Přeskočit na obsah

Jiří Probošt

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jiří Probošt
Narození24. dubna 1880
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí29. prosince 1953 (ve věku 73 let)
Rudolfov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníKosmonosy
Národnostčeská
Povoláníberní úředník
Manžel(ka)Marie, rozená Hoftychová (manželství v letech 1924–1945) Marie, rozená Hradcová (manželství v letech 1951–1953)
Znám jakomalíř a grafik
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jiří Probošt (24. dubna 1880 Vídeň – 29. prosince 1953 Rudolfov) byl jihočeský malíř a grafik, specializovaný zejména na krajinomalbu.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Dětství a mládí

[editovat | editovat zdroj]

Jiří Probošt se narodil 24. dubna 1880 ve Vídni na adrese Rennweg č. 2. Jeho otec (1838–1881) byl správcem schwarzenberského majetku v Třeboni. Matka Jiřího Probošta se za svobodna jmenovala Čápová a pocházela z Horních Beřkovic v Polabí. Měl sestry Marii (zemřela v mládí, v roce 1899) a Ludmilu. Rodina žila po smrti otce v Českých Budějovicích ve Střelnické ulici č. 21. Po studiích na české reálce v Českých Budějovicích (1892–1900) pracoval Jiří Probošt jako berní úředník v Třeboni a v Lišově.

Kariéra a občanská činnost

[editovat | editovat zdroj]

Brzy započatá celoživotní kariéra berního úředníka vyústila v době po 1. světové válce ve funkci přednosty berního úřadu v Třeboni. V roce 1918 byl pověřen úřadem starosty města jako předseda správní komise v Rudolfově u Českých Budějovic. Funkci vykonával do prvních svobodných voleb v roce 1919. Penzionován byl v roce 1937 a od té doby se naplno věnoval výtvarné činnosti.

Vlastní rodina a vila v Rudolfově

[editovat | editovat zdroj]
Rodinná vila manželů Proboštových v Rudolfově u Českých Budějovic.

V roce 1924 se Jiří Probošt oženil, jeho manželka Marie, rozená Hoftychová (1889–1945), pocházela z Lišova a byla učitelkou češtiny a němčiny. Manželé si nechali na začátku 30. let 20. století přestavět zahradní dům na vilu, jejíž architektonický návrh vytvořil Ing. arch. Otakar Weinzettel, žák Josefa Schulze. Vila s ateliérem nese prvky geometrické secese a Proboštova rodina ji užívala až do roku 2003. Druhá manželka J. Probošta se také jmenovala Marie, byla rozená Hradcová (1907–2003), sňatek byl uzavřen v roce 1951. Před sňatkem byla úřednicí a jako vdova se dlouhá desetiletí významně podílela na udržování uměleckého i osobního odkazu Jiřího Probošta. Obě manželství zůstala bezdětná a o odkaz Jiřího Probošta dále pečuje hudebník a pedagog Jiří Podnecký.

Výtvarné vzdělání a členství v organizacích výtvarníků

[editovat | editovat zdroj]

Základy výtvarného vzdělání získal J. Probošt na reálce u prof. Petra Rady, otce krajináře Vlastimila Rady a v kurzu při Městském muzeu v Českých Budějovicích. Jeho učiteli byli i krajináři Jan Kojan (od roku 1932) a Rudolf Vejrych. V roce 1935 navštěvoval pražskou privátní školu akademického malíře Josefa Šilhavého (*1891), kde si prohloubil znalosti figurální kresby. Jako řádný posluchač absolvoval v roce 1936 výuku kresby a malby na Ukrajinské akademii výtvarného umění "Studio" v Praze. Malířství a grafické techniky studoval na vlastní náklady také na pařížské Akademii de la Grande Chaumiére u Othona Friezse (*1879) a Jeana Julese Dufoura (*1889) v roce 1937 a v témže roce navštěvoval École Technique Supérieure de Dessin Applique v rámci své cesty po Francii. Ve Francii žil několik měsíců i v roce 1939.

Byl dlouholetým členem Sdružení jihočeských výtvarníků[1][2] a od 30. let 20. století byl členem Syndikátu výtvarníků československých.

Náměty a technika

[editovat | editovat zdroj]

Krajinářsky se věnoval jižním Čechám, zejména Rudolfovu a jeho okolí, Českému Krumlovu, Prachaticím, Lhenicím, Písku a mnoha dalším místům. Maloval v plenéru, na zahradě a v ateliéru či salónu své vily v Rudolfově. Ztvárnil i portréty slovenských zemědělců v krojích, portréty obyvatel Rudolfova, zátiší a akty. Jiří Probošt se věnoval malbě (olejomalbě i akvarelu) a kresbě (rudka, uhel). Pro jeho malbu je typická jasná barevnost.

Výstavy

[editovat | editovat zdroj]
  • 1937 Mezinárodní výstava umění a techniky v moderním životě, Paříž
  • 1938 49. výstava Salon de Artistes Indépendants (Jarní Salon nezávislých umělců), Paříž
  • 1939 Souborná výstava obrazů, Galerie Sdružení výtvarníků, Praha 1, Perštýn 7. Výstava byla úspěšná, jeden z jeho obrazů zakoupila i Národní galerie.[3]
  • 1942 České Budějovice
  • Několik desítek výstav pořádaných Sdružením jihočeských výtvarníků (od roku 1934) a Syndikátem výtvarníků československých, Praze, Brně, Plzni a řadě jihočeských měst.[4].
  • 1950 souborná výstava, České Budějovice
  • 2009, 11.–25. 9. výstava Jiří Probošt – České Budějovice – Paříž. Obrazy, akvarely z počátku 20. století. Galerie Pod kamennou žábou, České Budějovice
  • 2010, 25.–30. 4. výstava Obrazy Jiřího Probošta, Obřadní síň Města Rudolfov
  • 2010, 7. 5.–2. 6. výstava Obrazy Jiřího Probošta, Schwarzenberský špitál v Lišově[5]
  • 2020, 13. 9.–31. 10. výstava v Hornickém muzeu Rudolfov, pořádaná městem Rudolfov

Dílo - výběr

[editovat | editovat zdroj]

Dochovaly se Jiřím Proboštem ručně psané seznamy více než šesti set vlastních děl.

Výběr:

  • Květinové zátiší, kolem 1900, akvarel, 23×54 cm
  • Z obory, dvě srnky pod smrkem, 1900, olej, 50×40 cm
  • Autoportrét, kolem 1925, olej, 29×34 cm
  • Zátiší s japonskou kdoulí, 1930, olej, 67×127 cm
  • U mlátičky, 1932, olej, 53×40 cm
  • Potok, motiv z Rudolfova, kolem 1935, olej, 53×69 cm
  • Kopretiny ve váze, 1924, olej, 49×40 cm
  • Jarní nálada, 1930, olej, 35×25 cm
  • Podzimní nálada, 1930, olej, 35×25 cm
  • Motiv z Rudolfova, kolem 1934, olej, 70×50 cm
  • Slunečnice, kolem 1934, olej, 58×78 cm
  • Slunečnice v modré váze, kolem 1934, olej, 48×64 cm
  • Zima v Rudolfově, z cyklu Motivy z Rudolfova, 1934, olej, 64×45 cm
  • Cesta k Dubičnému, 1935, olej, 72×53 cm
  • Kytice se slunečnicemi, kolem 1935, olej, 60×50 cm
  • Ženský akt – dívka s knihou a slunečníkem, olej, 1935, 90×118 cm
  • Na Vltavě, 1936, olej, 97×73 cm
  • Rudolfov na jaře, z volného cyklu Motivy Rudolfova, 1936, olej, 60×44 cm
  • Halles des fleurs – Palace Louis Lepis, Paris, 1937, akvarel, 62×43 cm
  • Katedrála v Chartres, 1937, akvarel, 60×46 cm
  • Place de théâtre francaise, Paris, 1937, akvarel, 60×46 cm
  • Přístav v Tréport, 1937, akvarel, 59×46 cm
  • Zimní zahrada, 1940, olej, 52×68 cm
  • Pohled do zahrady, 1941, olej, 78×116 cm
  • Senoseč, podvečerní koupel, 1942, olej, 107×68 cm
  • Marie v nemocnici, 1944, akvarel, 43,5×30 cm
  • Přes brod, 1946, olej, 25×19 cm

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ KRUBNEROVÁ, Hana. Alois Moravec a Sdružení jihočeských výtvarníků. 2012 [cit. 2022-02-03]. 137 s. Magisterská. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Alena Kavčáková. s. 39. Dostupné online.
  2. ↑ Osoby | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. 
  3. ↑ ŠÍMA, Radek. Rudolfov vystavuje Jiřího Probošta. Českobudějovické listy. 2004-01-12. 
  4. ↑ Osoby | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. 
  5. ↑ SINE, sine. Připravujeme pro Vás. Lišovský zpravodaj. Neuvedeno, roč. 2022, čís. 1, s. 11. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • STEJSKALOVÁ, Helena. Jiří Probošt: (1880–1953): ze života a díla. 1. vyd. [s.l.]: Město Rudolfov, 2020. 71 s. ISBN 978-80-270-8876-8. 
  • PROBOŠT, Jiří. Alšovým krajem: šest původních litografických listů Jiřího Probošta a dřevoryt Jana Hally. České Budějovice: [s.n.], 1953. 
  • STEJSKALOVÁ, Helena; KOLDA, Vlastimil. Jiří Probošt (1880–1953) – obrazy: Kalendář Města Rudolfov na rok 2021. [s.l.]: Město Rudolfov, 2020. 14 s. 
  • MALÁ, Alena. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2003. 1. vyd. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2003. 363 s. ISBN 80-86171-17-5. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jiří_Probošt&oldid=24020997“