 243 poslanců, pro NE hlasovalo 96 poslanců a dále bylo odevzdáno 12 neplatných hlasů.[1]

Prezidentem republiky s mandátem do roku 2005 byl tedy zvolen Ferenc Mádl. Úřadu se oficiálně ujal dne 4. srpna 2000.

Volby 2005[editovat | editovat zdroj]

László Sólyom prezident republiky v letech 2005-2010

Prezidentské volby 2005 se konaly 6. a 7. června. Kandidátkou vládnoucí MSZP byla předsedkyně parlamentu Katalin Szili, kandidátem pravicové opozice Fidesz a MDF byl bývalý prezident Ústavního soudu László Sólyom.

Ve volbách získal kandidát opozice László Sólyom celkem 185 hlasů, zatímco kandidátka vládní koalice Katalin Szili jen 182 hlasů, zřejmě kvůli nehlasování koaličního partnera SZDSZ.[1]

Prezidentem republiky s mandátem do roku 2010 byl tedy zvolen László Sólyom. Úřadu se oficiálně ujal dne 5. srpna 2005.

Volby 2010[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Prezidentské volby v Maďarsku 2010.

Prezidentské volby 2010 se konaly krátce po parlamentních volbách, ve kterých drtivě zvítězila strana Fidesz, která díky společné kandidátce s KDNP má v parlamentu dvou třetinovou ústavní většinu. Výběr a volba prezidenta byly tedy plně v jejích rukách.

Kandidáti na prezideta[editovat | editovat zdroj]

Vládní strana Fidesz navrhla předsedu parlamentu Pála Schmitta. Druhá nejsilnější MSZP kandidovala Andráse Balogha. Kandidátkou krajně pravicového Jobbiku byla europoslankyně Krisztina Morvai. A nejmenší parlamentní strana LMP chtěla navrhnout tehdejšího prezideta László Sólyoma, ale neměla dostatek hlasů.

Podle průzkumů veřejného mínění si veřejnost přála opětovné zvolení Sólyoma, ale Fidesz prosadil svého kandidáta. Podle politologů totiž premiér Viktor Orbán plánuje velké změny v ústavě a Sólyom, jako bývalý ústavní právník, by mohl být překážkou při těchto změnách.[2]

Volba[editovat | editovat zdroj]

Volba prezidenta republiky se konala dne 29. června 2010.

Kandidát Strana Počet hlasů Počet hlasů v %
Pál Schmitt Fidesz 263 68.1
András Balogh MSZP 59 15.3
Zdraželo se hlasování[p 1] 20 5.2
Neplatné hlasy[p 2] 44 11.4
Celkem hlasovalo 366 94.8
Celkem 386 100.00

Prezidentem republiky s mandátem do roku 2015 byl zvolen Pál Schmitt. Hlasovalo pro něj 263 poslanců (Fidesz 227 + KDNP 36). Úřadu se oficiálně ujal dne 6. srpna 2010.

Volby 2012[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Prezidentské volby v Maďarsku 2012.
Kandidát Strana Počet hlasů Počet hlasů v %
János Áder Fidesz 262 67,87 %
PROTI Áderovi 40 10,36 %
Zdrželo se hlasování 79 20,47 %
Neplatné hlasy 5 1,30 %
Celkem hlasovalo 307 79,53 %
Celkem 386 100.00 %

Prezidentem republiky s mandátem do roku 2017 byl zvolen János Áder. Úřadu se oficiálně ujal 10. května 2012.

Volby 2017[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Prezidentské volby v Maďarsku 2017.
Kandidát Strana Počet hlasů Počet hlasů v %
János Áder Fidesz
László Majtényi nestraník
Zdrželo se hlasování
Neplatné hlasy
Celkem hlasovalo
Celkem 199 100.00

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Celkem 20 poslanců nehlasovalo.
  2. Celkem 44 prázdných hlasovacích obálek.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Zsigmond Király Főiskola - Hasznos Információk/Kormánytörténeti lexikon
  2. Novým maďarským prezidentem je zlatý olympijský medailista Pál Schmitt. Novinky.cz [online]. 29. 06. 2010. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]