Hashim Thaçi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hashim Thaçi
Hashim Thaçi, 2012.jpg
5. prezident Kosovské republiky
Ve funkci:
7. dubna 2016 – 5. listopadu 2020[1]
Předseda vládyIsa Mustafa
PředchůdceAtifete Jahjagová
NástupceVjosa Osmaniová (zastupující)
1. premiér Kosovské republiky
Ve funkci:
9. ledna 2008 – 9. prosince 2014
Předchůdcefunkce zřízena
NástupceIsa Mustafa
Stranická příslušnost
ČlenstvíDemokratická strana Kosova (1999-2016)
Nezávislý (2016-)

Narození24. května 1968 (53 let)
Skenderaj, JugoslávieJugoslávie Jugoslávie (dnes Kosovo)
NárodnostAlbánci
ChoťLumnije Thaçi
Profesepolitik a voják
Náboženstvísunnitský islám
OceněníHonorary citizen of Ulcinj (2015)
honorary doctorate of the University of Tirana (2015)
PodpisHashim Thaçi, podpis
CommonsHashim Thaci
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hashim Thaçi (* 24. května 1968) je kosovskoalbánský politik. Od 7. dubna 2016 do 5. listopadu 2020 byl prezidentem Kosovské republiky. Od 9. ledna 2008 do 9. prosince 2014 působil jako premiér Kosova. Byl jeho prvním premiérem po vyhlášení nezávislosti země, které se uskutečnilo dne 17. února 2008. V letech 1999 až 2016 byl členem Demokratické strany Kosova.

Během Kosovské války v letech 1998 až 1999 byl velitelem organizace Kosovská osvobozenecká armáda (UÇK). V roce 2020 byl Zvláštním tribunálem pro zločiny v KosovuHaagu obviněn z terorismu a ze zodpovědnosti za páchání válečných zločinů, proto se v listopadu 2020 vzdal funkce kosovského prezidenta. Jeho zodpovědnost za zločiny v Kosovu je dlouhodobě známa.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Hashim Thaçi studoval filozofii a historii na univerzitě v Prištině. Po studiích emigroval do Švýcarska, kde se seznámil s představiteli albánské komunity. Byl jedním ze zakladatelů albánského hnutí odporu, napojeného na albánskou mafii. Jeho ideologie navazovala na albánský nacionalismus a ideu Velké Albánie. V roce 1991 se Thaci stal vůdčím studentským aktivistou Nezávislé studentské asociace a otevřeným zastáncem marxisticko-leninské organizace „Národní kosovské hnutí“.[3] V letech 1992 a 1993 dokončil společně se skupinou Adema Jashariho tajný vojenský výcvik v severní Albánii, připravuje se na ozbrojené zásahy v Kosovu a Metochii. V roce 1993 opustil Thaci Švýcarsko a odjel do Albánie. Stal se členem vnitřního vedení UÇK, zodpovědným za financování, školení a vyzbrojování. V Albánii organizoval výcvik UÇK, s jeho bojovníky poté přešel do Kosova.

Thaci je podezírán z účasti na teroristických akcích uskutečněných v květnu roku 1993 v blízkosti města Glovac, kde údajně společně s dalšími čtyřmi spolupachateli přepadl a zabil dva a těžce zranil pět dalších členů policejní hlídky, která se skládala ze Srbů a Albánců. Druhá teroristická akce připisovaná Thaciho skupině byla provedena na silnici vedoucí z města Mitrovica směr Pec, kde byl jeden policejní důstojník zabit a druhý byl ze zálohy zraněn. Roku 1997 byl v Srbsku odsouzen na 10 let vězení. V březnu se stal Hashim Thaçi politickým velitelem Kosovské osvobozenecké armády, kde dostal přezdívku Gjarpëri („Had“). V roce 1998 zahájil tajná jednání s americkými vyjednavači, v kontaktu byl s tehdejší ministryní zahraniční věcí USA Madeleine Albrightovou. Díky těmto kontaktům si vysloužil označení „miláček Albrightové“.[4][5] V roce 1999 se účastnil vyjednávání v Rambouillet jako představitel kosovské delegace.

Pod jeho velením údajně docházelo k páchání válečných zločinů,[6] proto na něj byla podána žaloba a vydán zatykač Interpolu. Thaci je spojován s vytvořením tábora Lapusnik, kde zahynulo mnoho Srbů a Albánců, dále je podezříván ze zapojení do vraždy Ahmeta Krasniciho, který býval ministrem obrany vlády Ibrahima Rugovy v „Kosovské republice“. Autor Chris Hedges ve svém článku v New York Times z 25. června 1999, který nesl název Kosovští rebelové podezřelí ze vzájemné likvidace, napsal, že Thaci zorganizoval likvidaci svých politických a vojenských soupeřů.[7] Ministerstvo spravedlnosti Srbské republiky postoupilo Mezinárodnímu soudnímu dvoru pro bývalou Jugoslávii obsáhlou sbírku důkazů a místopřísežné prohlášení týkající se zločinů spáchaných na příkaz nebo s vědomím Thaciho. Byl sice zatčen, ale zanedlouho propuštěn. Díky svým kontaktům a laxnosti mezinárodního společenství v potírání válečných zločinů spáchaných kosovskými Albánci se Thaci před mezinárodní soud v Haagu nedostal.[8] V roce 2008 byl obviněn bývalou žalobkyní Mezinárodního tribunálu v Haagu pro zločiny spáchané v bývalé Jugoslávii Carlou del Ponte, že v roce 1999 osobně organizoval únos až tří stovek kosovských Srbů, kteří byli převezeni do Albánie a tam jim byly lékaři odebírány tělesné orgány, které pak byly prodávány zájemcům v Evropě. Srbské oběti pak byly zavražděny a pohřbeny.[9][10][11]

Jako představitel Demokratické strany Kosova (PDK) se Hashim Thaçi v listopadových volbách roku 2007 stal premiérem kosovsko-albánského státu, předchůdce Republiky Kosovo, vyhlášené 17. února 2008.

Dne 5. 11. 2020 rezignoval na funkci prezidenta Kosovské republiky kvůli obvinění z válečných zločinů. Následně byl zatčen a předán Zvláštnímu tribunálu pro zločiny v Kosovu, který funguje od ledna 2017[12].[13]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. OLIVOVÁ, Petra. Žalobce Kosovského tribunálu v Haagu obvinil kosovského prezidenta Hashima Thaçiho z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti [online]. Centrum pro lidská práva a demokracii, 2020-11-05 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online. 
  2. Zpráva EU: Premiér Kosova Hashim Thaçi stojí v čele zločinecké mafiánské organizace, která pašuje lidské orgány
  3. http://findarticles.com/p/articles/mi_m1282/is_14_50/ai_55103654
  4. http://www.serbianna.com/columns/gordon/004.shtml
  5. [[Timothy Garton Ash]], Winning the Balkans to Lose Them, hoover.org, 2/2000. www.hoover.org [online]. [cit. 2008-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-07-04. 
  6. Archivovaná kopie. cz.altermedia.info [online]. [cit. 2008-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-04. 
  7. http://www.rozhlas.cz/cro6/internet/_zprava/426723
  8. Jiří Dienstbier, Daň z krve
  9. Bývalá žalobkyně haagského tribunálu: Kosovští Albánci vykuchali Srby na obchod s lidskými orgány Archivováno 16. 4. 2008 na Wayback Machine – článek na portálu Britské listy z 2. dubna 2008
  10. http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=602355&tro5420_1_0
  11. http://azpravy.atlas.cz/svet/157628-hrw-potvrdila-tvrzeni-del-ponteove-o-prodeji-organu-v-kosovu.aspx
  12. The Host State Agreement to come into force on 1 January 2017. Kosovo Specialist Chambers & Specialist Prosecutor's Office [online]. 2016-12-01 [cit. 2020-11-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ČTK. Kosovský prezident rezignoval. Obvinili ho z válečných zločinů. Deník.cz. 2020-11-05. Dostupné online [cit. 2020-11-05]. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]