Johann Georg Albrechtsberger

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Johann Georg Albrechtsberger
Portrét skladatele od Leopolda Kupelwiesera
Portrét skladatele od Leopolda Kupelwiesera
Základní informace
Narození 3. února 1736
Klosterneuburg, Rakousko
Původ rakouský
Úmrtí 7. března 1809
Vídeň
Povolání varhaník, hudební skladatel a pedagog
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Náhrobek Johanna Georga Albrechtsbergera (Sankt Marxer Friedhof)

Johann Georg Albrechtsberger (3. února 1736, Klosterneuburg, Rakousko7. března 1809, Vídeň) byl rakouský varhaník, hudební skladatel a pedagog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v obci Klosterneuburg nedaleko Vídně, Jeho otec byl sedlák a kočí. Od sedmi let byl vokalistou v místním klášteře. Hudbu studoval nejprve na gymnáziu v benediktinském klášteře v Melku, pokračoval v jezuitském semináři ve Vídni a stal se jedním z nejvýznamnějších kontrapunktistů své doby. Albrechtsbergerovými spolužáky byli mimo jiné Michael Haydn a Franz Joseph Aumann.

Po dokončení studií byl od roku 1755 nejprve varhaníkem v Raabu (dnes maďarský Györ), poté v klášteře Maria Taferl a ve své mateřském klášteře v Melku. Od roku 1768 se živil jako varhaník a varhanář ve Vídni. Od roku 1770 působil jako varhaník v katedrále svatého Štěpána a jako sbormistr v karmelitánském kostele ve vídeňské čtvrti Döbling. V roce 1772 byl jmenován dvorním varhaníkem císaře Josefa II. a v roce 1793 se v katedrále sv Štěpána stal ředitelem kůru. Tuto funkci si podržel až do své smrti v roce 1809.

Jeho pověst vynikajícího hudebního teoretika přivedla do Vídně řadu studentů, z nichž se později stali znamenití hudebníci. Byli mezi nimi např. Johann Nepomuk Hummel, Ignaz Moscheles, Antonín Vranický, Ludwig van Beethoven, Antonín Rejcha a Franz Xaver Wolfgang Mozart. V roce 1798 jej Švédská hudební akademie ve Stockholmu jmenovala svým čestným členem.

Albrechtsberger byl ženatý s Rosalií Whitovou a měl s ní 15 dětí. Pouze šest však svého otce přežilo. Zemřel ve Vídni a je pohřben na hřbitově sv. Marxe, kde je pohřben i Wolfgang Amadeus Mozart.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Tiskem vyšly jeho preludia, fugy a sonáty pro klavír a pro varhany a další komorní díla, celkem 27 skladeb. Většina jeho prací, zejména větší díla instrumentální a vokální, zůstala v rukopise. Uvádí se, že zkomponoval 279 chrámových skladeb, 278 skladeb pro klávesové nástroje a dalších 193 instrumentálních skladeb. Velká část těchto rukopisů je uložena v knihovně Vídeňské společnosti přátel hudby (Vienna Gesellschaft der Musikfreunde).

Teoretické práce[editovat | editovat zdroj]

Z dnešního hlediska jasou patrně nejcennějšími jeho teoretické práce.

  • Sämmtliche Schriften über Generalbaß, Harmonie-Lehre, und Tonsetzkunst, Wien 1826
  • Kurze Regeln des reinsten Satzes, Wien, Tobias Haslinger; dostupné zde [1]
  • Gründliche Anweisung zur Composition, Leipzig: Johann Gottlob Immanuel Breitkopf, 1790; dostupné zde [2]

Výběr ze skladeb[editovat | editovat zdroj]

Rukopis partitury Canoni a piu voci

Varhany a klavír

  • 8 kleine Präludien für Orgel
  • 5 Präludien für Orgel
  • Fuge für Klavier op. 17, 5
  • Präludium und Fuge für Orgel zu vier Händen

Komorní skladby a instrumentální koncerty

  • Vier Concertinos für Harfe und Orchester (1772)
  • Harfenkonzert C-Dur (1773)
  • Drei Konzerte für Maultrommel, Mandora und Streicher, um 1765
  • Streichtrios op. 9, 13
  • Quartette op. 16, 4
  • Duo in C-Dur für Viola und Violoncello
  • Partita in C per flauto, arpa e basso
  • Divertimento in D-Dur für zwei Violen und Kontrabass
  • Partita in D-Dur für Flöte, Viola damore und Kontrabass

Chrámové skladby

  • Messe in Es-Dur
  • Missa in D (1783)
  • Ave regina coelorum
  • Magnificat anima mea Dominum
  • Tenebrae factae sunt

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Arrey von Dommer: Albrechtsberger, Johann Georg in der Allgemeinen Deutschen Biographie (ADB), Bd. 1, S. 323324
  • Ernst Paul: Johann Georg Albrechtsberger. Ein Klosterneuburger Meister der Musik und seine Schule. Jasomirgott-Verlag, Klosterneuburg 1976, ISBN 3-85379-012-7.
  • Alexander Weinmann: Johann Georg Albrechtsberger. Thematischer Katalog seiner weltlichen Kompositionen. Mit Benutzung von Laszlo Somfais Autographenkatalog. Krenn, Wien 1987

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]