Rudolfov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o městě na Českobudějovicku. O části města Liberec pojednává článek Rudolfov (Liberec).
Rudolfov

Kostel sv. Víta na Rudolfově
Znak obce RudolfovVlajka obce Rudolfov
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0311 544981
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) České Budějovice (CZ0311)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec České Budějovice
Historická země Čechy
Katastrální výměra 3,20 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 579 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 480 m n. m.
PSČ 373 71
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa městského úřadu Městský úřad Rudolfov
Hornická 11
373 71 Rudolfov
Starosta Vít Kavalír
Oficiální web: www.mestorudolfov.cz
Email: sekretariat@rudolfov.cz
Rudolfov v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Rudolfov
Red pog.svg
Rudolfov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolfov je město v okrese České Budějovice. Leží asi 5 km severovýchodně od Českých Budějovic na Lišovském prahu. Město má 712 domů a zhruba 2 400 obyvatel; jeho katastrální výměra činí 320 ha. PSČ Rudolfova je 373 71, místní část Hlinsko však spadá do obvodu českobudějovické pošty (370 01). Město je stavebně srostlé se sousedními Adamovem a Vrátem. K Rudolfovu patří i část Hlinsko, která leží na nesousedícím území a tvoří tak exklávu města.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kayser Rudolffstadt (posléze pouze Rudolfov) vznikl roku 1585 z obce Velké Hory na základě výsadní listiny, kterou jí udělil Rudolf II. V ní bylo vsi udělen status hornického městečka s rozsáhlými privilegiemi. Město s převládajícím počtem reformačních věřících bylo centrem hornického života (v okolí se nacházely významné stříbrné doly), který se slibně rozvíjel až do roku 1600, a postupně se stalo nebezpečným konkurentem katolických Českých Budějovic. To se nezměnilo ani po roce 1610, když těžba pomalu začínala upadat pro vyčerpání dolů.

výtěžková medaile
Rudolfova 1593

Konec Rudolfova jako významného města a soupeře Budějovic přišel s Českým stavovským povstáním. V něm zůstaly Budějovice věrné císaři a katolické církvi, zatímco Rudolfov se k povstání připojil. Když pak v roce 1619 táhla skrz jižní Čechy císařská vojska, neopomněli budějovičtí upozornit císařského generála Buquoye na neprominutelnou zradu Rudolfova, která dle nich musí být okamžitě a nekompromisně potrestána. Rudolfov byl císařským vojskem vypálen a srovnán se zemí. V roce 1620 Ferdinand II. torzu města privilegia odebral. Do své původní podoby a slávy se již Rudolfov nikdy nevrátil.

Částečně obnoveno bylo město již v 17. století, určitý výraznější rozkvět pak prodělalo ve století 19.

Z Rudolfova podle pověsti pochází zvon Bumerin z Černé věže v Českých Budějovicích.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Bývalá rudolfovská radnice

Rudolfov se skládá ze dvou místních částí:

  • Hlinsko (k. ú. Hlinsko u Vráta, exkláva města), součástí Rudolfova od roku 1976.
  • Rudolfov (k. ú. Rudolfov u Českých Budějovic)

V letech 1943–1945 a 1976–1990 byly součástí města i Adamov a Hlincova Hora. V letech 1976–1990 pak také Dubičné a Vráto.

Místní názvy[editovat | editovat zdroj]

Různé části města jsou místně pojmenovány, nemají však status částí ani sídelních jednotek - jedná se druh místopisu zavedený předchozími generacemi a převzatý do místního slangu.[2]

  • Na Americe – lokalita v okolí známé rodinné restaurace Na Americe v blízkosti točny MHD, směr Hlincova Hora.
  • U Štítu – lokalita u fotbalového hřiště v kopci pod hasičskou zbrojnicí
  • Blaheťák – lokalita u rybníčku na konci Rudolfova směrem k Mrhalu
  • U Chrta – lokalita u bývalého koloniálu s průmyslovým zbožím
  • U kulturáku – lokalita okolo dnes již neexistujícího kulturního domu. Na jeho místě se v 90. letech 20. století postavila pobočka ÚHUL České Budějovice[3]
  • Svaťák – obecní rybník zvaný Královský s vysokou hrází se sochou Svatého Jana Nepomuckého
  • Pučejdlák – prudký kopec pod radnicí
  • Pod zámečkem – nejníže položená lokalita v západní části města pod renesančním zámečkem (bývalá kasárna – již od dob první republiky)
  • U Bulhara – lokalita v místech dnes již neexistujícího velkého zelinářství naproti Zámečku
  • Farská louka – lokalita mezi základní školou a Veskou naproti hřbitovu u konečné MHD u kostela Sv.Víta
  • Šibeník – nová lokalita mezi domovem mládeže (Adamov) a Veskou
  • Veska je nejvýše položená lokalita Rudolfova na výjezdu směrem k Lišovu. Dříve samostatná víska s názvem Vesce, Ves nebo Véska, či německy Wes am Berg.

Rudolfovu se říkalo i Perštát z německého BergStadt (Horní Město neboli Velké Hory). Sousednímu Adamovu se říkalo Malé Hory.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]


Rudolfov

Počet obyvatel
Rok Počet obyvatel
1971 1928
1975 1936
1976 3539
1980 3762
1985 4099
1990 4267
1991 2323
1995 2298
2000 2329
2005 2401
2010 2430
2014 2502
Zdroj: Databáze demografických údajů
za obce ČR na czso.cz

Město Rudolfov k 1. 1. 2014 mělo 2502 obyvatele. Do vývoje počtu obyvatel v minulosti zasáhly územní změny obcí, kdy nejprve v roce 1975 bylo s Rudolfovem sloučeno 6 obcí a poté v roce 1990 se 7 obcí osamostatnilo.

Politika[editovat | editovat zdroj]

V komunálních volbách 2010 se do zastupitelstva dostali nezávislí (5), KDU-ČSL (5), ODS (3) a Věci veřejné (2).

Minulými starosty byli Ing. Miloslav Hroch (nezávislý), krátce Vratislav Klabouch (nezávislý), Ing. Milan Třebín (KDU-ČSL, 2006-2010), od roku 2010 je starostou Vít Kavalír (ODS).

Městský úřad v roce 2009 musel přesídlit do budovy pošty, protože provoz v zanedbávané budově radnice musel omezit statik. Přestože nynější radnice patří k nejstarším v Čechách, místní politici se dosud nedokázali shodnout na způsobu její opravy a formě případných státních nebo evropských dotací. V roce 2012 byla vybudována zcela nová radnice v prostorách rudolfovského zámečku.V prostorách Perkmistrovského domu se nyní nachází Hornické muzeum, otevřené od 1. 10. 2014.

Kultura a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Rudolfově.

Najdeme zde starobylou Perkmistrovský dům (muzeum), základní devítiletou školu s jídelnou, mateřskou školku, tělocvičnu, římskokatolický kostel Sv.Víta (výrazný orientační bod) s děkanstvím a Sbor smíření CČSH s farou.

  • renesanční původně luteránský kostel sv. Víta z 2. pol. 16. století, po roce 1620 římskokatolický. V kostele bývala gotická socha Madony – tzv. Madona z Rudolfova, jedna z nejstarších v Čechách, dnes zapůjčená v Alšově jihočeské galerii v Hluboké.
  • Perkmistrovský dům původně sídlo král. báňského úřadu z konce 16. století, později radnice, nyní Hornické muzeum
  • bývalý renesanční zámeček sloužící v pozdější době jako kasárna
  • naučná stezka Rudolfovo město – po stopách hornické činnosti – zbytky a fragmenty v okolní krajině

Občané města jezdí za kulturou do Českých Budějovic a na menší akce do okolních vesnic. V městě se konají jednou ročně malé Hornické slavnosti a příležitostné charitativní akce. Aktivita zastupitelstva se v této oblasti soustřeďuje na vítání nově narozených občánků na radnici.

Hospodářství, infrastruktura, doprava[editovat | editovat zdroj]

Rudolfov nemá přirozené náměstí, to částečně nahrazuje parkoviště u hasičské zbrojnice. Historické centrum u sochy sv. Jana Nepomuckého tuto úlohu neplní kvůli chaotické zástavbě. Uvažuje se o výstavbě náměstí s novým městským úřadem a supermarketem vedle hřbitova na Farské louce.

Vzhledem k těsné blízkosti Českých Budějovic je Rudolfov napojen na síť MHD tohoto krajského města. Do Rudolfova jezdí autobusová linka 21 (dříve 1, poté krátkou dobu i 18), která jezdí z Haklových Dvorů přes Nádraží na Rudolfov ke Kostelu, na Hlincovou Horu, Rudolfov na Americe a několik spojů pouze do Nového Vráta – U Scanie.

V minulosti ležel na hlavním silničním tahu na Brno (dnes silnice II/634), po vybudování přeložky této silnice mezi Hůrami a Libničí směrem na Lišov ho lze nyní minout ze severní strany. Malá část městských ulic má dosud jen nezpevněný povrch.

Přímo na území Rudolfova železnice nevede, do oblasti asi 600 metrů západně od západní hranice Rudolfova však vede železniční vlečka od Českých Budějovic.

V letech 1932-1955 fungovalo jižně od města, na svahu Dlouhého vrchu malé letiště pro kluzáky, mezi lety 1946-1952 i s hangárem pro pět letadel a řídící věží. Ve druhé polovině 20. století se místo využívalo pouze k letům na rogalu a na místě byl instalován pomník bezmotorového létání. Později se prostor začal využívat k paraglidingu.[4][5]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Město leží na úbočí Lišovského prahu (asi 480 m n. m.) asi 5 km severovýchodně od centra Českých Budějovic. Z Rudolfova je za hezkého počasí velmi krásný výhled přes Českobudějovickou pánev na Kleť a střední Šumavu (Boubínská a Želnavská hornatina).

Lesy východně od města v údolích Rudolfovského potoka a Vráteckého potoka, které protékají po okraji města, jsou příjemné pro procházky v přírodě – toho využívají rodiny s dětmi z Českých Budějovic, protože do Rudolfova jezdí autobusy MHD. Na severním okraji Rudolfova dále začíná cyklistická stezka, kterou vybudovala sousední obec Hlincová Hora.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. [1]
  3. Pobočky UHÚL
  4. Na Dubičák se na jeden den vrátili letci. Českobudějovický deník. 2011-06-26. Dostupné online [cit. 2017-08-20]. (česky) 
  5. WWW.WPARTNER.CZ, WRS - redakční systém - W Partner s.r.o. -. O obci - Obec - Obec Dubičné. www.dubicne.cz [online].  [cit. 2017-08-20]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Böhnel Bedřich: Dějiny města Rudolfova, České Budějovice 1956.
  • Černý Jiří: Farní kostel sv. Víta v Rudolfově. Stručně z historie. Rudolfovský Patriot. Občasník rudolfovského spolku Patriot, 2000, č. 7 (prosinec), s. 8 – 11.
  • Klabouch Vratislav: Rudolfovsko. Praha - Litomyšl 2008.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]