Mumlavský vodopád

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mumlavský vodopád
Mumlavsky vodopad.jpg
Rozměry
Celková výška 12 m
Poloha
Světadíl Evropa
Státy ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Mumlavský vodopád
Blue pog.svg
Mumlavský vodopád
Ostatní
Vodní tok Mumlava
Povodí Jizera
Typ skalní bloky v žulovém řečišti

Mumlavský vodopád (angl. Mumlava Waterfall) je necelých 10 metrů vysoký vodopád, který se nachází v Libereckém kraji, okrese Semily v České republice asi 2 km od Harrachova.[1]

Jedná se o přírodní zajímavost, která se nachází v ochranném pásmu Krkonošského národního parku. Název je odvozen z německého slova murmeln což v překladu znamená mumlat.[2]

Z hydrologického hlediska se jedná o jeden z nejmohutnějších vodopádů v České republice a to z něj dělá také jeden z nejkrásnějších a turisty nejvyhledávanějších vodopádů v Čechách.[3] Zajímavostí vodopádu jsou pak tzv. obří hrnce a kotle nazývané také jako čertova oka, kterých se na toku nachází hned několik. Největší z nich dosahuje v průměru až 6 metrů a hloubky 3 metrů.[4]

Okolí vodopádu je bohaté na typickou lesní flóru a faunu. Přístup k vodopádu je možný po asfaltové cestě přímo z Harrachova po modré turistické značce.

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno Mumlavského vodopádu pochází z něm. slova murmeln, česky mumlat. Tento název byl použit, protože dokonale vystihuje zvuk, který vodopád vydává.[2]

Lokalita[editovat | editovat zdroj]

Mumlavský vodopád se rozprostírá v Harrachovské kotlině na řece Mumlavě.

Základní údaje[editovat | editovat zdroj]

Vodopád se nachází 760 m n. m. Je vysoký v průměru 8,9 m, výška se liší na levé a pravé straně, kde se stěna mírně svažuje. Od jednoznačně nejvýše položené tůně je pak vysoký 9,9 m. Šířka dosahuje až 10 m, nicméně při nízkém průtoku se tok může rozdělit na několik menších ramen. Průměrný roční průtok činí 800 l/s. Plocha povodí je zhruba 19 km2. Mohutnost se udává na 7120 m*l/s.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínky o Mumlavském vodopádu začínají s prvními turistickými výlety v Krkonoších. První věrohodné záznamy se objevují v díle J. K. E. Hosera z roku 1804, který říčku nazývá Muml. Další zmínky jsou od českých turistů z roku 1882 Řivnáčův Průvodce po království Českém, jež je také nejstarším souhrnným průvodcem po Čechách. Přestože je Mumlavský vodopád zakreslen ve všech turistických mapách a je jedním z nejvýznamnějších  vodopádů v ČR, s jeho staršími obrazy či rytinami se z neznámých důvodů ale nesetkáváme.[2]

Důvody ochrany[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o nejdokonalejší typ horizontálního celistvého vodopádu v České republice.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Klima[editovat | editovat zdroj]

Přírodní podmínky jsou po většinu roku drsnější než bývají v údolí. Jedná se zde o horské klima, a tak tomu odpovídají i teploty. Podnebí je tu ovlivněno přilehlými horami, proto je ve vyšších nadmořských výškách přes celý rok obecně chladněji.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Geologický podklad Mumlavského vodopádu a přilehlé krajiny tvoří středně zrnitá biotická žula. Jedná se o strukturně-tektonickou, tj. kompaktnější horninovou partii, se systémem podélných a příčných puklin. Významné jsou pak i šikmo příčné či příčně svislé pukliny.

Vodopád je ovlivněn zpětnou erozí a lokální erozí Harrachovské kotliny v důsledku tektonického poklesu. Tato lokální eroze proběhla v mladších třetihorách. Vznikla zde nerovnost, která se prohlubovala a dala vzniknout nynější Harrachovské kotlině. Není vyloučeno, že se tento proces neopakoval znovu i v pozdější době.[2]

Hydrologie[editovat | editovat zdroj]

Mumlavský vodopád vytváří horská řeka Mumlava, která protéká Krkonošemi. Ta se skládá z Malé a Velké Mumlavy, které se ve výšce 1030 m n. m. u turistického rozcestníku Krakonošova snídaně spojují.[5]Cestou překonává až 12 m vysoké převýšení  tvořené skalními bloky v žulovém řečišti.[3] Mumlava protéká Mumlavským dolem a po 12,2 km se vlévá do Jizery. Tvoří tak hranici mezi Krkonošemi a Jizerskými horami.[6]

Mumlavský vodopád má po většinu roku stálý tok a stává se tak jedním z nejvodnatějších vodopádu v ČR. Nejmohutnější je vodopád při jarním tání. Naopak v zimě proud vody zamrzá a vytváří unikátní přírodní dílo tzv. ledopád.[3]

Zajímavostí jsou tzv. obří hrnce a kotle nazývané také jako čertova oka. Jsou to útvary, respektive prohlubně, které vznikly působením silného proudu řeky na žulové bloky, do kterých padající voda společně s kamínky vyhloubila díru, ve které nadále cirkulovala. Tyto útvary zde dosahují až 6 metrů v průměru a až 3 m hloubky. Lze je najít přímo pod vodopádem, ale i jinde v řečišti.[4] V létě při vysokých teplotách mohou tyto přirozeně vytvořené tůně lákat turisty ke koupání, bohužel tůně jsou hluboké, dokonale hladké a často v nich bývá velmi silný proud, proto hrozí nebezpečí, že člověku se nepodaří vylézt bez cizí pomoci a může se i utopit.

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola)
Ploník ztenčený (Polytrichum formosum)

Lesy v okolí vodopádu jsou již nepůvodní. Zaujímá jej především smrkovo-bukový les. V dnešní době je snaha k přiblížit se původnímu složení lesa a jeho ochrana proti škůdcům a negativním vlivům. Z tohoto důvodu se zde hojně vysazují především listnaté stromy, jelikož jsou odolnější. Jsou to např. buky, jasany, javory nebo jilmy. Zástupce jehličnanů jsou jedle, které zde také bývaly původní.

Hojně se zde vyskytují různé druhy lišejníků, mechorostů a hub. Např.: dutohlávka sobí (Cladonia rangiferina), pukléřka islandská (Cetraria islandica), ploník ztenčený (Polytrichum formosum), bělomech sivý (Leucobryum glaucum), troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola) aj.

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Faunu tvoří zejména lesní zvěř a ptactvo. Jmenovitě např.: jezevec lesní (Meles meles), psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides), liška obecná (Vulpes vulpes), kuna lesní (Martes martes), prase divoké (Sus scrofa), jelen evropský (Cervus elaphus), srnec obecný (Capreolus capreolus), zajíc polní (Lepus europaeus), králík divoký (Oryctolagus cuniculus), veverka obecná (Sciurus vulgaris) aj. Zástupci ptáků jsou např.: sojka obecná (Garrulus glandarius), straka obecná (Pica pica), datel černý (Dryocopus martius), sluka lesní (Scolopax rusticola), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), tetřívek obecný (Tetrao tetrix), sokol stěhovavý (Falco peregrinus), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), výr velký (Bubo bubo), puštík obecný (Strix aluco) aj.

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Mumlavský vodopád je jedním z nejvyhledávanějších turistických cílů západní části Krkonošského národního parku a spolu s Labským a Pančavským vodopádem nejnavštěvovanější vodopád v České republice. Je velmi dobře přístupný pěšky, na kole ale trasa je vhodná i pro vozíčkáře či maminky s kočárky.  Vede zde široká asfaltová cesta, na které je zákaz motorových vozidel. Jestliže budete pokračovat dále proti proudu řeky Mumlavy, příjemnou nenáročnou procházkou lze dorazit i k dalším vodopádům, byť už o něco menším.[7]

Je zde postavena Mumlavská bouda, kterou zde nechal vybudovat hrabě Jan Harrach, právě kvůli vodopádu.Původně se jednalo o hájenku nyní objekt slouží jako výletní restaurace.[8]

Přístup[editovat | editovat zdroj]

K Mumlavských vodopádům se můžete vydat hned několika směry. Nejjednodušší a zároveň nejkratší začíná od Harrachovského autobusového nádraží po tzv. Harrachovské cestě, která je značena modrou turistickou značkou. Trasa je dlouhá 7,7 km s převýšením pouhých 163 m. Další možností je vyjít z Rýžoviště nebo od Hornického muzea, které také stojí za návštěvu.[9] Další z možností je vydat se od harrachovské sklárny po červené turistické značce.[10]

Další tipy na výlet[editovat | editovat zdroj]

Dalšími turistickými lákadly v okolí Mumlavských vodopádů je Hornické muzeum[11], které se nachází přímo na cestě k vodopádům. V centru Harrachova je možné navštívit sklářské muzeum nebo chatu Šindelku, ve které je umístěna lesnicko-myslivecká expozice.[12] Čertova hora s vyhlídkou a její úchvatný rozhled do okolní krajiny také stojí za návštěvu. O něco dál můžete navštívit Labský důl, Labskou louku, pramen řeky Labe a další vodopády, které s v KRNAPu vyskytují.

Panoramatické snímky[editovat | editovat zdroj]

Kamenité koryto řeky pod vodopádem
Tok řeky nad vodopádem

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Vodopády ČR [online]. [cit. 2016-10-17]. Dostupné online.  
  2. a b c d PILOUS, Vlastimil. Mumlavský vodopád. Časopis Krkonoše - Jizerské hory [online].  [cit. 17.10.2016]. Dostupné online.  
  3. a b c Sportovní areál Harrachov [online]. [cit. 2016-10-17]. Dostupné online.  
  4. a b Mumlavské vodopády [online]. [cit. 2016-10-17]. Dostupné online.  
  5. Mumlavský vodopád v Krkonoších [online]. [cit. 2016-10-17]. Dostupné online.  
  6. TESHIM, Andrea. Mumlavské vodopády [online]. [cit. 2016-10-17]. Dostupné online.  
  7. Turistický portál Harrachova [online]. [cit. 2016-10-17]. Dostupné online.  
  8. České hory [online]. [cit. 2016-10-17]. Dostupné online.  
  9. Cestou necestou [online]. [cit. 2016-10-17]. Dostupné online.  
  10. Turistika [online]. [cit. 2016-10-17]. Dostupné online.  
  11. Hornické muzeum Harrachov [online]. [cit. 2016-10-17]. Dostupné online.  
  12. Expozice Šindelka – Harrachov [online]. [cit. 2016-10-17]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]