Peshkopi
| Peshkopi | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 41°40′59″ s. š., 20°25′44″ v. d. |
| Nadmořská výška | 651 m n. m. |
| Stát |  Albánie |
| Kraj | Dibrë |
| Okres | Dibrë |
  Peshkopi | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 13 251 (2011)[1] |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 218 |
| PSČ | 8301 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Peshkopi (albánsky: Peshkopia, makedonsky: Пешкопеја) je město ležící na severovýchodě Albánie, asi 20 km od hranic se Severní Makedonií, nedaleko od města Gostivar a 190 km severovýchodně od Tirany.
Peshkopi má zhruba 20 100 obyvatel. Rozkládá se v horách v nadmořské výšce cca 640 m n. m. V blízkosti města se také nachází nejvyšší vrchol Albánie, Korab. Je největším městem a sídelním pro Kraj Dibrë.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Název města pochází od slova biskup, resp. z řeckého slova ἐπίσκοπος (episkopos). V roce 1020 se skutečně stalo sídlem episkopátu, nicméně status později ztratilo.
Na konci 16. století již místní obyvatelstvo většinově konvertovalo k islámu. V tureckých záznamech se objevuje pod názvem Malý Debar (nedaleký Debar dnes v Severní Makedonii byl naopak označován jako Velký Debar). V roce 1912 v předvečer vzniku nezávislé Albánie místní obyvatelstvo bojovalo proti osmanské správě v povstání.
V roce 1912 bylo obsazeno srbskou armádou. Město bylo dne 15. dubna 1939 obsazeno vojsky fašistické Itálie a dne 9. září 1943 osvobozeno partyzánským vojskem. Po roce 1945 bylo město rozvíjeno v rámci plánované ekonomiky jako centrum potravinářského průmyslu. Okolní zemědělská půda byla kolektivizována. Samotné centrum města bylo rovněž přebudováno podle předem připraveného urbanistického plánu. Ten počítal s vznikem širokých bulvárů a obytných bloků. Plán byl realizován od roku 1967.[2]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Ve městě žije okolo dvaceti tisíc obyvatel. Vlivem urbanizace, resp. sestěhovávání obyvatel z okolních vesnic se město postupně rozšiřuje nejen co do zástavby, ale zvyšuje se i počet obyvatel. V roce 1996 překonal počet obyvatel patnáct tisíc a po roce 2000 současnou metu.
Ekonomika[editovat | editovat zdroj]
V období existence socialistické Albánie se zde nacházela průmyslová zóna o rozloze 60 ha. Podniky nicméně v 90. letech zkrachovaly. Ve městě tak není dnes ani jediný potravinářský závod, okolní zemědělci produkují většinu výrobků svépomocí a prodávají je na místních trzích.
Vzhledem k okolním horám má město značný potenciál z hlediska vysokohorské turistiky. Východně od Peshkopi se nachází Přírodní park Korab-Koritnik a dále na východ za státní hranicí se Severní Makedonií potom národní park Mavrovo.
Kultura[editovat | editovat zdroj]
Nachází se zde regionální muzeum Debarského kraje. Město má vlastní kulturní dům, kde se nachází rovněž i divadlo.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Město je spojeno se zbytkem Albánie pomocí silniční sítě. Jeden z hlavních silničních tahů směřuje do Severní Makedonie. Peshkopi patří k místům značně odlehlým v rámci země a s podprůměrnou infrastrukturou.
Sport[editovat | editovat zdroj]
Místní fotbalový klub se jmenuje KS Korabi Peshkopi.
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Peshkopi na Wikimedia Commons - Územní plán města Peskhopi (albánsky)
