Černá věž (České Budějovice)
| Černá věž | |
|---|---|
 Pohled na Černou věž od náměstí Přemysla Otakara II. Před ní je vidět pomník Jana Valeriána Jirsíka a vpravo průčelí katedrály sv. Mikuláše. Za věží dále pokračuje ulice U Černé věže | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesanční architektura |
| Výstavba | 16. století (1549–1577) |
| Stavitel | Vincenc Vogarelli |
| Poloha | |
| Adresa | České Budějovice 1,  Česko |
| Ulice | U Černé věže |
| Souřadnice | 48°58′31,92″ s. š., 14°28′32,49″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 36874/3-635 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Černá věž je známá stavba ze 16. století v centru Českých Budějovic u katedrály svatého Mikuláše. Dnes je oblíbenou turistickou atrakcí, která je v sezóně zpřístupněna veřejnosti a poskytuje výhled především na centrum města.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Rozhodnutí o stavbě věže, která měla sloužit jako strážná a hlásná věž, zvonice a v neposlední řadě jako symbol bohatství města, schválila českobudějovická městská rada v roce 1547 a ihned byly zahájeny přípravné práce. Vzhledem k nepříznivým hydrologickým poměrům v podloží musela být půda před položením základů zpevněna dubovými pilotami. Výstavba proběhla v letech 1549–1577. Základní kámen byl položen v roce 1550.[1] Během výstavby byla postupně uváděna jména několika místních stavitelů – Hans Spatz, Lorenc, Vincenc Vogarelli.[1] V roce 1573 byly zavěšeny první zvony.[1] V roce 1606 byla věž dodatečně vybavena hodinami.[2]
Věž prodělala několik větších i menších rekonstrukcí a oprav, poslední generální rekonstrukce proběhla v letech 1982–1985. V roce 1993 byl u Černé věže obnoven pomník Jana Valeriána Jirsíka.
Původ jména
[editovat | editovat zdroj]Traduje se, že označení věže souvisí s velkým požárem Českých Budějovic v roce 1641, při kterém měl povrch kamenných kvádrů zčernat. Ve skutečnosti se označení Černá věž začalo objevovat až kolem roku 1890. Právě v 19. století opadaly poslední zbytky malované omítky a povrch kamenů zčernal, pravděpodobně v důsledku znečištění ovzduší rozvojem průmyslu a spalováním uhlí.[3]
Orloj
[editovat | editovat zdroj]V 17. století byl pod ciferník, umístěný na jižní straně věže, přidán ukazatel měsíčních fází, tzv. malý orloj,[2] budějovickými nazývaný Mondšajn.[4] Má podobu koule o průměru 60 centimetrů, jehož polovina je natřená zlatě, druhá černě. Jednou za 29,531 dne se otočí kolem své osy, k čemuž využívá pohon hlavního hodinového stroje. Roku 1687 jej opravoval mědikovec Jeremiáš Greillinger a malíř Karel Bonanella obnovil povrchový nátěr: Jedna polovina byla zlatá, druhá modrá se zlatými hvězdami. V roce 1692 věžný upozornil na zpožďování hodin v důsledku orloje, takže musela být provedena další oprava.[4] Od roku 1892 byl porouchán a až dne 14. 4. 1985 jej zprovoznil Karel Hebík.[2] Z této opravy pochází také současný zlato-černý nátěr.[4]
Popis věže
[editovat | editovat zdroj]Věž má čtvercový půdorys o délce strany 11,6 m a je vysoká 71,9 m. Stěny jsou u základů silnější (3,1 metru), se vzrůstající výškou se zužují (ve výši ochozu jsou mají už mírně pod dva metry). Její interiér je rozčleněn na 9 podlaží. V 9. patře věže byl původně byt pro věžného a jeho rodinu. Na jeho úrovni se nachází ochoz, který nese římsu střešní báně. Do výšky pátého patra byla vystavěna v gotickém slohu, od šestého patra po báň pak převládá sloh renesanční.
Zvony
[editovat | editovat zdroj]
Věž je vybavena celkem 7 zvony (v 6. a 7. podlaží a v báni) a dvěma cymbály[5] Podle stáří jsou to:
Stříbrný
[editovat | editovat zdroj]Tón fis, ulit v roce 1630 Vojtěchem Arnoldem. Míry: spodní průměr 1,02 m; výška 0,9 m. Nápisy na zvonu jsou latinské a německé:
REX GLORIAE // VENI NOBIS CVM PACE // MDCXXX. ADALBERTVS ARNOLD HAT MICH GEGO(SEN).
MARIA // HILF MIR VON NOT // O MARIA
Maria
[editovat | editovat zdroj]Tón E, ulit roku 1684 Paulem Haagem z Českých Budějovic. Míry: spodní průměr 0,64 m; výška 0,54 m. Latinsko-německý nápis na zvonu:
SANCTA MARIA ORA PRO NOBIS GOS MICH PAVL HAG IN PVDWE AN(N)O 1684
Umíráček
[editovat | editovat zdroj]Tón A, ulit Silviem Kreuzem z Lince v roce 1705. Míry: spodní průměr 0,45 m; výška 0,35 m. Německé nápisy na zvonu:
MARIA IOSEPH S: BARBARA REIN // SOLLEN ALLEN STERBENDEN GNEDIG VND PARMHERRZIG SEIN // SILVIVS CRVCE GOSS MICH IN PVDWEIS ANNO 1705
PALTH: FRA: MARDETSCHLEGER K: K: M: V: A: ZEIG-WART VND // DES: E: ANNA BAR: ROS: HABEN MICH MACHEN LASSEN ANNO 1705
Bumerin
[editovat | editovat zdroj]Tón A, ulit roku 1723 Silviem Kreuzem z Lince. Míry: spodní průměr 1,82 m; hloubka 1,34 m. Jedná se o největší ze zvonů ve věži, jeho hmotnost je asi 3,5 t. Byl odlit ze stejnojmenného zvonu původně visícího v kostele sv. Mikuláše (asi 4,5 t, odlit 1507). Latinské nápisy na zvonu:
HOC OPVS DEO B: V: MARIAE SS: NICOLAO AVRATIANO DONATO IN HONOREM FABRIPARATVM DEPELLAT LONGE FVLMINA // BELLA LVEM VERVM CARO FACTVM IESVS NAZARENVS REX IVDAEORVM ANNO MDCCXXIII SYLVIVS KREYTZ LINCENSIS ME FVDIT
Oktava
[editovat | editovat zdroj]Tón A, odlit v roce 1724 Silviem Kreuzem z Lince. Míry: spodní průměr 0,91 m; výška 0,75 m. Latinské nápisy na zvonu:
+ SIVIVS CREVZ GOSS MICH IN LINZ ANNO 1723
HONORI // ET // VENERATIONI // DIVIS // CAROLO ELISABETHAE // ET // MARGARETHAE // IN // ANNO ISTO // FVSA
Marta
[editovat | editovat zdroj]Tón cis, odlit v roce 1723 Silviem Kreuzem z Lince. Míry: spodní průměr 1,45 m; hloubka 1,02 m. Latinské nápisy na zvonu:
+ SANCTE DEVS SANCTE FORTIS SANCTE IMMORTALIS MISERE NOBIS + SYLVIVS KREYZ LINCENSIS ME FVDIT
S. VITVS.
+ QVINTA ET OCTAVA SEPTEMBRIS + DEO VERO LAVS ET GLORIA + CAROLVS SEXTVS TER AVGVSTVS CVM ELEGIA CONIVGE SVA ELISABETHA LEGIA PROLE GRAVIDA CORONANTVR PRAGAE
Budvar
[editovat | editovat zdroj]Tón E, odlit v roce 1995 Rudolfem Pernerem z Pasova. Míry: spodní průměr 1,2 m; hloubka 0,9 m. Česko-německé nápisy na zvonu:
1895 1995
1265 – 1995 // 730 LET
DEJ BŮH ŠTĚSTÍ (v pivovarnickém znaku)
ČESKÉ BUDĚJOVICE // P 1995 // RUDOLF // PERNER // PASSAU
13. prosince 2021 oznámilo město České Budějovice odkoupení zvonu Budvar od společnosti Budvar za částku 33 500 Kč + DPH a ukončení nájemní smlouvy na 5. patro Černé věže, kde je zvon zavěšen.[6]
Návštěvnost
[editovat | editovat zdroj]| Rok | Počet návštěvníků |
|---|---|
| 2015 | 30 079 |
| 2016 | 30 802 |
| 2017 | 26 152 |
| 2018 | 34 390 |
| 2019 | 32 600 |
Pověsti
[editovat | editovat zdroj]
Zvon Bumerin (též lidově Pumerin) původně patřil městu Rudolfovu, avšak při sporu místních horníků s Budějovicemi byl Rudolfovu zabaven místní kostel. Rozhořčení horníci chtěli zachránit alespoň svůj zvon, a tak ho zakopali do země. Později však už to místo nedokázali najít a zvon byl ztracen. O mnoho let později byl zvon vyhrabán zaběhlým vepřem na Sviní louce u obce Lišov. Pasáček vepřů zvon vykopal a daroval jej svému městu. Avšak pro lišovskou věž byl příliš těžký, a tak jej radní prodali Budějovicím. Ti museli vysázet dukáty po celé cestě z Budějovic až do Lišova. Lišovští si za to koupili tři malé zvony a ještě jim zbylo. Protože byl zvon tak drahý, při zvonění z něj prý létají zlaťáky. Spatřit je však může jen člověk zdaleka, neboť symbolizují bohatství města.
O umíráčku se vypravuje, že věžnému se nechtělo stoupat do vyšších pater věže pokaždé, když bylo třeba zvonit zemřelému. Proto si ke zvonové hlavě přivázal dlouhý řemen, který dosahoval až k jeho bytu na věži. Aby měl zvonění snazší, prý mu přitom pomáhá kostlivec, který na zvonu sedí. Kostlivce však mohou spatřit pouze děti, přesto není radno hledět na rozhoupaný umíráček.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Památkový katalog: Zvonice Černá věž [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-10-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c BINDER, Milan. Věže a věžičky Českých Budějovic, aneb, Nejen Praha je stověžatá. České Budějovice: M. Binder, 2006. ISBN 80-903636-2-8. S. 1–2.
- ↑ KOVÁŘ, Daniel. Kamenné srdce města. BUDLive. 2023, roč. VIII., čís. jaro, s. 25. ISSN 2464-6075.
- ↑ a b c Zuzana Thomová, Jiří Chvojka, Ondřej Chvojka, Daniel Kovář, Jiří Nikrmajer. 100 zajímavostí ze starých Českých Budějovic. Plzeň: Starý most, 2019. ISBN 9788076400061. S. 21.
- ↑ E15.cz. Náměstí 100 x 100 metrů, vězení na Černé věži. Vše je jinak. E15.cz [online]. CZECH NEWS CENTER a.s. [cit. 2020-04-12]. Dostupné online.
- ↑ KOLLARCZYKOVÁ, Renáta. Město koupí zvon Budvar. c-budejovice.cz [online]. Statutární město České Budějovice, 2021-12-13 [cit. 2022-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Návštěvnost památek - [online]. [cit. 2020-06-05]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Encyklopedie Českých Budějovic
- KOVÁŘ, Daniel, KOBLASA, Pavel. Kniha o Černé věži. České Budějovice: JELMO, 1997.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Černá věž na Wikimedia Commons - Informace na hrady.cz, s otevírací dobou
- Základní informace a fotografie Archivováno 20. 2. 2005 na Wayback Machine.
- Informace o zvonech s fotografiemi
- Podrobná historie, fotografie a nahrávky zvonů
- Hodinové věže v Česku
- Renesanční zvonice v Česku
- Orloje v Česku
- Historické věže a brány v Česku
- Gotické věže v Českých Budějovicích
- Renesanční věže v Česku
- Renesanční stavby v Českých Budějovicích
- Stavby poškozené bleskem
- Kulturní památky v Českých Budějovicích
- Městská památková rezervace České Budějovice
- U Černé věže (České Budějovice)
- Obytné věže a brány v Česku