Kleť

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kleť
Rozhledna na Kleti
Vrchol 1083,2 m n. m.
Prominence 430 m ↓ Nová Hospoda u Březovíku
Izolace 14 km → Chlum[1]
Povodí Vltava
Poznámka rozhledna
Poloha
Světadíl Evropa
Státy Česko Česko
Pohoří Šumavské podhůří / Prachatická hornatina / Blanský les / Kleťská hornatina
Souřadnice 48°51′54″ s. š., 14°17′2″ v. d.
Kleť
Fire.svg
Kleť
Geologie
Hornina granulit
Pohled z rozhledny.
Sluneční hodiny na Kleti jsou kvůli vzrostlým stromům v okolí ve stínu

Kleť (německy Schöninger) je s nadmořskou výškou 1083 m n. m. nejvyšší hora Blanského lesa, který je součástí Šumavského podhůří. Leží 6 km severozápadně od Českého Krumlova a 18 km na jihozápad od Českých Budějovic.

Na jejím vrcholu stojí nejstarší kamenná rozhledna v Čechách – Josefova věž, a roubená horská chata s restaurací chráněná jako kulturní památka – Tereziina chata.

Původ jména[editovat | editovat zdroj]

Hora Kleť nese jedno z vůbec nejstarších zaznamenaných pojmenování hor v Čechách. První písemná zmínka o jejím jménu pochází z roku 1263, kdy je uváděna jako mons Nakletti, další záznam z roku 1318 ji zmiňuje jako mons Naclati. Z těchto dokladů se usuzuje na původ jména ze staročeského slova klětЬ ve významu bouda, komůrka, sklep zřejmě podle nějaké skalní skrýše a nebo ze staročeského slova klatЬ ve významu hrot, špice. Německý název Schöninger vznikl překladem z pojmenování Krasletínská hora (po blízké vsi Krasetín - dříve Krasletín), neboť verschönen znamená krášlit (krasliti)[2].

Vegetace[editovat | editovat zdroj]

Přírodní rezervace[editovat | editovat zdroj]

Na severozápadním úbočí hory se nachází přírodní rezervace Kleť, kde jsou chráněny přirozené bučiny s jedlí bělokorou a suťové lesy vyšších poloh. Tato rezervace si zachovala původní bukový les-prales, takový jaký se v podhorských polohách vyskytoval na mnoha místech střední Evropy, ale na většině míst byl nahrazen např. smrkovými porosty. Některé rostliny a mravenci jsou glaciálním reliktem a jinde než v Blanském lese se u nás nevyskytuji. V rezervaci se nacházejí i geologické zajímavosti.

Stavby na vrcholu[editovat | editovat zdroj]

Rozhledna Josefova věž[editovat | editovat zdroj]

Na vrcholu hory byla v letech 18221825 vystavěna knížetem a vévodou krumlovským Josefem II. ze Schwarzenbergu, vůbec první kamenná rozhledna v Čechách. Kníže tímto krokem cílil na rozvoj místní turistiky, neboť byl sám vášnivým milovníkem cestování a turismu. Rozhledna, která byla pojmenována na počest svého stavitele – Josefova věž, nabízí za příznivého počasí rozhled až k Alpám, na Lipno, či elektrárnu Temelín. Je vysoká 20 metrů a na její vrchol vede 110 schodů.[3].

Tereziina chata[editovat | editovat zdroj]

U Josefovy věže stojí roubená horská restaurace Tereziina chata s ubytovacím zařízením, vybudovaná v roce 1925. Tereziina chata, pojmenována podle své patronky – manželky jihočeského mecenáše Jana Nepomuka II. ze Schwarzenbergu, bývá hlavním cílem místní turistiky.

V blízkosti chaty a rozhledy se nacházejí i nejvýše položené sluneční hodiny v Čechách. Na vrcholu nelze přehlédnout televizní vysílač pro jižní Čechy vysoký 175 metrů, který byl postaven roku 1978.[4].

Hvězdárna[editovat | editovat zdroj]

Kousek pod vrcholem stojí hvězdárna, která náleží ke světové špičce v oblasti zkoumání planetek. Na její počest je nazvána planetka (2199) Kleť. Byla postavena v letech 1957-1958.

Cesty na vrchol[editovat | editovat zdroj]

Na vrchol Kleti lze vystoupat pěšky, vyjet na kole či se nechat vyvézt lanovkou.

Pěší výstupy[editovat | editovat zdroj]

Turistické stezky vedou na Kleť ze všech světových stran:

  • od jihu vede modře modrá turistická značka značená stezka z Českého Krumlova,
  • od západu červeně červená turistická značka značená stezka z Chvalšin a modře modrá turistická značka značená stezka z Rohů,
  • od severu žlutě žlutá turistická značka značená stezka z Křemže a zeleně zelená turistická značka značená stezka z Holubova,
  • od východu žlutě žlutá turistická značka značená stezka z Plešovic a červeně červená turistická značka značená stezka ze Zlaté Koruny.

Na kole[editovat | editovat zdroj]

Pro cyklisty vede na Kleť odbočka z cyklotrasy č. 1166[5]. Tato odbočka je jedinou asfaltovou přístupovou trasou na vrchol. Od jihu z Českého Krumlova lze vyjet na vrchol zhruba po následující v tabulce uvedené trase s téměř 5% průměrným stoupáním. Závěrečný úsek výše uvedená odbočka z cyklotrasy 1166: Plánský - Kleť je nejnáročnější partií cyklovýstupu s nejvyšším stoupáním okolo 6%.

Bod trasy Kilometr Nadm. výška (m) Průměrný sklon
Č. Krumlov (zámek) 0.00 490 x %
Třída Míru 0.50 530 8.51 %
Nový Dvůr 2.70 650 5.38 %
U Granátníku 4.60 710 3.16%
U Modrého obrazu 6.20 800 5.63%
Plánský 9.00 900 3.57%
U Vodárny 10.50 1015 7.67%
Kleť 12.00 1084 4.60%

Lanovka[editovat | editovat zdroj]

Lanová dráha na vrchol.

Na svahu hory se nachází sjezdovka a lyžařský vlek. Z Krasetína na severovýchodním úbočí vede na vrchol sedačková lanová dráha, dlouhá 1 792 m a překonávající během 15 minut převýšení 383 m.

Místní tradice[editovat | editovat zdroj]

V okolí Českého Krumlova se pěší výstupy na Kleť těší velké oblibě. V Tereziině chatě lze své aktivity zaznamenávat v tzv. Knize výstupů. Na konci roku je pak vyhlášen Král a Královna s nejvyšším počtem výstupů za celý rok. Od roku 2004 je nepřetržitým Králem na Kleti Roman Hommer, který je zároveň držitelem rekordu s 420 výstupy za rok 2004.

Králem za rok 2014 se stal opět Roman Hommer s 388 výstupy a královnou za rok 2014 Alena Klimešová s 333 výstupy.

Vedlejší vrchol[editovat | editovat zdroj]

Asi 500 m jihovýchodně od hlavního vrcholu se nachází vedlejší vrchol Malá Kleť (1042 m, souřadnice 48°51′39″ s. š., 14°17′18″ v. d.). Jde o zalesněnou vyvýšeninu s balvany a vrcholovou skalkou, nedaleko rozcestí Pod Kletí, kde se spojují červená červená turistická značka a žlutá žlutá turistická značka značka.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Prominence a izolace ultratisícovek šumavské soustavy [online]. Ultratisicovky.cz. Dostupné online.  
  2. LUTTERER, Ivan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Havlíčkův Brod : nakladatelství Tobiáš, 1997. ISBN 80-85808-50-1. Kapitola Kleť, s. 127.  
  3. POHORECKÝ, Vladimír. Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech. Praha : Radioservis a.s., 2000. ISBN 80-86212-10-6. Kapitola Rozhledna na Kleti, s. 49.  
  4. Česká republika – Stručný turistický průvodce. Cheb : Music, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kapitola Kleť, s. 217.  
  5. http://www.cyklotrasy.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=138512

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]