Kara Mustafa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kara Mustafa
Narození 1634
Merzifon
Úmrtí 25. prosince 1683 (ve věku 48–49 let)
Bělehrad
Povolání vojenská osoba a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kara Mustafa Paša (1634/1635, Merzifon25. prosinec 1683) byl osmanským generálem a velkovezírem. Byl ústřední postavou závěrečné fáze osmanského vojenského snažení ve střední Evropě. Jako mladík byl adoptovaný mocnou rodinou dědičných velkovezírů Köprülüovců. Svojí službou pro stát a oddaností k rodině Köprülüovců se vyznamenal a získal si náklonnost mocných mecenášů. Roku 1663 se stal vezírem a roku 1665 hlavním velitelem osmanské flotily.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Vojenská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Ve válce s Polskem roku 1672 sloužil jako velitel pozemních vojsk. Byla to právě jeho zásluha, že během mírových jednání s Polskem, které po válce následovaly, si vynutil připojení oblasti Podolí k Osmanské říši. Když roku 1676 zemřel jeho předchůdce ve funkci velkovezíra, jeho nástupcem se stal Kara Mustafa jako hodnostář, který se osvědčil ve správě říše.

Bitva u Vídně[editovat | editovat zdroj]

V roce 1683 byl sultánem Mehmedem IV. pověřený vést asi dvěstětisícové vojsko[pozn. 1] s úmyslem dobýt Vídeň, zlomit moc Habsburků a ovládnout střední Evropu. S početnou armádou se Kara Mustafa dostal až k Vídni, oblehl město a připravoval se na jeho dobytí. Situace pro Vídeň vypadala beznadějně, dokud 12. září 1683 nepřišla Rakušanům na pomoc polská armáda v čele s Janem III. Sobieskim. V následující bitvě se obzvláště vyznamenala polská husarská jízda; osmanští Turci se dali na ústup a stáhli se do Uherska.[2]

Po porážce u Vídně už Osmané nebyli schopni obnovit svou vojenskou moc a roce 1686 se po sérii porážek museli stáhnout z Uherska – jejich vojenská moc ve střední Evropě definitivně zanikla. Porážky na balkánské frontě vyvolaly v Istanbulu politickou krizi a sultán Mehmed IV. byl svržen. Ještě předtím byl však Kara Mustafa, jako hlavní viník potupné porážky, zbaven všech funkcí a hodností a na příkaz sultána slavnostně popraven.[pozn. 2]

Jeho ostatky jsou uloženy v Edirne.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Osmanské síly pozůstávaly ze šedesátitisícové armády janičářů a sipahíjů, osmdesátitisícových pomocných sborů z Balkánu a armády divokých Tatarů.[1]
  2. Podle starého osmanského zvyku byl uškrcen hedvábnou šňůrou.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kara Mustafa na slovenské Wikipedii.

  1. FERGUSON, Niall. Civilizace: Západ a zbytek světa. Překlad Emanuel Geissler. Praha : Argo/Dokořán, 2014. (Zip; sv. 43). S. 68.  
  2. Ferguson, s. 68-72.
  3. Ferguson, s. 72.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • E. van Donzel, Islamic Desk Reference: Compiled from the Encyclopaedia of Islam, Brill Academic Publishers, p 219
  • Robert Bator, Daily Life in Ancient and Modern Istanbul, Runestone Press, p 42
  • Douglas Arthur Howard, The History of Turkey, Greenwood Press, p 195
  • John Freely - Inside the Seraglio, published 1999, Chapter 9: Three Mad Sultans

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]