Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tanzanská Arusha, sídlo tribunálu

Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu (anglicky International Criminal Tribunal for Rwanda (ICTR), francouzsky Tribunal Pénal International pour le Rwanda (TPIR)) byl zřízen na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN č.955 z r. 1994, jako reakce na Rwandskou genocidu. Tribunál sídlí ve městě Arusha v Tanzanii, úřad prokurátora pak v Kigali ve Rwandě. Svou činnost má ukončit do roku 2012.

Na podzim roku 2010 tribunál dokončil 50 případů (včetně bývalého premiéra a několika ministrů), 24 případů probíhá a další 2 ještě nebyly zahájeny.[1] Náklady na činnost tribunálu přesáhly 1 miliardu amerických dolarů. Místní média činnost tribunálu bedlivě sledují.[2]

Složení[editovat | editovat zdroj]

Tribunál se skládá ze čtyř komor (tří soudních a jedné odvolací), prokurátora a registračního oddělení. V jednotlivých komorách zasedá 16 stálých soudců a 9 ad litem soudců, kteří jsou voleni Valným shromážděním OSN a přidělování k jednotlivým kauzám . Všichni soudci musí pocházet z různých zemí. Jedním z ad litem soudců byl i český soudce Robert Fremr.[3]

Působnost[editovat | editovat zdroj]

Osobní působnost se vztahuje na občany Rwandy a na nerwandské občany, místní na území Rwandy a pro rwandské občany i na území okolních států; časová na období od 1. ledna do 31. prosince 1994. Věcná působnost pak na genocidy, zločiny proti lidskosti a porušení článku 3 Ženevských úmluv a Dodatkového protokolu II úmluv (válečné zločiny).

Působnost ve vztahu k národním soudů shodná s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, tribunál je národním soudům nadřazen.

Řízení[editovat | editovat zdroj]

Prokurátor může vyšetřování zahájit z vlastního podnětu nebo na základě informací z jakýchkoliv zdrojů, zejména od vlád, orgánu OSN, vládních a mimovládních organizací. Prokurátor je oprávněn provádět výslech podezřelých, obětí a svědků, shromažďovat důkazy a vyšetřovat na místě. Obviněný má právo na spravedlivý a veřejný proces, platí zásada presumpce neviny. Soud po dokazování vyhlašuje rozsudek a ukládá tresty odnětí svobody, nejpřísnějším je doživotí. Tresty se vykonávají v některém ze států, který Radě bezpečnosti OSN oznámil vůli odsouzené přijmout (zatím Mali, Benin, Svazijsko, Francie, Itálie, Švédsko a Rwanda.[4])

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Status of cases
  2. TŘEŠŇÁK, Petr. Vrazi neuniknou. Respekt. 2008, čís. 16. Dostupné online. ISSN 1801-1446.  
  3. Members of the Tribunal
  4. Bilateral Agreements

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]