Ius ad bellum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Pojem spravedlivá válka.

Ius ad bellum (latinsky právo na válku) je právní pojem označující právo státu zahájit válku. Ius ad bellum je jedním z kritérií válečného práva (oproti němu stojí ius in bello tedy pravidla vedení války). Moderní ius ad bellum je definováno například Chartou OSN.

Základy a vymezení práva ozbrojených konfliktů[editovat | editovat zdroj]

Jednou z hlavních funkcí každého právního řádu je umožnit soužití jeho subjektů v míru, neboli jinak – bez použití ozbrojené síly v jejich vzájemných vztazích. Mezinárodní právo obsahuje normy regulující použití ozbrojené síly a činí tak ve dvou rovinách.

První rovinu tvoří normy, které použití ozbrojené síly v mezinárodních vztazích principálně zakazují a stanovují také výjimky z tohoto zákazu. Korpus těchto pravidel označujeme jako ius ad bellum (právo na válku), nebo správněji jako ius contra bellum (právo proti válce), jelikož jejich účelem je zákaz války, nikoliv garance práva na válku.

Druhou rovinu tvoří právo ozbrojených konfliktů (ius in bello, právo ve válce). Jedná se o pravidla, které regulují průběh ozbrojeného konfliktu: Omezují válčící strany při volbě prostředků a způsobů vedení boje (tzv. právo haagské) a stanovují také pravidla ochrany těch, kteří konfliktem trpí – zajatců, nemocných a civilního obyvatelstva (tzv. právo ženevské).[1]


Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. DAVID, SLADKÝ, ZBOŘIL. Mezinárodní právo veřejné s kazuistikou. Praha : Student(Leges), 2008. ISBN ISBN 978-80-87212-08-0.. S. 385.