Suva Reka
| Suva Reka Сува Река | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 42°22′48″ s. š., 20°49′19″ v. d. |
| Nadmořská výška | 389 m n. m. |
| Stát |  Kosovo |
| Okruh | Prizrenský |
  Suva Reka Suva Reka, Kosovo | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 361 km² |
| Počet obyvatel | 10 422 (2011) |
| Hustota zalidnění | 28,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | kk |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Suva Reka (albánsky Therandë, nebo také Suharekë, v srbské cyrilici Сува Река) je město a centrum stejnojmenné opštiny na jihozápadě Kosova, na spojnici mezi Prištinou a Prizrenem. Podle sčítání obyvatel roce 2011 žilo v Suvé Rece 10 422 lidí (v celé opštině 59 722 osob). Městem protéká řeka Topluga (albánsky Toplluhë).
Název[editovat | editovat zdroj]
Srbský název, který lze do češtiny doslovně přeložit jako Suchá řeka je původem podle místní řeky. Albánský název Therandë pochází od jména nedaleké středověké pevnosti a vytvořil jej Albanologický institut. Místy se vyskytuje i převzatý slovanský název v albanizované podobě Suharekë.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První dochovaný písemný záznam o existenci sídla pochází z roku 1465, kdy již oblast byla pod nadvládou Osmanské říše. V roce 1689 vznikla od benátského kupce Giacomo Cantelli mapa, která již tehdejší obec zahrnovala. Obec se postupně rozvinula jako město okolo silnice M-25, spojující Prištinu s Prizrenem.
Pod názvem Sahrika se objevila v tureckých záznamech. Jako sídlo existující v rámci Kosovského vilájetu měla v roce 1893 1311 obyvatel. Obyvatelstvo žilo tradičním zemědělským způsobem života. Změnu přinesla až výstavba železniční trati na Kosovo Pole.
Po první balkánské válce bylo sídlo připojeno k Srbsku. Roku 1938 zde byl postaven pravoslavný kostel sv. apoštolů Petra a Pavla, u něj vznikl také hřbitov. Do Suvé Reky se dosídlili kolonisté, kteří změnili etnické poměry ve prospěch slovanských národností. Po druhé světové válce byla obec urbanizována a stalo se z ní skutečné město. Podporován byl rozvoj především potravinářského průmyslu.
Během války v Kosovu docházelo v Suvé Rece k násilnostem. Vlna útoků začala přibližně od konce března 1999.[1] Mimo jiné byly pleněny místní knihovny. Ztratilo se nenávratně okolo třiceti tisíce knih.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Většina obyvatel města je albánské národnosti. Do roku 1999 zde žila srbská menšina, kterou tvořilo několik set až tisíc osob.[zdroj?]. V roce 1991 měla podle informací z jugoslávského sčítání lidu 10 497 obyvatel. Podle sčítání obyvatel roce 2011 žilo v Suvé Rece 10 422 lidí (v celé opštině 59 722).
Samospráva[editovat | editovat zdroj]
Obecní zastupitelstvo má 35 křesel. V čele obce je starosta.
Zeleň a životní prostředí[editovat | editovat zdroj]
V centru města se nachází malý městský park.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Kromě uvedené hlavní magistrální silnice se severně od Suvé Reky nachází také dálnice, která propojuje Prištinu a Prizren. Město má vlastní autobusové nádraží v severní části, železniční spojení se zbytkem Kosova nemá.
Kultura[editovat | editovat zdroj]
V Suvé Rece se nachází městské muzeum, městská knihovna a kulturní centrum "Ukë Bytyçi".
Ostatní instituce[editovat | editovat zdroj]
Jižně od města leží vojenská základna Casablanca. V Suvé Rece stojí policejní stanice. Město v roce 2013 spadalo pod rakouskou misi KFOR.[2]
Sport[editovat | editovat zdroj]
Město je domovem fotbalového klubu KF Ballkani, který vyhrál kosovský ligový titul v roce 2022. Následně se klubu podařilo stát se prvním v historii Kosova, který se kvalifikoval do skupinové fáze evropské soutěže a v tomto případě do evropské konferenční ligy UEFA. Tým hraje na městském stadionu, který se nachází poblíž muzea.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Suva Reka na srbské Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Suva Reka na Wikimedia Commons
