Mezinárodní trestní soud
| Mezinárodní trestní soud | |
|---|---|
 logo soudu | |
_in_The_Hague_01_(cropped).jpg) Sídlo MTS v Haagu (od roku 2015) | |
| Vznik | 1. července 2002 |
| Sídlo | Oude Waalsdorperweg 10, Haag, Nizozemsko |
| Souřadnice | 52°6′20″ s. š., 4°19′4″ v. d. |
| Úřední jazyk | angličtina a francouzština |
| Členové | 124 (2023) |
| Předseda | Tomoko Akaneová (od 2024) |
| Ocenění | Medaile cti Daga Hammarskjölda (2013) |
| Oficiální web | icc-cpi |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mezinárodní trestní soud (MTS; anglicky International Criminal Court (ICC)) vznikl roku 2002 jako stálý soudní dvůr, který má stíhat osoby zodpovědné za zločin genocidy, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a od roku 2010 definovaný zločin agrese.[1] Sídlo má v nizozemském Haagu, stejně jako Mezinárodní soudní dvůr.
Vznik[editovat | editovat zdroj]
Mezinárodní trestní soud, o jehož vzniku se vedly diskuse již před 2. světovou válkou (rumunský profesor Vespasian Pella; vznik stálého mezinárodního trestního soudu předvídala rovněž Úmluva o zabránění terorismu z roku 1937 – ratifikována však byla pouze Indií, a nikdy nevstoupila v platnost), vznikl jako reakce zkušenosti s fungováním ad hoc tribunálů, jakými jsou Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (1993) nebo Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu (1994).
Na popud OSN byl 17. července 1998 na mezinárodní konferenci v Itálii přijat Římský statut Mezinárodního trestního soudu (Rome Statute of the International Criminal Court). Poměr hlasů byl 120 pro ku 7 proti, hlasování se zdrželo 21 delegátů. Proti byly USA, Izrael, Čína, Irák, Katar, Libye a Jemen. Spojené státy (v době, kdy byl prezidentem Bill Clinton) smlouvu podepsaly, ale už ji neratifikovaly. George W. Bush po nástupu do úřadu v roce 2001 odvolal i její podpis.
Požadovaný počet šedesáti ratifikací dosáhl Statut 11. dubna 2002, čímž vstoupil v platnost. K 1. lednu 2006 počet ratifikací dosáhl už 100. Oficiální vznik soudu je 1. července 2002, což je také datum, od kterého se počítá jeho působnost (stíhání a trestání zločinů spáchaných před tímto datem není tedy v pravomoci Mezinárodního trestního soudu, a mohou být na mezinárodní úrovni postihovány zřizováním ad hoc mezinárodních trestních soudů či tribunálů – např. Zvláštní soud pro Sierru Leone; vznik Mezinárodního trestního soudu rovněž nevylučuje pravomoc Rady bezpečnosti OSN zřizovat v budoucnu další ad hoc tribunály).
Česká republika Statut podepsala 13. dubna 1999. V roce 2008 vyslovil parlament souhlas s ratifikací[2] prezident pak smlouvu po váhání podepsal 8. července 2009.[3]
Rozhodování soudu je často pod politickým tlakem, zejména pokud jsou z válečných zločinů obviněni vysocí státní činitelé, např. súdánský prezident Umar al-Bašír nebo keňský prezident Uhuru Kenyatta. Některé státy neuznávají autoritu Mezinárodního trestního soudu, např. USA, Rusko, Čína nebo Izrael. Např. v roce 2019 USA zavedly vízová omezení pro členy soudu, aby chránily své občany a občany spojeneckých států před stíháním za působení v Afghánistánu.[4][5]
Ruský pokus o infiltraci soudu[editovat | editovat zdroj]
V červnu 2022 oznámila nizozemská rozvědka AIVD, že odhalila ruského špiona, který se jako stážista s falešnými doklady pokoušel infiltrovat do ICC. Sergej Čerkasov vystupoval jako brazilský státní příslušník Viktor Muller Ferreira. Byl zadržen na nizozemském letišti, prohlášen za nežádoucího a odeslán nejbližším letem zpět do Brazílie, kde čeká na soudní proces. Podle šéfa nizozemské tajné služby Erika Akerbooma se Rusko snaží získat nezákonný přístup k informacím v rámci Mezinárodního trestního soudu, který mimo jiné vyšetřuje zločiny spáchané během ruské invaze na Ukrajinu. Rozvědka to vyhodnotila jako hrozbu na vysoké úrovni.[6]
Vyšetřování a trestní řízení[editovat | editovat zdroj]
Probíhající vyšetřování[editovat | editovat zdroj]
| Případ | Vyšetřované konflikty | Předkladatel | Datum předložení | Období předběžného vyšetřování | Datum zahájení vyšetřování | Aktuální stav |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Konžská demokratická republika I | Druhá válka v Kongu, Konflikt v Kivu |
Konžská demokratická republika | 19. dubna 2004 | od 16. července 2003 | 23. června 2004 | 1. fáze vyšetřování |
| Pobřeží slonoviny | Druhá občanská válka v Pobřeží slonoviny | — | — | od 1. října 2003 | 3. října 2011 | 1. fáze vyšetřování |
| Dárfúr, Súdán | Konflikt v Dárfúru | Rada bezpečnosti OSN | 31. března 2005 | od 1. dubna 2005 | 6. června 2005 | 1. fáze vyšetřování |
| Afghánistán | Válka v Afghánistánu (2001–2021) | — | — | od roku 2007 | 5. března 2020 | 1. fáze vyšetřování |
| Libye | První občanská válka v Libyi, Druhá občanská válka v Libyi |
Rada bezpečnosti OSN | 26. února 2011 | od 28. února 2011 | 3. března 2011 | 1. fáze vyšetřování |
| Mali | Válka v Mali | Mali | 18. července 2012 | od 18. července 2012 | 16. ledna 2013 | 1. fáze vyšetřování |
| Ukrajina | Euromajdan, Rusko-ukrajinská válka, Ruská invaze na Ukrajinu |
Albánie a další. | 2. března 2022 | od 25. dubna 2014 | 2 března 2022 | 1. fáze vyšetřování |
| Palestina | Operace Ochranné ostří, Válka Izraele s Hamásem (2023–2024), Hamás |
Stát Palestina | 22. května 2018 | od 16. ledna 2015 | 3. března 2021 | 1. fáze vyšetřování |
| Burundi | Násilné střety v Burundi (2015–2018) | — | — | od 25. dubna 2016 | 25. října 2017 | 1. fáze vyšetřování |
| Filipíny | Násilí během tzv. války proti drogám (2011–2019) | — | — | od 8. února 2018 | 15. září 2021 | 1. fáze vyšetřování |
| Venezuela | Násilí během vlády Nicoláse Madura | Argentina a další | 27. září 2018 | od 8. února 2018 | 3. listopadu 2021 | 1. fáze vyšetřování |
| Bangladéš/Myanmar | Genocida Rohingů | — | — | od 18. září 2018 | 14. listopadu 2019 | 1. fáze vyšetřování |
- Stav k 27. 4. 2024
Ukončená vyšetřování[editovat | editovat zdroj]
| Případ | Vyšetřované konflikty | Předkladatel | Datum předložení | Období předběžného vyšetřování | Datum zahájení vyšetřování | Datum ukončení vyšetřování |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Gruzie | Válka v Jižní Osetii (2008) | — | — | od 20. srpna 2008 | 27. ledna 2016 | 16. prosince 2022 |
| Středoafrická republika I | Boje povstalců a vládních vojsk z let 2002 až 2003 | Středoafrická republika | 7. ledna 2005 | od 7. ledna 2005 | 22. května 2007 | 16. prosince 2022 |
| Středoafrická republika II | Občanská válka ve Středoafrické republice | Středoafrická republika | 30. května 2014 | od 7. února 2014 | 24. září 2014 | 16. prosince 2022 |
| Keňa | Povolební násilí po zvolení prezidenta Mwaie Kibakiho | — | — | od 5. února 2008 | 31. března 2010 | 27. listopadu 2023 |
| Uganda | Boží armáda odporu | Uganda | 16. prosince 2003 | od 16. prosince 2003 | 29. července 2004 | 1. prosince 2023 |
- Stav k 27. 4. 2024
Rozsudky[editovat | editovat zdroj]
- Stav k 27. 4. 2024
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Rome Statute Art. 5
- ↑ ,Sněmovna po letech váhání uznala mezinárodní trestní soud. iHNed.cz, 29. října 2008.
- ↑ Klaus podepsal smlouvu o přistoupení k trestnímu soudu. aktuálně.cz, 8. července 2009.
- ↑ KOTALÍK, Jakub. Velmoci brání potrestání válečných zločinců, tvrdí soudce Fremr. Novinky.cz [online]. Borgis, 2020-02-09 [cit. 2022-06-16]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. USA omezí víza členům Mezinárodního trestního soudu, aby nemohli vyšetřovat válečné zločiny v Afghánistánu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 15. března 2019 [cit. 2022-06-16]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Ruský agent se chtěl infiltrovat do Mezinárodního trestního soudu, vydával se za Brazilce. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-06-14 [cit. 2022-06-16]. Dostupné online.
- ↑ ICC: Situations under investigations. www.icc-cpi.int/ [online]. 2024-04-27 [cit. 2024-04-27]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Mezinárodní justiční spolupráce v trestních věcech
- Dohoda o výsadách a imunitách Mezinárodního trestního soudu
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mezinárodní trestní soud na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
