Ignác Goldziher

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ignác Goldziher
Ignác Goldziher.jpg
Narození22. června 1850
Székesfehérvár
Úmrtí13. listopadu 1921 (ve věku 71 let)
Budapešť
Alma materUniverzita Loránda Eötvöse v Budapešti (od 1866)
Univerzita v Leidenu
Humboldtova univerzita
Lipská univerzita
PracovištěUniverzita Loránda Eötvöse v Budapešti
Oboryorientalistika, arabistika, hebraistika a Islamistika
DětiKároly Goldziher
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ignác Goldziher (též psaný Ignaz; 22. června 1850, Székesfehérvár – 13. listopadu 1921, Budapešť) byl maďarský znalec islámu. Spolu s Theodorem Nöldekem a Christiaanem Snouckem Hurgronjem je považován za zakladatele moderní evropské islamistiky.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako Izák Jehuda Goldziher v židovské rodině v Székesfehérváru. S podporou maďarského ministra kultury Józsefa Eötvöse studoval na univerzitách v Budapešti, Berlíně, Lipsku a Leidenu. V roce 1872 se stal soukromým docentem v Budapešti. V následujícím roce zahájil pod záštitou maďarské vlády cestu po Sýrii, Palestině a Egyptě, kde využil i příležitost účastnit se přednášek muslimských šejků v mešitě al-Azhar v Káhiře

Goldziher si na cestě vedl deník, později vydaný v němčině jako Tagebuch. Následující citát z něj poskytuje vhled do jeho pocitů z islámu: „Během těchto týdnů jsem se tak vžil do mohamedánského ducha, až jsem byl nakonec vnitřně přesvědčen, že jsem sám mohamedán, a moudře usoudil, že to je jediné náboženství, které by i své doktrinální, oficiální podobě a formulaci mohlo uspokojit filozofické hlavy. Mým ideálem bylo povýšit judaismus na podobně racionální úroveň. Islám, jak mě moje zkušenost naučila, je jediné náboženství, ve kterém se pověra a pohanské rudimenty neodsuzují racionalismem, ale ortodoxní naukou.“ (s. 59)

Sander Gilman v komentáři k tomuto úryvku píše, že „islám, který objevil, se na konci devatenáctého století stává modelem nového ducha judaismu“.[1] V Káhiře se Goldziher dokonce modlil jako muslim: „Uprostřed tisíců zbožných jsem třel čelem o podlahu mešity. Nikdy v životě jsem nebyl tak zbožný, opravdověji zbožný, než tento exaltovaný pátek.“[2]

Navzdory své lásce k islámu zůstal Goldziher celý život věřícím Židem. Takové pouto k mojžíšské víře bylo v Evropě na konci 19. století u muže usilujícího o akademickou kariéru neobvyklé. Tato skutečnost je významná pro pochopení jeho díla. Vnímal islám jako někdo, kdo se odmítl asimilovat do současné evropské kultury. Ve skutečnosti navzdory své zálibě v islámu choval pramalou náklonnost, ne-li přímo pohrdání, k evropskému křesťanství. Kdyby ke křesťanství konvertoval, byl by snadno získal jmenování profesorem, ale on to odmítl.

V roce 1890 vydal spis Muhammedanische Studien, ve kterém ukázal, že hadis odráží spíše právní a doktrinální spory dvou století po Mohamedově , než vlastní slova samotného Mohameda. Pavně zastával názor, že islámské právo vděčí za svůj původ římskému právu, ale podle názoru Patricie Croneové jsou argumenty v této věci „neobvykle slabé“.[3]

Goldziherovi byl až do 44 let odpírán učitelský post na budapešťské univerzitě. Zastupoval maďarskou vládu a Akademii věd na mnoha mezinárodních kongresech. Na stockholmském orientálním kongresu v roce 1889 obdržel velkou zlatou medaili. Stal se členem několika maďarských a dalších učených společností a byl jmenován tajemníkem židovské komunity v Budapešti. Dostal čestné doktoráty v Cambridgi (1904) a Aberdeenu (1906).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ignác Goldziher na anglické Wikipedii.

  1. [s.l.]: [s.n.] ISBN 1-55876-402-X. 
  2. The Jewish Discovery of Islam by Martin Kramer
  3. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 0-521-52949-2. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]