Klaunovy názory

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Klaunovy názory
Autor Heinrich Böll
Původní název Ansichten eines Clowns
Země Německo
Jazyk němčina
Žánr román
Vydavatel Kiepenheuer & Witsch
Datum vydání 1963
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klaunovy názory (v německém originále Ansichten eines Clowns) je román, který napsal německý spisovatel a nositel Nobelovy ceny za literaturu Heinrich Böll. Poprvé byl celý román vydán v lednu 1963. Román vypráví příběh muže, jehož zničila láska a vztah k ženě i k sobě samému a poválečná společnost 50. a 60. let.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Protagonista Hans Schnier se vědomě rozhodl odklonit od tradice své rodiny ovlivněné hospodářským zázrakem a nepokračovat v kariéře politika a podnikatele. Byl proti kariéře politika a podnikatele. Velmi brzo navázal, tento mladý muž s vysokou morálkou, vztah se silně věřící katoličkou jménem Marie Derkum. Jejich vztah trval 6 let. Když se chtěli vzít, začala diskuze o typu jejich svatby a způsobu výchovy jejich dětí. I když se Hans dobrovolně podrobí představám své budoucí ženy ve všech ohledech, uvědomí si, jak se jejich pouto mezi nimi přerušilo. Další den najde Hans papírek na kterém stojí: "Musím jít cestou, kterou jít musím". Od tohoto dne to jde s Hansem, který úspěšně pracuje jako klaun, oficiálně komik, z kopce. Oddal se alkoholu a prožívá rychlý úpadek.

Román zahrnuje časový úsek jen několika hodin. Začíná tím, jak Hans přijede do Bonnu. Volá svým rodičům a známým, ale u nikoho nenajde pochopení. Jeho rodiče byli přesvědčeni o národním socialismu. Jeho matka pracuje pro Ústřední výbor pro usmíření o rasových rozdílech, což je v rozporu s jejími postoji během Třetí říše. Jeho otec je úspěšný a chytrý podnikatel, ale byl také pevně přesvědčen o národním socialismu. Kvůli incidentu skupiny Hitlerjungend, kde byly vypuštěny poraženecké vtipy, otec chrání svého, tehdy desetiletého, syna Hanse jen napůl.

Hans je klaun, oficiálně komik, je mu 27 let a není poplatný žádné církvi. Je synem velkého průmyslníka, podnikajícího s hnědým uhlím, který vlastní miliony. S hotovostí jedné marky přemýšlí o svém životě, momentální situaci a o příčině, která jej do této situace přivedla. Dojde k závěru, že na vině je jeho rodina, společnost, církev a stát.

Na protest proti pokrytectví a buržoazní společnosti opustil Hans před 6 lety dům svých rodičů a školu, aniž by udělal maturitu, a stal se klaunem. Lásku najde u Marie, dcery malého obchodníka. Žije s ní, ale ne v manželském sňatku. Marie ho doprovází na jeho cestách. Když ho z katolicko-morálních zábran opustí, klaun ztrácí inspiraci pro své pantomimické umění. Marně hledal útěchu a zapomnění v alkoholu. Věděl, že existuje jen jeden způsob vyléčení - Marie.

Hans mluví také o svém starém učiteli, který zprostředkovával svým žákům hodnoty nacionálního socialismu, přestože neměl stranickou knížku. Po válce udělal skvostnou kariéru úředníka, oficiálně jako "muž s bílou vestou". Dále mluví o spisovateli, přesvědčeném nacistovi, který psal knížku o francouzsko-německé lásce. Jelikož se protagonisté na konci knížky vezmou, dostal autor 10 měsíců zákaz psaní. Po válce se však tento nacista nechá oslavovat a zdůrazňoval, že dostal zákaz psaní od nacistů. Nejvíce ale Hans mluví o Marii, jediné dívce, kterou kdy miloval, nepočítaje svoji sestru Harrietu, která jako pomocnice během války zemřela. Pomáhat ji poslala matka.

Během knihy ho navštíví otec, ale jelikož je velmi lakomý, nepůjčí mu požadovaný obnos peněz. Na konci knihy se Hans dovolá i svého bratra Lea a ten mu peníze půjčí, ale je to jen něco málo přes 7 marek. Hans se nakonec oblékne jako klaun a jde na bonnské nádraží, kde zpívá provokativní píseň.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ansichten eines Clowns na německé Wikipedii.