Vrátecký potok

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vrátecký potok
Soutok s Dobrovodským potokem
Soutok s Dobrovodským potokem
Základní informace
Délka toku 6,5[1] km
Plocha povodí 8[1] km²
Světadíl Evropa
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Jihočeský krajRudolfov, Vráto, Hlinsko)
Úmoří, povodí
Severní moře, Labe, Vltava
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vrátecký potok (též Hlinský nebo Dubičný potok[2]) je pravostranným přítokem Dobrovodského potoka v okrese České Budějovice. Původně byl přítokem bočního ramene Malše, z nějž byla ve středověku upravena Mlýnská stoka[3], na konci 19. století byl však potok zkrácen a přeložen.[1]

Popis toku[editovat | editovat zdroj]

Potok pramení na severovýchodním svahu kopce Baby v Lišovském prahu 1,1 km jihovýchodně od Malého Dubičného v nadmořské výšce 520 m. Teče na severozápad po hranici katastrálních území Dubičné a Hlincová Hora a postupně se pod Dlouhým vrchem zahlubuje do sevřeného zalesněného Terezina údolí[4], na jehož začátku protéká Novým rybníkem. Pod Rudolfovem opouští Vrátecký potok Lišovský práh a vtéká do Českobudějovické pánve. Mění svůj směr na jihozápadní a protéká Vrátem, od Hlinska směřuje na západ. V dalším úseku se pod výšinou „Na krásné vyhlídce“ (u nynější střední zemědělské školy) potok přikláněl k Třeboňské silnici (od roku 1816 nazývaná Stará Vídeňská cesta, od roku 1875 Lannova třída), potoční koryto probíhalo těsně podél jižní strany silnice, která spojovala České Budějovice s Lišovem, Třeboní, Jindřichovým Hradcem a také Vídní a do středověkého města vstupovala Svinenskou (Vídeňskou) branou. Vrátecký potok pod hradbami vtékal do Mlýnské stoky.[5] V rámci budování moderní sítě městské kanalizace v 60. a 70. letech 19. století byl Vrátecký potok po celé délce Lannovy třídy přeměněn na podpovrchovou stoku a zaklenut cihlovou klenbou. Na Lannově třídě zůstala ještě nějakou dobu zachována dvě souběžná stromořadí, lemující původně oba potoční břehy.[5] Na konci 19. století byl potok zkrácen, zaústěn do Dobrovodské stoky a bylo zakryto koryto i před Lannovou třídou.[1] I přes toto odklonění do Dobrovodského potoka, část vody pod Lannovou třídou stále protékala. V nové době se klenba nahradila betonovými panely.[6]

Vodohospodářské úpravy[editovat | editovat zdroj]

retenční nádrž Nový rybník

V roce 1783 byl Vrátecký potok zapojen do systému tzv. Společné stoky v Rudolfovském rudním revíru. Z rybníku Mrhal vedl náhon po úbočí kopce Hlincová hora do rybníka Kyselý (Saurův rybník) na Vráteckém potoce a odtud podobně po úbočí Dlouhého vrchu přes rybník Dubičanský u Dobré Vody a Mauricius na Dobrovodském potoce. Z něj byly napájeny stoupy a těžní stroj dolu Barbora.[7]

Na konci 19. století městská správa Českých Budějovic provedla z důvodu opakovaných záplav rozsáhlé vodohospodářské úpravy Vráteckého a Dobrovodského potoka. V rámci těchto úprav došlo k odklonění obou potoků, které původně vtékaly do Mlýnské stoky, z centra města. Systém je dosud funkční technickou památkou. Postupovalo se podle projektu pražského inženýra Rudolfa von Brechlera z roku 1892. Samotné regulační práce prováděly firmy Bohdana Francka a Josefa Pillmanna v letech 1897–1898. Vrátecký potok byl napojen do nového, uměle vyhloubeného koryta Dobrovodské stoky v dnešní Vodní ulici a stal se z něj přítok Dobrovodského potoka. Na horním toku Vráteckého potoka byla mezi Hlincovou Horou a Malým Dubičným vybudována retenční nádrž.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d HEŘMAN, Jiří. Vrátecký potok [online]. encyklopedie.c-budejovice.cz. Dostupné online. 
  2. VH TRES s.r.o. Povodňový plán statutárního města České Budějovice [online]. Hydrosoft Veleslavín. Dostupné online. 
  3. TRÖSTER, Martin. České Budějovice slaví 750 let: Valouny z Vltavy posloužily při dláždění ulic. Deník.cz [online]. 2015-05-16. Dostupné online. 
  4. Obec Dubičné. O obci [online]. www.dubicne.cz [cit. 2015-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-28. 
  5. a b KOSŇOVSKÁ, Jitka; HOUFKOVÁ, Petra; KOVÁŘ, Daniel. Lannova třída v Českých Budějovicích ve světle archeobotanických analýz a historických pramenů [online]. Academia, 2011. Dostupné online. 
  6. SCHINKO, Jan. První pěší zóna vznikla kvůli klenbě, která by auta neunesla. Deník.cz [online]. 2012-10-28. Dostupné online. 
  7. Stanoviště 10: Soustava sběrných stok [online]. ns-usilne-rudolfov.cz [cit. 2014-10-13]. Dostupné online. 
  8. DK. Dobrovodská stoka s retenčními nádržemi [online]. www.SlavneStavby.cz. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]