Metochie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dukagjini
Метохија/Metohija
Poloha
Souřadnice
země Kosovo
Administrativní dělení Kosova Djakovický okruh
Pećský okruh
Prizrenský okruh
Dukagjini Метохија/Metohija na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 3 891 km²
Počet obyvatel 700 577 (2011)
Hustota zalidnění 180,1 obyv./km²
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Metochie[1] nebo Dukagjini (albánsky Rrafshi i Dukagjinit, srbsky Метохија/Metohija) je velká pánev a název regionu, který zaujímá jihozápadní část Kosova. Region pokrývá 35 % (3891 km2) z celkové plochy Kosova. Podle sčítání lidu z roku 2011 zde žije 700 577 obyvatel.

Okruhy[editovat | editovat zdroj]

Metochie zahrnuje tři ze sedmi okruhů Kosova:

Okruhy Počet obyvatel (2011) Rozloha (km2) Hustota (na km2)
Djakovický okruh 194 672 1129 172,4
Pećský okruh 174 235 1365 127.6
Prizrenský okruh 331 670 1397 237,4
Metohija/Dukagjini 700 577 3891 180,1

Název[editovat | editovat zdroj]

V albánštině se oblast nazývá Rrafshi i Dukagjinit[2] a znamená Dukagjinskou plošinu, toponym (v albánštině) jména rodiny Dukagjini.[3]

Jméno Metochie pochází z řeckého slova μετόχια (metóchia, metochion), což znamená „klášterní panství“ –  odkaz k velkému počtu obcí a sídel v regionu, které byly ve vlastnictví srbských pravoslavných klášterů a k hoře Athos v průběhu středověku.[4]

Pojem „Kosovo a Metochie“, srbsky Косово и Метохија, byl oficiálně užíván pro provincii až do roku 1974, kdy ústavní status Kosova prodělal zásadní změny v nově zřízené ústavy v Socialistické federativní republice Jugoslávie. Ústava z roku 1974 vyškrtla název „Metohchie“ a „Kosovo“ se stalo oficiálním názvem provincie jako celek. Tato změna nebyla akceptována v Srbsku, kde se starý název nadále používal (například v memorandu o Srbské akademie věd a umění v roce 1986). V roce 1989 srbský prezident Slobodan Milošević vyhlásil novou ústavu pro Srbsko, která výrazně snížila autonomii provincie a obnovil staré jméno, a tak symbolicky rozepnul dřívější reformy.[5]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Metochie je 23 km široká ve svém nejširším místě a asi 60 km dlouhá, v průměrné nadmořské výšce 450[6] metrů. Její hlavní řekou je Bílý Drin. Je ohraničené pohořím Mokra Gora na severu a severozápadu, Prokletije na západě, Paštrik (albánsky Pashtrik), na jihozápadě Šar planina (albánsky Malet e Sharrit) na jihu a jihovýchodě a Drenica, která odděluje Metochii od zbytku Kosova na východě a severovýchodě.

Geografické rozdělení na Metochii a východní Kosovo vytváří rozdíly mezi flórou a faunou těchto dvou oblastí. Metochie má charakteristické vlivy Středozemního moře, zatímco ekologie východního Kosova se neliší od Centrálního Srbsko.

Metochie se skládá z úrodné orné půdy s mnoha malými řekami, které poskytují vodu pro zavlažování a v kombinaci se středomořským klimatem poskytují vynikající úrodná pole s výjimkou pro obiloviny. Tato oblast je dobře známa pro své vysoce kvalitní vinice, ovocné sady a pro pěstování kaštanů a mandloní.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Metohija na anglické Wikipedii.

  1. http://www.merriam-webster.com/dictionary/metohija
  2. ELSIE, Robert. Historical dictionary of Kosova. [s.l.]: Rowman & Littlefield Publishers, Inc., 2004. Dostupné online. ISBN 978-0-8108-5309-6. S. 119. (anglicky) 
  3. ULQINI, Kahreman. Prejardhja dhe zhvillimi i toponimit DUKAGJIN [online]. Second Conference of Albanological Studies, 12–18 January 1968 [cit. 2015-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném z dhe zhvillimi i topnimit DUKAGJIN originálu dne 2015-11-21. (anglicky) 
  4. Paulin Kola, The Search for Greater Albania, p. 47 fn 108. C. Hurst & Co, 2003. ISBN 978-1-85065-664-7
  5. Kosta Mihailović; AKADEMIJA NAUKA I UMJETNOSTI REPUBLIKE SRPSKE. Kosovo and Metohija: past, present, future : papers presented at the International Scholarly Meeting held at the Serbian Academy of Sciences and Arts, Belgrade, March 16-18, 2006. [s.l.]: Serbian Academy of Science and Arts, 2006. Dostupné online. S. 121. (anglicky) 
  6. Geographical Atlas of Yugoslavia, University Press "Liber", Zagreb, 1987. – made from military maps of Geographical Military Institute, Belgrade.