Heinrich Böll

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Heinrich Böll
Bundesarchiv B 145 Bild-F062164-0004, Bonn, Heinrich Böll.jpg
Rodné jméno Heinrich Theodor Böll
Narození 21. prosince 1917
Kolín nad Rýnem
Úmrtí 16. července 1985 (ve věku 67 let)
Langenbroich
Povolání spisovatel, scenárista, překladatel, básník a romanopisec
Alma mater Kolínská univerzita
Významná díla Biliár o půl desáté
Ztracená čest Kateřiny Blumové
Klaunovy názory
Der Mann mit den Messern
Vlak přijel přesně
… více na Wikidatech
Ocenění Cena Georga Büchnera (1967)
Nobelova cena za literaturu (1972)
Carl-von-Ossietzky-Medaille (1974)
Medaile vděčnosti Evropského centra Solidarity v Gdaňsku (2015)
Manžel(ka) Annemarie Böll (1942)
Děti René Böll
Raimund Böll
Podpis Heinrich Böll (signature).jpg
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zleva: Heinrich Böll a italský spisovatel Italo Alighiero Chiusano (1972)

Heinrich Böll [Bel] (21. prosince 1917 Kolín nad Rýnem16. července 1985 Kreuzau-Langenbroich) byl německý spisovatel.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Byl vychován katolicky a v odporu k násilí, ale později se od církve odvrátil. Po maturitě se vyučil knihkupcem. Poté studoval germanistiku a klasickou filologii. Druhou světovou válku strávil na frontě jako voják wehrmachtu, po válce byl v zajetí. Od roku 1951 se věnoval pouze literatuře.

H. Böll hodně cestoval po Evropě, zajímavostí je, že srpen 1968 strávil v Praze. Poté byla jeho díla v Československu zakázána.[zdroj?] V letech 19711974 byl prezidentem Mezinárodního PEN klubu. Roku 1972 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu.[1]

Po tomto spisovateli byla pro jeho životní postoje pojmenována Nadace Heinricha Bölla – Heinrich Böll Stiftung, organizace propojená s německou Stranou zelených (Bündnis 90/Die Grünen).[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jeho dílo velmi kriticky popisuje tehdejší Německo, účtuje s válkou, militarismem, zbrojením, mentalitou hospodářského zázraku, klerikalismem, pokrytectvím, pokřivenými vztahy mezi lidmi.

Próza[editovat | editovat zdroj]

  • Vlak přijel přesně (Der Zug war pünktlich, 1949, česky ve výběru r. 1959, samostatně r. 1989) - novela, protiválečný protest, zde se zajímá o osudy německých vojáků, příčiny v devastaci německé morálky hledá v předválečné době, netroufá si jít dále až k Versaillskému mírovému systému, čímž toto dílo působí nedotaženě. V tomto díle je patrné ovlivnění americkou předválečnou prózou.
  • A anděl mlčel (Der Engel schwieg, vznik cca 1949/1950, vyšlo až z pozůstalosti r. 1992, č. 1993) – jeho za života nevydaná románová prvotina zachycující poválečné Německo, které popisuje na základě vlastních zkušeností.
  • Kdes byl, Adame? – (Wo warst du, Adam?, 1951, č. 1961, autor zde ukazuje absurdnost války, hlavní hrdina je zabit na prahu otcovského domu granátem, který je vystřelen po kapitulaci města.
  • A neřekl jediné slovo (Und sagte kein einziges Wort, 1953, č. 1958) - román
  • Dům bez pána (Haus ohne Hüter, 1954, č. 1961)
  • Chléb mladých let (Das Brot der frühen Jahre, 1955, č. výbor 1959)
  • Biliár o půl desáté (Billard um halbzehn, 1959, č. 1962) - román, obdoba Buddenbrooků od Thomase Manna, hovoří o třech generacích, kdy nejstarší něco vybudovala, prostřední to zničila a na té nejmladší je, aby se rozhodla, zda bude ničit či budovat. Tím vlastně popisuje tehdejší německou společnost.
  • Klaunovy názory (Ansichten eines Clowns, 1963, č. 1966) - výpověď jedince-outsidera kriticky zobrazující poměry v SRN
  • Opuštění útvaru (Entfernung von der Truppe, 1964)
  • Konec jedné služební cesty (Ende einer Dienstfahrt, 1966, č. 1968) – povídka
  • Skupinový snímek s dámou (Gruppenbild mit Dame, 1971, č. 2000)
  • Ztracená čest Kateřiny Blumové aneb Jak vzniká násilí a kam může vést (Die verlorene Ehre der Katharina Blum, 1974, č. 1987)
  • Ženy před krajinou s řekou (Frauen vor Flußlandschaft, 1985, č. 1994) – román kritizující politiku vlády v Bonnu

Rozhlasové hry[editovat | editovat zdroj]

  • Mnich a loupežníci (rovněž pod názvem Svatý a loupežníci)
  • Anita a existenční minimum
  • Na čaj k dr. Borsigovi
  • Ti beze stopy
  • Hodina v rodném městě - natočeno Čs. rozhlasem v roce 1962 a Českým rozhlasem v roce 1993, R: J. Červinka (u obou verzí)
  • Bilance (rovněž pod názvem Obláčky jak bílí beránci) - natočeno Českým rozhlasem v roce 1965, R: J. Červinka
  • Znamení klepáním
  • Koncert pro čtyři hlasy
  • Mluvicí zařízení

Eseje[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Böll na webu Nobelprize.org
  2. Böll na webu Heinrich Böll Stiftung

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HYRŠLOVÁ, Květuše. Böll, Heinrich. In BOK, Václav et al.. Slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužickosrbských. Praha : Odeon, 1987. S. 140-143.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]